Mechanický pomeranč
-
A Clockwork Orange
-
Mechanický pomaranč
Drama / Krimi / Sci-Fi
Velká Británie / USA, 1971, 136 min
Režie:
Stanley KubrickPředloha:
Anthony Burgess (kniha)Scénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills, Michael Bates, Carol Drinkwater, George Coulouris, Adolf Hitler (a.z.), Madge Ryan, Barrie Cookson, Pat Roach, Carl Duering, Aubrey Morris, Alec Wallis, Miriam Karlin, Virginia Wetherell, Clive Francis, Paul Farrell, John Savident, Neil Wilson, Maurice Bush, Godfrey Quigley, Winifred SabineHodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
11.01.2007 Warner Bros. CZ |
|---|---|
V kinech
od:
|
13.09.2007 ASFK |
V kinech
od:
|
02.02.1972 Warner Bros. US |
|
Na DVD
od:
|
08.10.2001 Warner Bros. CZ |
|
Na DVD
od:
|
22.02.2012 Magic Box |
|
Na DVD
od:
|
31.03.2012 Magic Box |
bestlama
Po velkém prvoplánovém rozpoložení jsem se rozhodl upravit svůj koment a tudiž to napsat trošku slušnější koment. Pro ostatní to je třeba megadílo Kubricka a já se těšil, co je na tom filmu tak skvělé a jiné. Nedostal jsem to, co jsem očekával a bohužel jsem se u filmu hodně nudil, neni to můj šálek kávy a proto mě k tomuhle filmu nic neváže.(21.2.2011)
Subjektiv
Komentář obsahuje SPOILERy, ba mraky SPOILERů. Mechanický pomeranč proti sobě velmi srozumitelně staví koncepty zacházení se zločinci - trest, nápravu a prevenci - a činí tak promyšleně. Vznešeněji to můžeme nazvat jako otázku zločinu a hlavně TRESTU. V první části nám je hlavní hrdina představen jako člověk, který se své oblíbené zábavě, ultranásilí, věnuje v podstatě jako koníčku na zahnání nudy. Kromě něj ho baví již jen sex a Beethoven. Snaží se nám tu Kubrick sdělit, že kulturní vzdělání člověka neimunizuje před sklony k primitivnímu násilí? Snad. Konečně kterého milovníka Beethovena by nepíchlo u srdce, že taková zrůdička, jakou Alex je, zbožňuje tohoto génia? V první půli se značná část divácké obce bez problémů zbaví všech sympatií, které by jinak k Alexovi možná chovala, divák přijde o nezúčastněný nadhled. Ultranásilí totiž není efektní cool zábavou na páteční večer, je veskrze hnusné a je tak i zobrazeno. Zločiny však nezůstanou nepotrestány, společnost se vyšinutým jedincům brání, např odebráním svobody. Vězení má účely různé. Snaží se zločincům zabránit v dalších zločinech a to, po dobu jejich setrvání ve věznici, funguje. Snaží se je napravit. A také je trestá. Trest, ač se to nahlas často neříká, slouží k uspokojení obětí, jejich příbuzných, ba celé společnosti. Stávající vězeňský systém dobře plní bod první, jakž takž bod třetí, a v případě jedinců jako je Alex, nemá šanci v bodě druhém. Tady ovšem vstupuje prvek sci-fi, který nabídne řešení: "Zabráním všem budoucím zločinům, i když neposkytnu nápravu duše. Vždyť společnost přece chce hlavně zabránit zločinům, že?" Pokažený stroj Alex je tedy seřízen jako... inu jako stroj. Dokonce se mu jako byproduktu dostává i trestu v podobě fyzického utrpení při poslechu milovaného Beethovena. Ovšem obětem to není dost, svým chováním říkají: "Chci aby trpěl tak jako jsem trpěl já!" a snad na to i mají právo. A divák, který dokázal alespoň trošku procítit utrpení obětí, si to může myset též. Alex neschopen násilí se nedokáže bránit, appeasement selhává. Jiné složce společnosti vadí, že Alex je ochuzen o právo morální volby. Ochrana potencionálních obětí se stává druhotnou. Není divu, že tato věta je vložena do úst křesťanského kněze, neboť právě v křesťanské teologii hraje koncept svobodné vůle zcela zásadní roli. Zjevně existuje spousta pohledů na to, co s Alexem provést. V závěru filmu vítězí pohled nejabsurdnější: představit Alexe jako oběť zrůdného experimentu vládnoucí garnitury. V rámci vytřískání politických bodů společnost ráda pozapomene na zločiny, které spáchal. Co však divák? Které řešení bude nejlepší pro něj? Jak on by s Alexem naložil? Chce, aby se Alex napravil bez práce? Chce, aby trpěl a pak se napravil? Stačí mu, aby už nemohl škodit? Či snad chce, aby nemohl škodit a k tomu navíc trpěl? Film na tohle odpověď nedává; jen sadu možných přístupů představuje a ani jeden neshledává kazuprostým. Já bych se třebas přimluvil za "seřizování s trestem", ale věřím, že jiný divák bude mít zcela jiný názor. I v tomhle aspektu vnímám Mechanický pomeranč jako dobrý film. MP však není jen film představující koncepty zacházení se zločinci (takto bych tento film redukovat nechtěl, nezaslouží si to - tento aspekt rozebírám hlavně proto, že ho ostatní uživatelé moc nezmiňují) , je také kritikou společnosti (a je jistě i lecčíms dalším). Společnosti, která hlásá, že chce zločince napravovat, ale úspěšně převychovaného násilníka není schopna přijmout. Formální stránku moc hodnotit nehodlám. Je na ní tradičně vidět Kubrickův perfekcionismus, cit pro detail. Skvělý je třeba interiér baru Korova či oblečení ultranásilníků - buřinky, hůlky, suspenzory. Říkají nám suspenzory skrze zvýraznění pohlavních orgánů, že primitivní násilí je bližší spíše mužům? Nebo snad to, že primitvní násilníci se cítí jako pořádní chlapi? Jedna z těch možností to, myslím, bude. V podobném rozebírání různých detailů by šlo pokračovat donekonečna. Mechanický pomeranč je pro mě druhým nejlepším Kubrickovým filmem (prvním je 2001: Vesmírná Odysea). Snad je to proto, že Kubrick v nich nevypráví o jednom člověku, ale o společnosti, společenských jevech, lidstvu... A to mu jde.(25.2.2008)
Kryšpín
I'm singing in the rain Just singing in the rain... jej promiňte zrovna jsem si užíval trocha ultranásilí. Kubrick ví, jak provokovat lidi. Tenhle film, jestli se to dá nazývat filmem je nejvíce šokující film co jsem snad kdy viděl. Není to tím co Alex, Pete, Georgy a Dim dělají, ale jak to dělají. Alexův výraz ve mě vyvolává absolutní beznaděj, strach. To celé mi proudí tělem hodinu, po hodině se to zdvojnásobí. Pocit bezvýznamnosti, toho že nikam nepatříš. Toto dílo je tak silné, že mě neustále přitahuje, šokuje a drží ve svém sevření. Malcolm McDowell se pro tuto roli narodil. Ještě jsem se nezmínil k hudbě, to je to nejlepší na celém filmu. Ukázat, jaké iluze v nás hudba vyvolává. Beethoven si zapoměl vyzvednout Oskara za hudbu.(11.12.2003)
Rimsy
Úžasné dílo, Stanley Kubrick nikdy nenatočil špatný, ba dokonce ani průměrný film. Mechanický pomeranč patří mezi mé oblíbené Kubrickovy filmy (zřejmě i proto, že všechny Kubrickovy filmy zbožňuji:-)), takže nemohu jinak než za 5*. Skvělý M. McDowell, výborný scénář. Kubrick se, ostatně jako vždy, nebojí překročit hranici vulgarity a společenské přípustnosti, na tu dobu je i tento film velmi odvážný. Ale explicitní zobrazení násilí a sexu zde rozhodně nepůsobí samoúčelně, naopak v divákovi probouzí emoce, jako málokterý jiný film. Jak jsem (jako asi každý) Alexe zpočátku nesnášel, protože takovýho parchanta nejde mít rád (i přes jeho nepochybnou sympatičnost), tak ke konci, kdy tak trpěl kvůli své léčbě, jsem ho naopak litoval. Výborný výkon také předvedl herec, nevím jak se jmenuje, hrající starého spisovatele, ten byl opravdu hrůzu nahánějící...:-) Prostě a jednoduše, Mistr to zase jednou dokázal.(7.7.2006)
venus
Než jsem viděla film, tak jsem si přečetla knížku a musím říct, že mi ve filmu několik momentů chybělo... Začátek je nejlepší, ale bohužel ve filmu je moc strohý, kdežto konec je dopodrobna zadaptovaný - to je jediné, co mi vadilo! Jinak KUBRICK je úžasný, to je bez komentáře a Malcolm McDowell se taky vytáhl!(26.4.2006)