Mechanický pomeranč
-
A Clockwork Orange
-
Mechanický pomaranč
Drama / Krimi / Sci-Fi
Velká Británie / USA, 1971, 136 min
Režie:
Stanley KubrickPředloha:
Anthony Burgess (kniha)Scénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Wendy CarlosHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills, Michael Bates, Carol Drinkwater, George Coulouris, Adolf Hitler (a.z.), Madge Ryan, Barrie Cookson, Pat Roach, Carl Duering, Aubrey Morris, Alec Wallis, Miriam Karlin, Virginia Wetherell, Clive Francis, Paul Farrell, John Savident, Neil Wilson, Maurice Bush, Godfrey Quigley, Winifred SabineHodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
11.01.2007 Warner Bros. CZ |
|---|---|
V kinech
od:
|
13.09.2007 ASFK |
V kinech
od:
|
02.02.1972 Warner Bros. US |
|
Na DVD
od:
|
08.10.2001 Warner Bros. CZ |
|
Na DVD
od:
|
22.02.2012 Magic Box |
|
Na DVD
od:
|
31.03.2012 Magic Box |
Shit
Moc Kubrickových filmů jsem neviděl, ale jestli jsou všechny jeho filmy aspoň podobně dobrý, tak je Kubrick jeden z nejlepších režisérů. V roce 1971 musel tenhle film vyvolat dost negativních ohlasů, protože takový násilí jaký tady Kubrick předvádí nebylo v tehdejších filmech zvykem. Kubrick ho v tomhle filmu dotahuje k dokonalosti, žádný nahraný rány nebo tak něco, tady se to řeže doopravdy, teda aspoň to tak vypadá a zpomalený záběry mě ještě víc utvrdily v tom, že všechny rány opravdu našly svůj cíl a facky to rozhodně nebyly. Prvních 45 minut, kdy Alex a jeho partička chodí a každýho koho viděj zbijou nebo ženský znásilněj je prostě neuvěřitelně drsná, ještě to všechno umocňuje taková stará temná atmosféra prázdných ulic a skvělá hudba, pro mě asi nejlepší část filmu, už nikdy nezapomenu na pohled Malcolma McDowella když poslouchal hudbu nebo na ty jeho kecy. Druhá část už je opoznání pomalejší, ale nouze o zajímý okamžiky rozhodně není, třeba scény ve kterých je McDowell nucen sledovat válečný či násilný filmy nebo když se nechává krmit, dělají tenhle film nezapomenutelným. Ostatně výkon McDowella v celým filmu je víc než úžasnej a vpodstatě bez něj by film nebyl tím čím je. BTW Přijde mi docela směšný, že tady na csfd je mezi herci uvedenej Adolf Hitler(1.4.2006)
Boss321
Na svoji dobu neuvěřitelně odvážná záležitost plná (ultra)násilí, sexu a do jisté míry i provokace. Natočit tohle dílo chtělo velkou dávku odvahy, které měl Kubrick vždy dost a výsledek je fascinující. Naprosto ojedinělý snímek, kterému se žádný jiný nepodobá. Malcolm McDowell je v roli Alexe naprosto dokonalý a na jeho místě si neumím představit nikoho jiného. Společně se Shinning to nejlepší co mistr Stanley Kubrick vytvořil (i když Mechanický pomeranč řadím o chloupek výš)........(10.3.2008)
Djkoma
Tento film je vážně směsice něčeho skvělého, geniálního, ale i naprosto absurdního a abstraktního. Velmi zajímavé, ale trochu nudnější než jsem očekával. Příběh o hříchu, zapomněn, ve snahu o antinásilí, světě bez násilí a přeměně . V toho kým být mám, ale díky společnosti nejsem. Ta se to pak snaží změnit. Jsem chyba, která by se měla napravit. Příběh Alexe A jeho ultraviolence s hudbou Ludwiga van .... :) Silné kafe, ale Kubrick a nemít 5*? To nejde PS: od této doby si občas vzpomenu na písni Zpívání v dešti :)(18.6.2004)
Djoker
Anarchistická odysea. Klub rváčů 70. let. Je jedno, jak tomu budu říkat. Důležité je, že jsem kontroverznější film v životě neviděl a jeho první polovina je pro mě tím největším filmovým zážitkem za poslední roky. Nebýt závěrečné utahané půlhodiny, která slouží k zamyšlení, tak se Mechanický pomeranč zařadí v mém pomyslném žebříčku na 2. místo. Správně, těsně za Klub rváčů. Alex i jeho životní příběh mě donutil k zamyšlení a zároveň mě i pobavil. Nemůžu opomenout skvělou hudbu, která dává filmu neuvěřitelný odpich. První setkání s Kubrickem dopadlo na jedničku.(19.4.2010)
DaviD3141
V násilnej budúcnosti sa spoločnosť nachádza na pokraji rozpadu. Na odsúdenom vrahovi Alexovi (M. McMdowell) otestujú nový revolučný proces s rozporuplnými výsledkami, ktorý sa má využívať na nápravu kriminálnikov za čo najkratší čas. ___ Kritici reagovali rozporuplne: zatiaľ čo technickú dokonalosť a estetickú rafinovanosť jednomyseľne oceňovali, zároveň Kubrickovi vytýkali povážlivú oslavu násilia. Film je podľa Reinhardta Baumgarta „dekoratívny a perverzný zároveň“. „Technická oslnivosť reklamných spotov“ sa podľa neho v A Clockwork Orange snúbi „s fašisticky zafarbeným strachom z budúcnosti“. Kubrickovo podobenstvo sa vymyká jednoznačnej interpretácii a nekladie dôraz na žiadne morálne stanovisko. Mnoho divákov reagovalo problematicky neisto, snímok ich fascinoval i znechucoval zároveň a podobne ako Brigitte Jeremiasová sa pýtali: „Čo má táto orgia násilia znamenať? Čo tým chce vlastne Kubrick povedať?“ ___ Z literárnej predlohy – ale len v obmedzenom množstve – prevzal Kubrick svojrázny, rusizmami a anglizmami nasiaklý jazyk „Nadsat“ (česky - „jazyk Týnů“) a tento zvláštny žargón mladistvých sa pokúsil vizualizovať: filmové triky, spomalenie, zrýchlenie, používanie širokouhlého objektívu a ručnej kamery vytvárajú subjektívne skreslenú perspektívu, ktorá umožňuje zároveň odstup aj identifikáciu. ___ Stanley Kubrick totiž nikdy nezrežíroval film, ktorý by nebol z istého hľadiska kontroverzný, ale A Clockwork Orange priniesol so sebou viac polemiky než všetky jeho doterajšie filmy dokopy. Obviňovaný za všetky vtedajšie zločiny (najviac v The Daily Mail), film nakoniec na žiadosť režiséra na takmer tridsať rokov stiahli z premiéry vo Veľkej Británii, ale len potom, čo sa jeho rodine začali vyhrážať smrťou (technicky ho však nikdy nezakázali). Obvinenia, že tento film podporuje násilie, sú smiešne, hoci narušení sociopati tých čias napodobňovali oblečenie a dialógy hlavnej postavy. Našťastie, podobné obvinenia nijako neovplyvnili skutočný úmysel a silu tohto filmu. Varovanie spisovateľa Anthonyho Burgessa pred nefunkčnou spoločnosťou, kde bandy kriminálnikov a násilní výrastkovia slobodne rabujú bez strachu, že by museli pykať za svoje činy, sa ukázalo oveľa prorockejšie, než si vôbec vedel predstaviť (rovnako aj násilie zobrazené v tomto filme nie je nič mimoriadne v porovnaní s násilím v dnešných filmoch). To zaručuje, že hlavná myšlienka filmu je aj dnes veľmi aktuálna. Štýlový, hrozivý, vplyvný, brutálny. Je len málo prídavných mien, ktoré sa nedajú použiť v súvislosti s týmto filmovým (kultovým) klenotom. ___ Vízia sveta v A Clockwork Orange ako u väčšiny filmov science fiction nepôsobí zastaralo, ale naopak ako nadčasovo platná. Vedľa umeleckých kvalít za to film vďačí aj rezignácii na explicitne formulovanú výpoveď. Kubrick dôsledne odmieta akúkoľvek vlastnú interpretáciu, zatiaľ čo autor románu prehlásil, že on by „dal prednosť svetu plného násilia, ktoré je vykonávané vedome, pred svetom, ktorý je podmienený len tým, čo je dobré a neškodné“. Podobné stanovisko zastáva – v konflikte s ministrom vnútra – väzenský duchovný: človek musí byť slobodný, aby sa mohol sám rozhodovať, aj keby sa mal rozhodnúť pre zlo. Kubrick predvídal kritiku svojho filmu, a preto doň vložil vtipnú narážku: Alexova prevýchova prebieha v kine. Vedci ho pripútajú pred plátno; s násilne otvorenými očami musí celé dni sledovať horory. Následne je vyliečený. 100%(30.12.2011)