Lolita

Humbert Humbert,plný zlosti,prichádza navštíviť a vyjasniť si s „mužom viacerých tvári” Clareom Quiltym,ručne-stručne,že s Humbertom si nie je dobré „zahrávať...”Hop.Strih.O 4 roky skôr,na začiatok,čo ho k tomu viedlo... Humbert je totiž emigrant z Európy,ktorý je profesorom a hľadá si ubytovanie.Jedno také je v Ramsdale,New Hampshire u Hazeovcov,kde to má na starosti Charlotte Haze,kde býva dcéra Dolores,nazývaná Lolita,alebo ak chcete,krátko Lo.Humbert si prezerá dom,Charlotte stále používa „francúzske frázy”,Hm...neviem,neviem,hovorí,musím si to premyslieť,Charlotte vraví:Poďte sa pozrieť na moju krásnu záhradu...A tam je Lo,opalujúca sa na slniečku,rýchlosťou svetla preletí Amorov šíp a Humbert usúdi,že je to vhodné na ubytovanie.Čo Vás k tomu priviedlo?Pýta sa paní domáca... Moje koláčiky?Aká je cena(renta)?Pýta sa Humbert.Usalaší sa tu,je extrémne posadnutý Lo,Charlotte pritom nenávidí,ale ona ide po ňom,flirtuje,Humbert si vedie „krásny denník” ,do ktorého si píše,čo zažíva,až starý Haze,ktorý je po smrti,sa neobracia v hrobe,ale obracia sa jeho popol v urne u Hazeovcov.Charlotte vyznala svoju lásku v dopise,ktorý si číta nahlas a smeje sa plnými dúškami,aby sa vzali,pre neho na silu,lebo priblížiť sa na krok k Lo,je najpodstatnejšie...Jedného dňa si Charlotte prečíta tento „DIARY” a všetko pochopí,z tohoto amoku vybehne na cestu počas dažďa vbehne pod auto,ktoré ju usmrtí.Lo je v dievčenskom tábore a o ničom nevie.Humbert sa tým pádom „zbavil” Charlotte a Lo je celá pre neho... Obdivujem Jamesa Masona,kde tento charakter je tak paranoidný,tak naivný,tak labilný,taký debilček,dilinko,že sa upne na Lo,ktorá ho postupne začne nenávidieť,vôbec zahrať takéhoto existenciálne posadnutého človeka ešte len neplnoletou pubertiačkou,či predčasne vyspelou dcérou,je až k neviere presvedčivé,autentické a realistické excesy Humberta sú viac-menej poľutovania hodné.Lo ho má za hlupáka a nasadí naň návnadu Quiltyho,ktorý si z neho robí prču...Stále je počuť ústredná melódia:ya,ya...,ktorá je presne zvolená do scén,Lolita je môj najviac najobľúbenejší z najlepších Stanleyho počinov.Výborní herci:Shelley Winters je príliš hyperaktívna,Sue Lyon je príliš drzou,Peter Sellers je „pánom situácie” a James Mason je herec,ktorý si zadal ťažkú domácu úlohu,ktorú urobil na jednotku s hviezdičkou... Klenot Kinematografie. (16.11.2014)

No tak tohle me hodne mile prekvapilo. Je mi jasny, ze Kubrick byl vyjimecnej reziser, ale precejen cernobily filmy, az na par vyjimek, nemam moc v lasce, protoze me jednoduse nudi, takze jsem od tohohle filmu zadnej extra zazitek necekal. Jenze to byla chyba, protoze tohle je naprosto paradni film, asi jeden z nejlepsich cernobilych co jsem kdy videl. Nejvetsi podil na tom maj herci. James Mason je naprosto genialni, jak behem nekolika sekund dokaze zmenit vyraz z "milujiciho tatinka" v podezrivavyho uchyla - coz je spis v druhe polovine filmu a nebo jak se neustale pretvaruje - prvni polovina. Samozrejme i ostatni jsou paradni, hlavne silene protivna Shelley Winters, dokonalej Peter Sellers, kterej tu moh bejt castejc a i Sue Lyon byla dobra. Navic je pekna, takze se na ni hezky divalo. Je dobre, ze z filmu Kubrick neudelal obycejny drama, ale je hezky prolozenej vtipnejma scenama, podbarvenej peknou chytlavou hudbou a je tu spousta nezapomenutelnych scen. Precejen je film uz starsiho data, takze mi zas tak skandalni neprisel, precejen vsechna ta skandalnost je tu odbyta recma, ale urcite ma co do sebe. Cekal jsem, ze mi bude vadit delka, ale film utek jakoby nic a me zustal vybornej zazitek. (16.03.2006)

║Rozpočet $2milióny║Tržby USA $9,250,000║Tržby Celosvetovo $10,500,000║ bez kúska iskry rozťahaná telenovela, ktorá je absolútne príbehovo nevyvážená a nevie či má byť vážna alebo komická(za každým keď sa na pľace objaví Peter Sellers dej dostáva úplne iný nádych-komický), James Mason úplne mimo misu a ťažko mu uveriť nejaký ten vzťah z Lolitou, ďaleko horšie a povrchnejšie než verzia Adriana Lyne, uspávanka ktorá nemá dohromady čo ponúknuť, sklamanie ako hrom, neskutočne nevyrovnaný počin od Kubricka /20%/ (14.11.2009)

Je tomu už nějaký čas, co jsem viděl Lolitu z roku 1997 a ta se mi líbila. Po nějaké době, kdy jsem stačil zhlédnout většinu Kubrickových filmů (už mi chybí jen The Killing a Fear and Desire a budu mít zhlédnuto vše, co tento velikán natočil) jsem se dozvěděl, že to byl právě on, kdo zfilmoval Lolitu v roce 1962. A proto jsem na tento snímek opravdu těšil. Je škoda, že musím napsat, že jsem tak trochu zklamaný. Ne, že by tento snímek byl nějak špatný, ale tady jsem se místy nudil. Trochu mi to připomíná situaci u filmu Barry Lyndon kdy jsem se na film opravdu těšil a výsledek mě sice nezklamal, ale ta stopáž byla nesnesitelná. Stejně tady, film není vůbec špatný, Sue Lyon byla opravdu krásná a Sellers si pár svými scénami prakticky ukradl film pro sebe, ale to nic nemění na faktu, že kdyby se film prostříhal o takovou půlhodinku, bylo by to (alespoň pro mě) lepší. Takhle dnes musím dát "jen" 80 %. P. S. A to mi dlouhé stopáže nevadí, například (když zůstaneme u Kubrickových filmů) mě Spartacus opravdu bavil a to jsem viděl 198minutovou verzi. P. S. 2. A momentálně nedokážu určitě, která verze Lolity je lepší, obě mi přišly dobré i když byly jiné. (29.07.2011)

Kubrickova Lolita je filmový skvost, který geniálně, neotřele, svobodně a neotrocky zpracovává skvělou románovou předlohu. Hereckým výkonům nelze prakticky nic vytknout neboť všichni zúčastnění se svých rolí zhostili naprosto neuvěřitelným, velmi přesvědčivým, psychologicky přesným a přitom výrazným a charakteristickým způsobem, který se nebojí určité nadsázky a stylizace. Všudypřítomná oscilace mezi komikou a tragikou je zcela odzbrojující. Nejde zde o nějaké (tak oblíbené) mechanické střídáním komických a tragických scén, ale tragika se s komikou doslova setkávají v téže scéně. Za všechny stačí zmínit například úvodní "vražednou" pasáž. Mám-li připomenout další scény svědčící o hereckém a režijním mistrovství, stačí připomenout půvabnou etudu s rukama při sledování hororu či "postelovou" scénu Humberta s Charlottou (pohled na Lolitinu fotografii při objímání Charlotty, krystalický dvojsmysl při pohledu na zbraň a hovoru o plánech na budoucnost atp.) Kongeniální je i celkové traktování děje. Nejvýrazněji je tento rys patrný už v tom, že je děj popisován "ve smyčce" a film začíná závěrečnou scénou. Přitom nejde o nějakou hříčku či schválnost, ale o velmi účinný a přitom úsporný, hutný a sevřený způsob vyprávění, vynechávající veškeré nadbytečné dějové kličky. Skutečně zde není jediná zbytečná minuta, jediná přebytečná scéna. Zkrátka čistých pět ;o) Zajímavé komentáře: Matty, kinej, Lynn, Altamir, klerik, mustafa, Kusko.t2, Flyer (01.05.2008)