Arizona Dream

Je to zajímavý fenomén, podíval jsem se několikrát a pozorně. Hemží se to pěkně, což o to, ale má to nějaký smysl? --- Má neuróza příčinu? Leckterý psychiatr odpoví, že ano, a to vždy. Jenže neznáme způsob, jak neurózu spolehlivě způsobit, ani jak ji spolehlivě vyléčit. Prostě někdy je. Proč Axelův strýc spáchal sebevraždu, proč jeho snoubenka pláče? Proč chce Grace umřít? Můžeme o tom mudrovat a podle míry naší výřečnosti to více či méně květnatě zaobalit, ale jádro bude vždy triviální. Lékař naopak prostě a suše stanoví diagnózu a květnatost je ta tam. --- Axelovy sny a vnitřní monology. Hezká slova, hezké obrázky, sugestivní hudební doprovod. Ale zůstaňme nohama na zemi a uslyšíme jasně, že plácá banality. --- Tento film je potravou pro mladistvé salonní intelektuály. Jak známo, rozumují a sní vášnivě a rádi, celý novověk, generaci za generací, odhalují univerzální životní pravdy, a čím většího respektu se jejich výplodům dostává, tím zběsilejší společenská katastrofa je na obzoru. (16.04.2011)

Ten film byl jako sen. Sen, v němž si uvědomíte, že jednou se budete muset vzbudit, protože ten obyčejný život vás zavolá, ale snění trvá dál. A když přijde realita, je vám nějak teskno. Teskno po nejbližších, které už neuvidíte. Třeba strýček Leo, ten báječný šedesátník, plnící odkaz svého otce a tím je prodávání Cadillaců. A má jeho sen, prodá jich tolik, že se dokáží vyštosovat na měsíc. Axel, ten krásný mladý muž s oříškovýma očima, který se zamiluje do ženy, která by mu mohla být matkou, ženy, kterou Fay vystihla naprosto geniálně. Ona často sní a touží létat. A její nevlastní dcera, milující želvy, která často demonstruje sebevraždy. Ta na elastických punčocháčích byla dokonalá. Pak je tu Axelův bratranec Paul, moc moc touží být hercem a před očima si promítá filmy, jejichž repliky dokonale ovládá. A v domě, ve vyprahlé krajině, kde vítr honí klubka uschlé stepní trávy, si plní sny. Axel jen tak někdy vidí velkou rybu, plující krajinou, protože miluje zimu a klid. A Elain, ta touží létat. Scéna, ve které tohle přání vypráví večer pod stromem u stolu, ta byla dokonalá. Stačila úžasná práce kamery a výkon Faye a vy jste to věděli a viděli, že ano, tahle žena to dokáže... Vynikající hudba a skvělý zážitek, okořeněný humorem, temperamentem, slzami - tak jak to v životě bývá.... (31.10.2014)

Jak převést srbsko-cikánsko-balkánskou poetiku do Arizony. Nečekal bych, že to půjde. 1) Mé vnímání filmu reflektuje můj ambivalentní vztah k tehdy 39letému absolventu FAMU, synu bosenských rodičů, Srbovi Emiru Kusturicovi. Nejsem v tom sám, jak dokládá i zvláštní cena poroty - Stříbrný medvěd 1993. Zvláštní film = zvláštní cena poroty. Není divu, jinak by musel vyhrát anebo být hozen do stoupy. 2) Atmosféra díla se dá krájet. Současně je však film i únavně nudný. Tři hvězdičky dávám z rozpaků. I'm not going to die. I'm going to live forever until one day I'll wake up and I'll be a turtle. 3) A k tomu ten 30letý k sežrání krásný Johnny Depp. 4) Any reference to Cadillac dealerships or dealers is purely fictional. The Cadillac automobile was selected for the film because it was and continues to represent the epitome of American automobile design. (02.06.2018)

Fantaskní příběh, který vás ihned vtáhne do děje, pokud se mu přizpůsobíte a rádi sníte. Potom se dostanete do světa snů, tužeb, lásek a nevšedností. Kouzelná Lili Taylor je královnou melancholie, Vincent Gallo zase král bizarnosti. Fay Dunaway s Johnnym Deppem jsou snílci k pohledání. Musím říct, že mě Emir Kusturica a jeho velmi osobitý film inspiroval k tomu, abych se jednou po hodně drsné kocovině probudil někde v arizonském zapadákově. Iluze musí být dokonalá jedině v tom případě, když uslyším i hudbu Gorana Bregoviče. Jdu to vyzkoušet.....:) (31.12.2019)

Supr divnej film :). Jedna bizarnost a originalita střídá druhou, jedna (obrovská) radost pohledět. Skvělá Lili Taylor s tiky a cigaretou hrající na akordeon, výborný Johnny Depp i Faye Dunaway. Uprostřed filmu jsem se úchvatně bavil předváděnými obrazy, skopičinami a cool nápady. Jednoznačná 100% záležitost. Jenomže pak přišla poslední půlhodina a film ne a ne skončit. Jako by autor scénáře nevěděl, jak příběh vhodně zakončit. Škoda. Ze skvělého zážitku jsem vystřízlivěl ještě před koncem filmu, pocítil smutnou rozporuplnost a jenom si povzdechl. Škoda toho dlouhého, nudného konce. To neodpustím. Přesto se těším, až si tuhle výstřednost pustím někkdy příště :) (28.12.2006)

Jen těžko se dá popsat, o čem vlastně tenhle film je. Přiznám se, že sám vlastně nevím. Můžeme ho vnímat jako úvahu o snech a realitě, či jako ukázku toho, co všechno jsme schopni pro své touhy udělat. Další volbou je si film užít jako surrealistickou jízdu, kde je všechno povoleno. Zvolte si sami, příjemný let! 8/10 (05.10.2008)

Krásný, až magickorealistický film. Tohle se Kusturicovi moc povedlo. Je dobré mít sny, co bychom bez nich byli. Jen prázdné nádoby. Těžko o tomhle filmu něco psát. Ten se musí vidět. (12.06.2009)

Dávám 5*, protože je to opravdu krásný film s překrásnou hudbou a Johnny Deppem. Moc se mi líbila postava, kterou hrál Vincent Gallo a pocta starým filmům. Trochu mi vadilo, že jsem celou dobu čekala, co špatného se stane, protože se k tomu stále jaksi schylovalo. A Pavlína Pořízková byla prezentovaná jako Polka ač je Moravanka z Prostějova a prozpěvovala si Rožnovské hodiny smutně bijú, což bych od Slovana, kterým Kusturica je nečekala, ale možná to byl záměr zparodovat americké ignorantství vůči evropským národům nebo co. Naopak mi nevadily a líbily se mi scény s Eskymáky. A krásně byl vyjádřený pocit, který vždycky mám ve velkoměstě - všechny vidíš a nikdo tě nevidí. Takže až na příliš velké výkyvy nálad jsem nadšena a zvažuji, že se podívám na víc filmů Emira Kusturici. (21.07.2009)

Příliš šílené na to, aby se to dalo rozumně hodnotit. (16.07.2012)

I mistrovi někdy dojdou nápady (Po Dolly Bell a Domu na pověšení), naštěstí k němu zase přišly (Černá kočka, bílý kocour a Život je zázrak). Arizona Dream nemá onu lehkost a šťávu uvedených filmů, ohňostroj nápadů pohasl a je suplován variacemi na snovou levitaci (létací stroje, auta, osoby, platejs), která je sotva může nahradit. Citace Hitchcockova filmu „Na sever severozápadní linkou“ mě samozřejmě pobavila. (02.02.2014)

Hmmm ta geniální hudba. A taky Johnny Depp a Vincent Gallo.... Chceš umřít, až ti bude 35? - Ano. - Jak chceš umřít, až ti bude 35? - Jak? Řeknu ti jak. Svléknu se a vlezu do vany naplněné ledovou vodkou, budu tam mít televizi a dívat se na "North by Northwest." A když přijde ta scéna s letadlem, tak tu televizi hodím do vany. Ten film nesnáším. :D (20.04.2006)

Na mě moc komplikované a nepřehledné dílo, které ovšem místy překvapí svou vtipností (hlavně Vincent Gallo je výborný se svými replikami ze známých filmů). To ale na vyšší hodnocení stačit nemůže... (19.10.2006)

...na mňa až príliš uletené, s akoby kŕčovitou snahou sprostredkovať veselosť, hravosť a infantilnú radosť zo života. (03.11.2007)

Vskutku prdlé osazenstvo: Johnny Depp oděný od krku dolů v sukni vrávorající do zatáčky na kolečkovém křesle, Lili Taylor pendlující ze zábradlí na punčoše uvázané na krku, Faye Dunaway s leteckou čapkou z první světové vznášející se na čemsi, co připomíná kombinaci dřevěné žehličky a rakve. Takhle pošahané hrdiny si vážně může vymyslet jedině Emir Kusturica. Vtipný na tom je, že pod vším tím šaškováním se skrývá myšlenka hutná jako beton, na kterou se zapomenout nedá. Výsledek? Film tak rozporuplný jako život sám... (13.08.2010)

Tak tomuhle řikám osobitý snímek. Mezi realitou a snem. Ve vztahových lopotách. S nezapomenutelnými motivy. Ale drahnou část filmu mi přišlo, že to nějak nedrží pohromadě, že je to "pouze" zvláštní. Závěrečná etapa mě ovšem silně vtáhla a ačkoliv měla očekávanou tečku, pozvedla zážitek o level výš - včetně toho, že se v plné kráse rozvinula hlavní deviza tohohle filmu: herecké výkony. Musim říct, že ve filmech, kde se objeví Depp, tak si většinou "ukradne" drtivou většinu mojí pozornosti/chvály... No a tady ho ještě přehráli Vincent Gallo a Lili Taylor - dvě třešničky na hereckém dortu. Skvělá herecká squadra! (13.12.2010)

Snivost Arizonského snu se projevuje hlavně přehršlí symbolů, jež se tu vyskytují s frekvencí zhruba tucet za minutu, zjevnými psychedelickými úlety a vůbec spoustou surreálných vopiček, které jsou místy neodolatelné, ale obešlo by se to i bez nich. Nebo s mírou. Ale těžko do podobného autorského záměru kecat, omezím se na konstatování, že hlavně zpočátku jsem měl dost problém vyrovnat se s kolísavostí vážnosti-nevážnosti. Parta dospělých dětí se chová jak utržená ze řetězu, někdy na pokraji demence (zejména hlavní hrdina), kupodivu jsem se ale postupně nechal strhnout vírem podivných povah a jejich interakcí. S rozšiřujícím se pohledem na „zbabělého lva“ Paula a zejména s Grace, velmi nasranou dívkou s akordeonem a s jizvami na zápěstí, jíž jsem postupně zcela propadl, jsem zahodil zábrany a velmi si to užíval. Nebýt občasného přílišného tlačení na pilu komediálnosti, byl by to asi plný počet. Ať žije schizofrenická romantika. (12.07.2012)

Když na ryby,tak s Kusturicou a do pouště. (26.04.2009)

takový typický 3hvězdičkový artový film. Na můj vkus hodně ukecaný. Přesto docela příjemný pokus oživit americkou produkci balkánským šarmem. Výrazně mě to nezaujalo, ale ani nenudilo. Prostě 3hvězdy a víc ani ránu. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (24.07.2012)

In the death car .... (03.08.2012)

Moje první setkání s Kusturicou a já doufám, že tohle byl jenom nějaký jeho slabý americký odvar. On ten film rozhodně není špatný, ale mě osobně moc neoslovil a nudil mě. Přičemž pár myšlenek tam něco do sebe má, třeba hned ta úvodní o rybách, herecky je to fajn a zapůsobilo na mě i těch pár snových nápadů, ale jinak teda nic extra. Chybělo mi zde i víc poetiky, ale tady to je možná způsobeno tím, jak moc jsem zmlsaný od Wenderse. Taky mi vadí, že se tu za ty skoro dvě a půl hodiny nic moc nestalo, přičemž mohlo. Když si třeba vezmu podobně dlouhé filmy, jako třeba Paříž, Texas, nebo mnou nedávno viděný Poslední večery na Zemi (a to jsou prosím pěkně taky umělecké filmy, ten druhý obzvlášť), tam se neustále něco děje, tady můžeme v určitých místech přeskočit film klidně o 3 minuty dopředu a nic se nestane. Ano, naprosto chápu, že to někoho doslova nadchne, ale mě se to prostě netrefilo do noty. Možná, až budu starší, ten film třeba docením víc, v tuhle chvíli ho vidím na 3* (01.02.2020)