Byl jsem lynčován

Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. (14.09.2008)

Další ze snímků, který diváka nadchne. Filmová klasika, která poukazuje na nespravedlnost, která vládla (vládne?) tehdejším (dnešním?) světem. Krásně se mění hlavní hrdina po přežití lynče. Skutečně působivé scény, další z filmů, který u mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl. Tematicky podobné westernu Jízda do Ox-Bow. Na mysli mi vyvstává otázka - tak staré filmy (Denunciant, Jízda do Ox-Bow, Rozdvojená duše...) a přece mají co říci i dnes, jsou stále aktuální (v době zfilmování nadčasové) a proč jsou tak skvělé a jejich pointa zastiňuje převážnou většinu dnešních snímků??? Opravdový filmový zážitek. Doporučuji! Malá chybička v titulkách ČT: Katherine přichází k Joeovi (po lynči, zjišťuje, že žije), který je v rozvášněné debatě s bratry a řekne, že je klidně zastřelí (nebo tak nějak) a Katherine vysloví větu, ať tedy zastřelí i ji: A) originální zvuk: twenty-two or twenty-five. (pro vysvětlení - ta čísla vyjadřují počet obžalovaných z lynče - trest smrti + 2 bratři a ona) B) titulky ČT: 22 nebo 23. (21.04.2008)

Ľudská hlúpota nepozná hranice. Tu však nejde len o dav ľudský ako taký, no počiatok podstaty problému spočíva v tých, čo vymáhajú “právo”, pričom sú to práve tí, čo poväčšine zlyhávajú ako prví. Snímok je sondou do nefungujúceho mozgu, ktorý ovláda nezdravá emócia, pričom záver ako taký, je už len akýmsi klasickým americkým obrázkom chorobnej prezentácie ich idealizmu pre dosiahnutie spravodlivosti. Nuž, čo sa im nedarí v realite, to “dokonale” vykresľujú na obrazovkách. (06.08.2020)

Langův americký debut a zároveň první díl jeho volné trilogie o lidech, kteří se proti své vůli dostali mimo zákon, je mistrovské dílo a políček do tváře historie Spojených států působivě odsuzující lynč s jeho konceptem braní spravedlnosti do vlastních rukou. O několik let později provede totéž W.A.Wellmann „svatokrádežně“ přímo na půdě westernového žánru (Jízda do Ox- Bow). (21.04.2008)

Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****. (18.04.2008)