Vrah mezi námi

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Nejprve trochu nuda díky postupům z počátků zvukového filmu s absencí hudby a přílišnou popisností scén, i když jde o hledání sériového vraha malých dívek. Ozve se pískání (Edvard Grieg: Ve sluji Krále hor): http://www.youtube.com/watch?v=VCjc_OllHdE. Pak se ale pátrání po muži označeném M rozběhne a to díky policii i galérce a my díky režii Frize Langa zapomínáme dýchat. Snímek dostává tempo a finální scény jsou emociálně vypjaté (soud kriminálníků nad vrahem) a herecké výkony strhující (např. vrahova výpověď). Škoda otevřeného konce, ale i tak je Vrah mezi námi také dnes velkým filmem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=cIj3Bk0bhL8 (26.04.2012)

Tak tohle je pro mě hodně těžké. Snímek jsem nebyl schopen zvládnout na jeden zátah a rozdělil jsem si ho na 2 dny. V ten první se mi rozhodně líbila atmosféra, ovšem to bylo asi tak vše. Šlo to úplně mimo mě. Námět se mi zdál značně nezajímavý, často mě rozladila absence jakéhokoliv zvuku v některých scénách ( i když tam nepochybně být měl), bylo to také nebetyčně zdlouhavé. Některé pasáže nabízely desítky vteřin bez jakéhokoliv pohybu, zvuku, natožpak dialogu a i když jsem se na M hrozně moc těšil, odložil jsem jej na další den a bál jsem se, že ho potopím skutečně děsivým hodnocením, což jsem určitě nechtěl. Avšak nadešel den druhý a zbývajících cca 45 minut jsem hltal s nadšením, byl jsem u vytržení a nezbývalo mi než valit oči. Pak se mi tedy nabízí několik otázek. Byl jsem skutečně první den v tak špatné náladě? Tak nesoustředěný, že jsem vůbec nedocenil kvalitu? Nebo je skutečně závěr o tolik lepší, než celý zbytek filmu? (20.06.2006)

Od rezisera Fritza Langa som videl zatial len futuristicky velkofilm METROPOLIS (1927). Kym v nemom Metropolise pouzil Lang len hudbu, v tomto filme, ktory uz nemy nebol, naopak nepouzil ziadnu hudbu, ale to mi vobec nevadilo, pretoze mi ani nechybala. Skor som bol zvedavy, ako si ludia poradia s vypatranim nebezpecneho vraha deti. Chvilkami to bolo aj trosku nudne, preto nemozem dat 5 hviezdiciek, ale myslim si, ze na 30-te roky to musel byt skvely film. Zaujimavostou je aj to, ze reziser Fritz Lang odmietol na Hitlerove pozvanie stat sa veducim Risskeho filmoveho priemyslu a utiekol pred nacistami do Francuzska. Taktiez aj herec v hlavnej ulohe Peter Lorre bol Zid a preto hned po natoceni filmu utiekol zo strachu z Nemecka... 24.11.2009 ______ Peter Lorre - (Hans Beckert) +++ Ellen Widmann - (Pani Beckmannová) +++ Inge Landgut - (Elsie Beckmannová) +++ Otto Wernicke - (Inspektor Karl Lohmann) +++ Theodor Loos - (Inspektor Gröber) +++ Friedrich Gnass - (Franz) +++ Franz Stein - (Minister) +++ (24.11.2009)

Vraždění malých dětí nečiní mému žaludku nijak zvláštní potěchu, ale stejně jsem dospěl k závěru, že každý filmový fanda by udělal životní chybu, kdyby se alespoň jednou za život nemrknul na "M". Film se totiž sotva naučil mluvit a hned mezi diváky vyslal duševně chorého vraha, policii s podezřele pokrokovými metodami vyšetřování a loupežníky se skvělým plánem na záchranu živnosti. Hutná atmosféra mi vůbec nedovolila nudit se, zlověstné pískání spolehlivě nahradilo filmovou hudbu a musím ocenit i pár podnětů k zamyšlení. Bylo-li by to na mně, tak nechám vrahy uniknout slepé spravedlnosti a předám je podsvětí, aby si dle libosti zalynčovalo. (12.06.2012)

To čím je tento film obdivuhodný, je jeho koncepce. Kromě vraha, není ve filmu žádná ústřední postava. Naopak scánář je rozprostřen na velké množství charakterů. Spousta scén tak zachycuje epizodní události, které vykreslují dopad řádění sériového vraha komplexně na celou společnost. Ať již se jedná o paniku, paranoiu, mediální masáž či mobilizaci civilistů, záběr je tak široký, že to v době vzniku filmu a nejspíš i dlouho po ní nemá obdoby. Tato kompozice by nebyla možná, bez na fantastického umění střihu, který je vedle estetiky, asi nejvýraznějším činitelem tohoto snímku. Po této stránce film patří mezi ty, které mohou fanoušci filmu obdivovat, coby díla definující jeho vývoj. Samozřejmě adekvátně kvalitní je i scénář, který nevtíravě reší otázku morálky, co se trestů smrti týče. Rozhodně se nejdená o film pro každého, léta se na něm podepsala, ale ti co si potrpí na tvorbu starých mistrů, si budou libovat. (05.06.2012)