Metropolis
Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Recenze (420)
Pozerajúc na tento film z roku 1927 (!!!) by si mnohí súčasní tvorcovia filmu mali uvedomiť to, že ich tvorba je o ničom a mali by prejsť radšej na štrikovanie alebo háčkovanie ..... Tento film je po vizuálnej stránke úchvatný, jedinečný, prelomový a monštrózny !!! Fritz Lang ani na okamih neváhal pretaviť svoje vizionárske predstavy do filmu, ktorý bol ukážkou nemeckej prcíznosti a dôkladnosti. Kulisy a celková výtvarná stránka filmu je toho jedinečnýcm dôkazom ...Niektoré filmárske postupy sa dodnes používajú a nič nestratili zo svojej pôsobivosti. Čo by sa dalo vytknúť tomuto filmu ? Možno preexponované výrazové prostriedky hercov, ale na druhej strane chýbala v tom období vo filme reč. Takisto idealistické stvárnenie zlúčenia vykorisťovaných a vykorisťovateľov ako i čierno - biele videnie sveta z pohľadu rozdielnych spoločenských vrstiev. ...... napriek svojmu veku, kvalite i chýbajúcim políčkam filmu si toto dielo vydobylo čestné miesto na panthéone špičkových filmových kusov, ktoré sa natrvalo vryli do dejín kinematografie..... Danke sehr Herr Lang !!! ()
Fritz Lang je vizionář, který předběhl svou dobu. V Metropolis předvádí úžasné divadlo před kamerou, originální kompozice z lidských těl v dokonalé harmonii s úžasnými kulisami. Klenot němého filmu i světové kinamatografie. Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Na tomhle filmu nejvíce překvapuje, že představuje vizi budoucnosti, která je tolik podobná těm, které známe i dnes. Blude Runner nebo Minority Report nám stále předvádějí totéž. Metropolis byl ale první. Ukázal nám ten důvěrně známý neútěšný svět přetechnizované budoucnoti už roku 1927. (O těchto a podobných retrofuturistických souvislotech jsem psala zde.) Pominete-li zbytečně melodramatický příběh, zůstává děsivá antiutopie, ve které se plouží robotizovanání dělnící jako trubci v "Úlu" od Pecinovského. Na jejich nahrazení roboty už se stejně pracuje. Pak už zbyde na světě místo jen pro onu horní vrstvu obyvatel žijících ve vysokých patrech onoho futurizovaného světa. Mezi mrakodrapy sice létají trochu neuvěřitelně letedla a nikoliv ornitoptéry či jiná fantastická vznášedla (To dnes působí jako roztomilý anachronismus), jinak by však nad architekrutou toho světa radostí zaplakal i Sankt Elia. Marná snaha je poznat, že Fritz Lang byl původním povoláním architekt. - Všem, kteří mají rádi tento film, bych však přeci ráda vzkázala, že nejen Metropolis je Langův mistrovský film. Je tu také Unavená smrt či temný noir M a mnoho dalších, které jsou myslím trochu neprávem ve stínu tohoto díla. ()
majstrovské dielo nemeckého aj všeobecne nemého filmu.trochu slabší dej vyvažuje brilantná technická a formálna stránka filmu.dokonale nadčasový film 9/10 ()
100% - Na projekci Metropolis s živou hudbou (kytara, cello, elektrika, industriální techno…) jsem byl naprosto hypnotizován. Neskutečná podívaná, kterou lze vnímat jako alegorii na politiku, náboženství, společnost…na všechno. Metropolis je film rozvíjející fantazii, což je asi jeho největší klad, i přes to, že člověk může zůstat u fascinace nad jeho technickým zpracováním. Zde evidentně bralo inspiraci mnoho pozdějších věhlasných filmových tvůrců. Často jsem si říkal „Něco podobného jsem přece viděl tam a tam…“. Metropolis je sice praotec většiny dnešních trikových blockbusterů, ale chová se stále jako jejich velmi zábavný starší sourozenec. ()
Uf, tak konečně mám za sebou kompletní Metropolis (tedy kompletní z dochovaného, žel bohům nemám ve sklepení ukrytý kinosál vybudovaný za nacistické okupace, kde se skrývají jinak nedochované fragmenty filmu. A funkční Maschinen-mensch ve verzi Maschinen-Mädchen taky ne. Klatě), upřímně jsem se trošku bál, fragmenty které jsem viděl dříve na mě nepůsobili nijak zábavně (fragmenty díky tomu, že některé filmy na čt jsou uváděny pro ty, kteří nepotřebují takové zbytnosti jako spánek), jenže jako celek je to překvapivě funkční a na svou dobu zcela jistě geniální. Mohl bych tu blábolit o mnoha a mnoha věcech, které jsou tu super (triky, biblické odkazy, et cetera), ale omezím se pouze na konstatování, že pokud takovýto němý film téměř bez výhrad funguje i o devadesát let později, značí to, o jak výjimečné dílo se jedná. A to i pro mě, který nejsem na němé filmy moc zvyklý, ale i tak jsem si po chvíli navykl na specifické herectví a doufám, že si na Metropolis budu moct za pár let při stém výročí zajít do kina. Vhííííí. ()
Opravdový filmový klenot, který by si neměl nechat ujít žádný filmový fanoušek a někdo, kdo si chce říkat znalec. Z dnešního pohledu je Metropolis těžkým oříškem, protože nejsem vůbec nadšen němou erou a při pohybech a mimice hlavních hrdinů je mi těch lidí až líto, co museli všechno dělat, ale Metropolis, i když mně nudil, nemohl jsem od něj odtrhnout oči a jiné než pětihvězdičkové hodnocení nepřipadá v úvahu! je to film opravdu nadčasově nadčasový a myslím si, že kdyby byl mluvený, byla by to ještě větší bomba. Taky jsem rád, že jsem nemusel vidět celý film, protože bych se asi ukousal, ale až budu starší, třeba to jednou udělám, pokud bud eta možnost. Nadčasový a v některých momentech i dokonalý film, ale jak říkám, němá erá a já nejsme kamarádi, takže to hodnocení je vlastně více než pět hvězd. A z pohledu člověka žíjícího v té době bych byl asi unešen a asi bych i omdlel tou dokonalostí, protože natočit něco v roce 1927 jako je Metropolis bylo geniální! Už se těším na mluvené M (Vrah mezi námi), protože Lang je opravdový režisér, který s iuměl poradit! ()
Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. ()
Slavné. ()
Genialita díla se projevuje především neopakovatelností, vyjímečností a zejména vytvořením nového rozměru a nadčasové linky. Metropolis nám připomíná Ocelové město Julese Verna, ale zároveň temná zákoutí a křivolaké uličky starých ghet, zároveň prolíná minulost i budoucnost, a na pozadí těchto neopakovatelných a stále moderních kulis rozehrává nejprostší lidské drama, příběh lásky a nenávisti. Nesmrtelné ()
"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. ()
Na svou dobu neskutečně megalomanská podívaná, která ani po letech neztrácí téměř nic ze své působivosti. Při scénách se stovkami statistů vyloženě mrazí a efekty, jakkoli dnes pochopitelně působí zastarale, jsou velmi věrohodné a monumentální. Navíc i příběh je dostatečně zajímavý a, přestože i zkrácená verze trvá plné dvě hodiny, ani na chvíli nenudí, což je u němého filmu neaplikujícího groteskní humor docela vzácný jev (samozřejmě z hlediska dneška). Zkrátka legenda a základní kámen moderní sci-fi, pro milovníky expresionismu hotová vizuální onanie.... ()
Hodnotím 137 min. dlouhý sestřih s hudbou Petera Osborna z roku 1998. O této verzi jsem nenašel nikde sebemenší zmínku, dokonce ani na imdb, což mě dost udivilo. ()
Bohužel. Příběh je fajn, ale zpracování je pro mě, jako obyčejného diváka, příliš zastaralé a neúnosné. Asi takhle - bez nadsázky mě nejvíc bavil nově dodaný text, který dovysvětluje chybějící scény. Snad jen Brigitte Helm jako psychopatický robot byl občas zábavný. (2/10). ()
Absolútna fantasmagória! Svojho času som napísal, že 12 rozhnevaných mužov je najlepší film, aký bol kedy natočený. Za týmto názorom si stále stojím, no Metropolis ním silno otriasol. Veľkolepé, unikátne, majstrovské umelecké a myšlienkové veľdielo a zároveň revolučná sceince fiction, ktorá trpí akútnym nedostatkom dôstojnej konkurencie naprieč dejinami svetovej kinematografie. Legendárny snímok kultového nemeckého režiséra Fritza Langa, ktorý predstavil užasné myšlienky a obrazy futuristického veľkomesta, ktorým sa žáner v nezmenenej podobe inšpiruje do dnes, hard dystopie a útlaku (dnes už až príliš klišé rozprávky o kontraste nechutného bohatstva a hojnosti s chudobou a špinou najnižších vrstiev), vytvorenie človeka - stroja ako aj sedem srmteľných hriechov, myšlienka, že na fungovanie stroja (skupiny, spoločnosti...) musia všetky súčasti spolupracovať v rovnováhe, prirovnanie k Babylonskej veži... a k tomu pomézna hudba Gottfrieda Huppertza a Abela Korzniewskiho a katastrofický záver, ktorý mu môže závidieť aj Cameronov Titanic. Lang si vyslúžil môj neskonalý obdiv. 100% ()
snažím si představit, že žiju před osmdesáti lety, čumím na to jako puk a jsem z toho úplně na větvi... ale pořád se mi to nějak nedaří. historickou hodnotu a jakousi myšlenku snímku nelze samozřejmě upřít, ale očima současného zhýčkaného diváka jde jen o prastarý film s teatrálními hereckými (?) výkony a celkem nudným průběhem... na druhou stranu, pár zdařilých efektů na tu dobu, hudební složka a fakt, že jsem od tohoto snímku zas tak moc nečekal, jsou větrem do plachet pomyslné sumární lodi s názvem Šedý (spíš možná Černobílý) průměr. 50% ()
Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 ()
Fascinuje mne že takto technicky brilantní, promyšlené a vizionářské sci-fi dokzal někdo natočit už před takřka sto lety. Víc netřeba dodávat, stačí odkázat k výstižnému komentáři Ajantise. (viděno dvakrát - poprvé v kině za hudebního doprovodu MIDI LIDI, podruhé doma v restaurované kompletní verzi) 9/10 ()
Ech, nějak nevím, co jsem na METROPOLIS kdysi viděl, že jsem mu dal 5 hvězd, po druhém zhlédnutí jdu o dvě hvězdy dolů, ten film mě nově strašně sral. Samozřejmě, že je to naprostá klasika a spousta věcí tam vzbuzuje nekonečný obdiv, protože uvážíme-li, v jaké době to bylo natočeno, blá blá blá - design města, robotky, strojů, interiérů, triková stránka - scéna s přeměnou robotky v dvojníka Marie je zcela úchvatná! - davové scény, expresionistické herectví, a co já vím ještě, to vše je úžasné... Ale navzdory tomu, že jsem viděl nekompletní verzi (dlouhou necelé 2 hodiny), přišlo mi to strašně dlouhé (resp. zbytečně natahované a strašně statické) a dějově pitomoučké a naivní - člověk se prostě musí smát té představě města, které je rozděleno na privilegovanou horní část (o které se zde bohužel nic neříká) a utiskované podsvětí (zaplněné vykořisťovanými otroky), přičemž to celé řídí jediný (!) cápek v kanclu plném směšným čudlíků, které dělají bůhvíco, zatímco jeho (ne)zdárný synek dojde sociálního prozření, a stane se prostředníkem mezi hlavou (jeho otec) a rukama (dělňasové). Kdyby to byla čistá sci-fi na způsob TOTAL RECALL, bavilo by mě to víc, takto mě to kvůli té antiutopické politické omáčce strašně otravovalo a snižovalo dojem z jinak fantastické filmařiny, škoda. V jistém smyslu je to jistě revoluční film, ale mezi mé oblíbence ho určitě nepočítám. ()
Související novinky
Francis F. Coppola připravuje vysněný projekt
Legendární režisér Francis Ford Coppola (Kmotr, Apokalypsa) dnes slaví osmdesáté narozeniny, na důchod ale rozhodně nepomýšlí. Místo toho totiž oživuje svůj vysněný sci-fi projekt Megalopolis, který… (více)
DAS FILMFEST nabídne filmové hody
Bláznivá špiónská komedie, thriller o pomstě a spravedlnosti, ponurá dystopie nabízející neutěšený obraz naší budoucnosti, film o slavném spisovateli Stefanu Zweigovi nebo fascinující příběh dvou… (více)
Festival Das Filmfest chystá filmové hody
Historicky první zpracování Stokerova Draculy, jeden z nejstarších evropských zvukových filmů, snímek oscarového Michaela Hanekeho, nejnovější film z dílny kultovního Fatiha Akina Šrám či vizuálně… (více)
Metropolis konečně kompletní
Tady na CSFD je určitě zbytečné vysvětlovat, jakou je dystopická sci-fi Fritze Langa z roku 1927 klasikou, jak změnila kinematografii a jak moc ovlivnila jiné tvůrce a díla (za všechny jmenujme… (více)
Původní Star Wars z roku 1977 jsou tak zásadním milníkem, že někteří lidé rovnou dělí dějiny kinematografie na období před a po Star Wars. Není se čemu divit, protože start velkolepé ságy předaleké galaxie byl z mnoha důvodů přelomový a zásadní, neznamená to ovšem, že se hranice kinematografie neposouvaly i předtím. Hned po bratrech Meliésových se ostatně předvedl jiný Francouz, konkrétně Georges Méliès. A nešlo o jediného Evropana, který hranice kinematografie posunul. Mimo filmy Akiry Kurosawy, Flashe Gordona nebo Duny Franka Herberta totiž George Lucase inspirovalo ještě jedno zásadní dílo - Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Metropolis je filmem, který astronomicky přeběhl svou dobu. Původní verze je sice možná nevyhnutelně ztracena, film se ovšem mělo povést zachránit alespoň z 95%. Výsledkem přesto zůstává ohromující podívaná, která už je sice možná dnes veřejnou doménou a za pár let oslaví 100 let od svého vydání, přesto rázem neztratí nic na své výjimečnosti. Dystopické sci-fi možná nevzniklo v úplně ideální době a nejen nastupující nacismus způsobil, že se z filmu stal velký propadák, přesto se jedná o jeden z nejzásadnějších filmů němé éry. Miniatury, praktické triky a okázalé kulisy. Výrazná tečka období německého expresionismu, která se nevyhnutelně zapsala do sci-fi žánru a viděl jí každý, kdo to s láskou ke sci-fi myslí zcela upřímně. Lang film natočil dle předlohy své ženy They von Harbou, předpověděl poté vizi budoucnosti z roku 2026. Ambiciózní látka pracující s koncepty fašismu, komunismu i masové produkce, fungující na bázi zdánlivě omezených vypravěčských postupů němého filmu. I po téměř 100 letech se ovšem jedná o jeden z nejvíce perfekcionistických filmů a milníků celé světové kinematografie. ,,Mezi hlavou a rukou musí být srdce.´´ Přiznané poselství filmu, které jde napříč filmem, kde jde vidět motivy o vládnoucí třídě a různých sociálních třídách, bylo by ovšem chybné vnímat Metropolis jako film, který nutně podkuřuje komunistickému poselství, i když se dá vlastně snadno věřit tomu, že musí jít o oblíbený film Olivera Stonea. Metropolis je díky specifické vizuální stránce a faktu, že jde nejen o film, který předběhl svou dobu, filmem, na který by nikdo jen tak šahat neměl. Langova vize budoucnosti čerpá hned z několika uměleckých směrů, zvládá být nejen fascinující, ale také v některých momentech depresivní, představuje z dnešního pohledu ideální základ pro vize budoucnosti. Taková vize, která zvládá být fascinující, vtahující a oku lahodící, zároveň ovšem skrývá svou odvrácenou stranu a snaží se dost možná varovat před více či méně nevyhnutelným vývojem a směřováním lidstva. Metropolis je filmem, kterému je připisováno první použíti Schüfftanova procesu, Metropolis je tak chronologicky po tvorbě Georgese Mélièse dalším zásadním filmem v oblasti vývoje praktických triků. I ona práce s praktickými triky zvládá sama o sobě držet pozornost v případě, kdy se může zdát, že si Lang dává s budováním vyprávění na čas. Přesto se ve finále servíruje silné poselství, které snadno evokuje různé pozdější sci-fi o revoluci a boji proti nespravedlivému režimu. I díky častým obavám ohledně budoucnosti A. I. je navíc Metropolis z dnešního pohledu aktuálním filmem, navíc se tu podává, že vývoj technologií a umělé inteligence nutně neznamená pro lidstvo lepší existenci, spíše přesně naopak. Důkazem za všechny budiž postava Maschinenmensch. Není úplně nutné hned Langa označit za zdánlivě levicově smýšlejícího člověka. Jeho žena Thea von Harbou se sama postarala o adaptovaný scénář své předlohy, společně poté realizovali ambiciózní sci-fi projekt, který již svými ambicemi svou dobu předběhl. Film paradoxně zaujmul Josepha Goebbelse i Adolfa Hitlera, který měl díky Metropolis ihned vyvolat tužbu, aby Lang realizoval nacisticko-propagandistické filmy. Lang se místo toho rozhodl pro emigraci, rozvod se svou ženou a následný přesun do Francie a následně do Hollywoodu. Lang je nejen filmařem, jehož nejzásadnější dílo by v době vydání nedoceněné, ale také umělec s do velké míry tragickým příběhem na zádech. Už samotný zájem Führera o spolupráci s Langem ovšem naznačuje, jak moc velkou dávku emocí zvládalo Metropolis vyvolat už v době svého uvedení. Lang ostatně zvládl předběhnout i hollywoodské trháky, jak už v Hollywoodu tou dobou vznikala produkčně velkolepá a okázalá tvorba. Metropolis ostatně inspiroval nejen George Lucase u Star Wars, ale také sourozence Wachowské u jejich Matrixu nebo podobu Blade Runnera Ridleyho Scotta. Rakouský tvůrce možná byl do velké míry nesnesitelným puntičkářem, jako v případě mnohých perfekcionistů ovšem výsledek dostál označení svého tvůrce. Emoce ostatně skrývá i příběh, kdy Lang opravdu maximálně těžil z možností němého filmu. Klade se tu důraz na soucit a lásku. Sledujeme život povrchové skupiny lidí, která je závislá na existencí těch v podzemí a zdánlivě podřadných. Dělnická třída má dvě možnosti: Cestu vzpoury nebo cestu diplomacie a míru. V jádru filmu tak díky tomu funguje i romantické a zdánlivě zakázané pouto, nakonec také dojde k tomu, že musí rozum, práce a srdce fungovat ve společné symetrii. Metropolis tak není pouze jedna z audiovizuálně vymazlených filmových záležitostí všech dob. Zároveň pracuje s dost možná jedním z nejkomplexnějších nejzásadnějších poselství v historii kinematografie. Je to pořád film starý 97 let a pro některé navždy půjde spíše o film, který mohou obdivovat, ale nikdy si k němu nevybudují nějaké silnější pouto. Zásadnost a důležitost Metropolis ovšem nikdo nikdy zpochybnit nemůže. Nejen díky faktu, že by mnohé sci-fi dost možná bez Metropolis dnes vypadaly úplně jinak a že by C-3PO ve Star Wars neměl svůj ikonický design. Franz Lang by zřejmě komplikovaná osobnost, stav legendy mu už ovšem nikdo nikdy neodpáře.... () (méně) (více)