Doktor Živago

Věřím, že kniha mohla být luxusní, protože snímkem občas prostupují vypravěčské pasáže, které působí dojmem, že jsou vyňaty právě z knihy. Ke zpracování mám ovšem větší než velké výhrady a pořádně nevím, kde začít. Velký problém jsem měl třeba už s hereckým obsazením. Julie Christie, která v té době měla 25 let a vypadala na 35 let, máte věřit, že hraje naivní hampejzní 17leté dítě. Podobných případů je snímek plný. Taktéž jsem ze snímku pojednávajícím o Rusku vůbec necítil ono Rusko, nýbrž pouze západní pohled na Rusko. Strašně mě srala všudepřítomná angličtina, která nezapadala do ruských reálií. To, že hraje Rusáka Egypťan, už byla pouze shnilá třešnička na nevydařeném dortu. Celé to nezachránila ani pompézní výprava a povedená hudba. Před zhlédnutím jsem doufal, že se dozvím něco zásadně nového a přínosného o počátcích nástupu komunismu. Místo toho dostává naprosto přepálený prostor jakýsi pseudo romantický trojúhelník, což není zrovna mým šálkem čaje a zajímavé na něm bylo snad jen to, že kdysi dávno ve spojitosti s nevěrou existovalo něco jako špatné svědomí. První hodina filmu byla ukrutná nuda a výhradně jen kecání. Jak se do děje konečně vložila válka, tak se začalo něco dít a několik pasáží snímku bylo opravdu dobrých. Potom je ovšem znovu vystřídaly píčoviny a romantika. Nad obecným jásotem kroutím nevěřícně hlavou a dávám s tak moc přivřenýma očima, že jsou téměř zavřené velmi ušmudlané 2 kousky. (23.01.2020)

Nepochybujem o tom, že toto filmové dielo je dokonalým prírastkom do rodiny výpovedných historických klenotov, ktoré nám svojou dobovou atmosférou môžu aspoň zbežne pripomenúť politické situácie, rozbroje, konflikty, straty ľudských životov pri verejnom pohŕdaní štátnou mocou. Tento film si zachováva predpokladanú autenticitu, chvíľami je surový, chvíľami príjemne nežný s krásnou ústrednou melódiou, no tak ako ma bavila prva a posledná hodina, tak tá druhá ma takmer dohnala k šialenstvu. David Lean akoby občas nevedel, kde pritlačiť a nesnažil sa udržať záujem diváka. Môžem byť totiž akoukoľvek milovníčkou historických udalostí a spracovania, v ktorom sa nič neprikresľuje, Doktor Živago je prehnane rozvláčny, monotónny film, pričom za to nenesie zodpovednosť nikto iný, ako na smrť nudiaci režisérsky štýl Davida Leana. Tak ako je výprava pôsobivá a herci komorní, scenár je občas neznesiteľne otravný, a to mám vážne slabosť pre výpravné epické veľkofilmy. (21.05.2010)

Až po zhlédnutí tohoto snímku na TCM v širokoúhlé verzi jsem konečně pochopil do nebes vynášenou režii Davida Leana. Když jsem viděl Živaga a Lawrence z Arábie jen v české ořezané verzi, nechápal jsem proč je z tak obyčejných obrazů odvařeno tolik lidí. Až teď jsem zjistil, že ty záběry jsou úchvatné a Leanovy filmy doopravdy chladně dokonalé... to jen domácí televizní stanice se chovají nekulturně. (17.02.2003)

Více než tříhodinový kolos, který mě krom uhrančivého Sharifa a překrásné Julie Christie zaujal především fantastickou výpravou, která se dnes (kromě jedniček a nul) už vůbec nenosí. A tak narozdíl od Lawrence, kde to obstaraly jen různé variace pouště, nemám nutkání střihačům zasahovat do řemesla. Prostě romantyčka jak bejk. (07.04.2010)

S tímhle dílem se pojí čtyři výrazné plusy a čtyři výrazné mínusy. ____ Mínusy: 1, Režisér Lean směřuje k „umění“ velkým obloukem. Nikoliv vytrháváním diváka z příběhu a jeho přímým oslovováním, nýbrž klasickým hollywoodským hladkým stylem a univerzálním jazykem, což vede k tomu, že „artovost“ filmu mnozí pominou, protože na sebe neupozorňuje (a možná ve filmu vůbec není, dlužno dodat). Snad kdyby se Doktor Živago natáčel v Rusku, v kraji avantgardních formalistů, a splácel dluh Ejzenštejnovi s Vertovem. Ale my jsme na americké půdě. 2, Druhý problém spatřuji v rozklíženosti mezi estetikou Pasternaka a estetikou Leana. Svět Pasternaka, to byly filozofické úvahy, nadšenost pro jakékoli experimenty na úrovni estetické, poetické a filozofické. Jeho krédem bylo vydat z vnitřního, svobodného rozhodnutí světu sebe sama. Odmítal pojetí literatury jako služby společnosti. Naopak Lean upřednostňuje funkci a sílu příběhu. 3, Postavy takřka vůbec nevedou zajímavé dialogy, respektive když už něco valí z huby, rozhodně to není nikterak opojné nebo pronikavé, tudíž návaznost na Pasternaka (ježto každy Rus v sobě má kus filozofa) film opět zanedbává. 4, Lean, zdá se, podlehl tématu a rezignoval na dramatičnost. Film takřka nestřídá vyhrocené a uklidněné scény, nezná dramatické amplitudy. Je to dané zřejmě tím historickým souvrstvím, které vše urovnává – ona uhlazenost nicméně odlepuje diváka od filmu. ____ Plusy: A, Film velice umně napojuje vnitřní děj na historický rámec. Tedy skutečnost, s níž řada velkolepých fresek výrazně zápasí, výsledkem čehož je problematická motivace a jednání postav na půdoryse anonymního, „vzdáleného“ dějového pozadí. Tady ta vazba funguje, ostatně revoluce jde vždy odspoda, od proletariátu, a celkovému provázání pomáhá i dvojí opozice postav: postava-svědek (protagonista) / postava-konatel (antagonista). Bylo to o to složitější, že Pasternak chtěl čtenáře hlavně přesvědčit o tom, že je nutné udržet si vždy čisté svědomí, lásku k životu, ke svým blízkým a k víře, a tahle idea směřování k postavám, nikoliv od nich, nůžky mezi pozadím a postavami potenciálně notně rozevírala. B, Druhým kladem je dokonalé střídání hudby pocházející z vnitřního světa (zdroje uvnitř filmu) a hudby filmové. Navíc některé techniky jsou převzaty přímo z románu, kdy jedna postava hovoří klasicky a druhá přes voiceover (tedy mluví, přestože mlčí). C, Klaus Kinski... více netřeba dodávat. D, Film není angažovaný, ani křiklounský, což rozhodně není nic samozřejmého, uvážíme-li, že román patří mezi klasické disidentské čtení - hlas svobody z tehdejšího sovětského svazu - a samotný Pasternak se musel na nátlak sovětských orgánů zříct Nobelovky. (03.11.2008)