Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lacike
    ***

    Suhlasim s tym, co napisal gudaulin. Aj ked je to film v prvom rade o rasovej neznasanlivosti, tak tu postavy riesia farbu pleti az prilis neprirodzene na ukor vsetkych ostatnych faktov. Aj v rozhovoroch sa neustale prebera farba pleti a nic ine. To nicim inym tie postavy neziju? Ale chapem, ze si touto zvolenou formou chcel reziser ventilovat svoje nazory. Lenze vdaka tomu u mna ten film nefunguje a miestami ma tie nekonecne dialogy o farbe pleti irituju.(12.4.2012)

  • kobejn
    *****

    Spike Lee byl ve svých ranných filmech nekompromisní, jak k sobě, tak nám - divákům. Točil důležité filmy - Udělej správnou věc a tento mezi ně patří. Ukazuje, že vše zlo i dobro vychází výhradně z lidí samotných - na druhé straně je patrné, že příslušnost k nějaké etnické skupině - zde k Afroameričanům a k Italům je jako stigma, které člověka svazuje. Pokud naruší nepsaná pravidla, že "rasy se nemíchají", pak se stane vyděděncem. Nenávist a bigotnost je v každém etniku i jednotlivci hluboce zakořeněna. To je všude stejné - po celém světě - jeden druhého nenávidí především za to, když nedodržuje bigotní pravidla svého společenství. Leeho filmy - ty dva - jsou především o netoleranci, která je snad nejlidštějším znakem - a kterou z lidského chování a myšlení vymýtit nelze. Jemu se povedlo předvést v těchto filmech s velkou působivostí a přesností právě to, že k nějakému uzavření míru a sloučení všech ras a k podání rukou a sbratření všech ras a lidí nikdy dojít nemůže, naopak, že separatismus je nejpřirozenějším lidským rysem. Člověk měl, má a bude mít vždy nejsilnější potřebu se vůči druhým vymezovat a nenávidět jinakost druhých - a třeba i členů rodiny. Narozdíl od eskalace násilí v Udělej správnou věc, zde Lee ukončil svůj "joint" poněkud smířlivěji, a paradoxně, nabídl trochu Disneyovský happyend, i když jen v náznaku, což je poněkud zarážející, neb zrovna k Disneyho "láska vše překoná" se Lee staví negativně, přesto dává svému hrdinovi evidentně nárok na druhou šanci, kterou jeho bratr nedostal. Poněkud hořce vyzněl na konci návrat Angie k rodinému martýriu. Závěrečný působivý nájezd a výkřik dává tušit, že nic není vyřešeno a uzavřeno. Z toho, jak Lee zvtárňuje italskou menšinu je poznat, že byl pilným "studentem" filmů M.Scorseseho. Po tomto filmu se Leeova tvorba začla ubírat jiným - více komerčním a méně ambicioznim směrem - stejně tak třeba i kariéra W.Snipese, u něj je ta změna ještě markantnější. Od charakterního herectví k monotónnímu opakování "jedné" role v akčních filmech. Myslím, že si Lee uvědomil, že točit takto ambiciozní a osobní filmy je jednak nevděčné, a jednak je člověk nemůže točit jako sériovou výrobu. Oba filmy jsou také důkazem toho, že nejradikálnější a nejzásadnější díla vytváří člověk v mládí, kdy je člověk "rozhněvaný", zatímco věkem se člověk obrušuje, otupuje a konformizuje. Jsou i výjimky, ale Lee jí zřejmě nebude. To nejdůležitější z něj lze najít právě zde.(3.11.2011)

  • mm13
    ****

    Farby tu našťastie nie sú až také podstatné (i keď výrazné) a práve tento odstup robí z Jungle Fever jeden z najlepších filmov tohto nie vždy si práve odstup zachovávajúceho režiséra. Nenútené a predsa strhujúce od začiatku až do strhujúceho a predsa nenúteného konca. Ozdobené nečakaným výkonom Wesleyho Snipesa!(16.9.2011)

  • Dale
    ***

    Je mi jasné, že v USA bol rasizmus bežný a na vzťah bielej ženy a afroameričana sa často hľadelo s veľkou nevôľou, no tu sú komplet všetky postavy s výnimkou Snipesa, Annabelly a Johna Turturra takí zabednení nenávistní rasisti, že mi to pripadá ako niekde v Mississippi v 60tych rokoch, nie v NY o 30 rokov neskôr. Samozrejme na oboch stranách, ale proste som to tým postavám nežral. Tak ako som to nežral Wesleymu a Annabelle a ich vzťahu, necítil som tam žiadnu chémiu ani vášeň, nič. Silnejší mi tu prišiel skôr ten vedľajší motív, týkajúci sa drogovej závislosti, Samuel a Halle boli jediné dve postavy zahrané realisticky a vzbudzujúce nejaké emócie. Spikeove filmy mám rád a na tento som sa obzvlášť tešil, no asi ma bavil z tých čo som videl, najmenej. Už tu tú rasovú nenávisť hnal do extrémov, aj keď ma ešte od neho čakajú filmy, v ktorých asi tlačil na pílu ešte viac...(26.12.2018)

  • milancecil
    ****

    Příkře provokativní dílo z multietnického prostředí v newyorské čtvrti Harlem, strohý, nekomplikovaný děj se opírá především o břitce ostré dialogy naplněné vulgarismy a narážkami, nahlížíme převážně na osobní rasistické a sexuální postoje zde žijící promísené komunity, předsudky, nesnášenlivost, zavilá nesmiřitelnost, takové jsou ve filmovém zobrazení charakteristické rysy obyvatel, jednoduchou úvodní zápletkou jsme uvedeni do námětu odhalujícího nám velmi složité a veskrze konfliktní soužití jednotlivých etnik, na událostech kolem manželské nevěry ženatého Afroameričana, vzdělaného, úspěšně sociálně usazeného muže, profesí architekta a jen ve volném svazku žijící Italoameričanky, výpomocné kancelářské pracovnice, sledujeme a spíše s kritickým náhledem poznáváme chování lidí z jejich okolí, převažující až agresivně netolerantní reakce k jejich milostnému vztahu jako k jakému si neodpustitelnému přečinu proti všeobecně uznávaným pravidlům, bohužel nemohu posoudit do jaké míry je vše jen pro nás diváky se záměrem nadsazeno nebo naopak velmi blízké skutečnosti, i jakým vývojem za více jak dvě desetiletí mohlo prostředí projít a je v zobrazení ještě nějaká věrohodná propojenost se současností, přesto jde nepřehlédnutelně o významné dílo té doby, sarkasticky jitřivé, hořce úsměvné, s vážným apelem.(15.5.2013)

  • - Denzel Washington byl adeptem na roli Flippera. (D3VIL)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 16. května 1991 na filmovém festivalu v Cannes. (BMW12)

  • - Samuel L. Jackson byl při zahájení natáčení pouhé dva týdny po léčbě z drogové závislosti. Jeho zpustošený výraz ve filmu je tedy následkem detoxikace. (D3VIL)