Anděl Páně 2

Přiznám se, že po homicidním a karnivorním Svatojánském věnečku jsem začínal mít o jinak famózní duo Straštajn vážné obavy. Kluci ale naštěstí šli do sebe, začali ředit Džejmisna svěcenou vodou, ty sodomity ze sebe vypudili, přestali Troškařit a teď napálili do jindy zpruzených obličejů našich dětí Démona Satanova 2. Striktně katechistickou to pohádku o tom, jak se další, neméně famózní duo – Trořák, snažilo na Mikuláše vyprcat uherskou barakundu, a co z toho nakonec bylo na výsostech málem za hromadnou polízanici. Ti dva jsou rozhodně národní poklad, evidentně si to užívají a pod přísným, ale spravedlivým dohledem našeho milého správňáka Mirka Ušína z nich čiší čirá radost z perfektního a uvolněného herectví. Skoro celou dobu energicky a s nonšalancí sobě vlastní trousí překvapivě vtipné římskokatolické bonbonmoty, až má člověk místy pocit, že čumí na Smrtonosnou zbraň pro kudlanky, a pod vlivem jejich přirozeného charmu skoro lituje, že nemá rybu. Je o mě všeobecně známo, že pohádkami pohrdám, jsem hluboce věřící, pravidelně se bitchuji, o nedělích chodím foukat do šalmají církevním hodnostářům a za normálních okolností bych teď rozhořčeně volal minimálně po exkomunikaci, ne-li rovnou po upálení všech zúčastněných za znevažování autority Ředitele! Nicméně je to podáno natolik hravě, vtipně a bezelstně, až má jeden po skončení chuť přestat uctívat Vodníka, prince Bajaju a Perníkovou chaloupku, odříkat pár Bartoškonášů a neposkvrněně počít nějakého toho Issiáše, pokud by se teda Klára nechala ukecat na anál. Nedá mi to a na tomto místě musím i trochu zafrajeřit, neboť mému profesionálnímu oku neuniklo ani ono skryté, avšak velmi závažné a děsivé poselství této nadmíru povedené taškařice. To zní: „Čiň ďáblu po vůli a odmění se ti mukami pekelnými s prkenným metrosexuálním párkařem Vojtou Dickem“. Taxe radši fuckt bojte! Takže, nebýt té skupinové homoprostituce v samotném závěru, která v kontextu celého filmu působila, jako by vám do trojky se dvěma lascivními prsaticemi naběhla v nejlepším partička nahých bukvoidů a začala fistulemi zpívat Kvíny, je to krásně natočené, veskrze příjemné, svižné, originální, mile tumorné, sofistikovaně porežírované a až na tu výjimku skvěle zahrané. Jen mě trochu mrzelo, že jsem se nemohl v kině pořádně uvolnit, nahlas se chichotat, srkat a šustit, protože v lajně za mnou seděl samotný Rákosníček a já se bál, aby na mě nepoštval Prskavce. (18.11.2016)

Jiří Strach je moje pověstné stéblo, za které se chytám, takové světélko, které mě vytáhne z tunelu nechuti nad současnou českou, filmovou tvorbou. Anděl Páně 2. nezklamal a nabídl mi bohatou vánoční nadílku perfektního příběhu, vypracovaného scénáře a štědrou dávku kvalitního, laskavého humoru. Ivan Trojan a Jiří Dvořák jsou skvělá dvojka a jejich hašteření, popichování spjaté vzájemným přátelstvím, je takovým kořením celého filmu. Ty dva stejně výborně doplňují i vedlejší postavy jako v nebi tak i na zemi. Jen si říkám, proč to musel pan režisér celé pokazit tím závěrem ... proč nechal obsadit Horáčka, udělat mu prezidentskou reklamu a proč tam dal Lucii Bílou?? Proč, Panebože, proč??? Lucie je bezpochyby skvělá zpěvačka, ale tam se absolutně nehodila jak vzezřením, tak svým neandělským hlasem. Celkový dojem se mi tím jednoznačně pokazil ach jo ... Mám chuť to odpálit, ale i přes to znechucení nad zmíněným, by si to Anděl Páně 2. nezasloužil ... (27.12.2017)

Ty vole, že já nešel Vlkovi na pohřeb. To jsem z toho Epštajn. Mám Strach, že klasickým pohádkám, v nichž je jasně definován boj Dobra se Zlem, už tímto zřejmě odzvonilo. Nyní hlásí nástup přemíra křesťanských motivů, u kterých když nejste v obraze, máte z příběhu prdlajs. Anděl Petronel s čertem Uriášem mají zase jednou pěknou polízanici. Jejich přičiněním se jablko ze Stromu poznání skutálelo na Zem, kde může natropit pěknou neplechu. Co přesně se může po zakousnutí smrtelníka do něj stát, se můžete jen dohadovat, ve filmu to vylíčeno není, nicméně musí to být něco, z čeho jde předem opravdu Strach. A tak se naše komediální dvojka, na jejíž vizáži je desetiletý posun znát, odebere, pod pohrůžkou Pána Boha Barťáka, inkriminované jablko vyhledat a přinést zpět, jinak je jejich existence vážně ohrožena. Na své klaustrofobní pouti městem zjišťují, že některým lidem by místo dobrot na tradičního Mikuláše bylo záhodno nadělit pekelný kotel. Dvojka nijak významně nenavazuje na svého předchůdce, máme zde řadu nových postav, kladných i záporných, a tolik originálních i potenciálních dějových nápadů, až je trestuhodné, jak se z nich pramálo těží. V závěrečné fázi, kdy by měl příběh vygradovat, celý vyznívá zmateně a neúplně. Není jasné, jaký záměr tvůrci měli. Řada dějových linek i nápadů zůstane neuspokojivě zakončená. Tenhle bratříček se nad svým chudobným starším bratrem vytahuje okázale dražší výpravou a vizuální atraktivností. Duo Trojan a Dvořák film táhne seč může, chrlí originální hlášky, dialogy jsou příjemně vystavěné. Nepříjemně působí ovšem ten křesťanský/biblický podtext, který sice má určitý nadhled, ale přesto je toho moc. Mladší, potažmo dětské publikum musí trpět, určitě nemůže pochopit všechny skryté i vypointované vtípky spojené s náboženskou tematikou. Paradoxně je film velmi naivní. Netvrdím, že hloupý, ale naivní je dost. Záporem je i to, že se film odehrává na malém prostoru. Město má jakýsi klaustrofobní ráz, což vyvolávalo pocit určitého minimalismu. Závěrečná píseň Lucie Bílé film úplně odrovnala. Jiří Strach a spol. připravil dost nevyrovnané pokračování, kterému postupem času ubylo nápadů a jen se to celé zhoršovalo. Panuje Strach, že jestli to půjde takhle dál, můžeme od čertů čekat anální tresty a jablka ze stromů budou sloužit jako Jawbreaker při sádlo máslo praktikách. Pokud tohle tvůrci nezakomponují do příštího pokračování, tak jsou u mě saláti. 6/10 (20.04.2017)

Bylo příjemné po těch vánočních TV propadácích vidět konečně pěknou a hezky natočenou českou pohádku, kterou druhý díl Anděla Páně rozhodně je. Ve výsledku se mi dvojka líbila o něco více než jednička. Většina vtipů fungovala na výbornou (i když občas jsem se jako "totální neznaboh" nechytal) a stejně tak i vzájemné pošťuchování mezi Petronelem a Uriášem, kteří byli hereckými tahouny celého filmu. Z technického hlediska jde o slušně zvládnutý filmařský kousek, na který si ještě určitě někdy v budoucnu najdu čas. Moc milé překvapení a oddychovka v jednom během vánočních svátků. (17.01.2017)

Anděl Páně po deseti (skoro) letech už není natočen podle scénáře Lucie Konášové, ale samotného Jiřího Stracha a Marka Epsteina. Druhý z pánů nějakým záhadným způsobem dokáže už léta přesvědčovat zástupy lidí o tom, že je dobrý scénárista, což je zázrak hodný nebeského panstva s Jiřím Bartoškou v čele. Není náhoda, že Šťastného Smolaře pana režiséra Stracha a pana scénáristy Epsteina jsem nehodnotil zrovna nadšeně. Ale zpět k Andělům. Jak jsem na prvním dílu oceňoval jeho atmosféru a ducha, který přebíjel nemálo formálních nedostatků, tady je situace naprosto opačná. Nádherná kamera, kulisy, světla, kostýmy, hudba, pochopitelně obsazení, jemuž vévodí perfektně sladěné duo Trojan - Dvořák... "jenom" ten příběh je tak nějak podivně poskládaný (a vůbec nechápu smysl scény s poutí hrdinů přes hory a doly do Českého Krumlova), obývaný hrdiny, jejichž jednání se nedá hodnotit česky, ale pouze anglickým WTF. Nejlepším vtipem, který je s druhým dílem Anděla Páně spojen, je několik let starý rozhovor s Vicou Kerekes, v němž se kriticky stavěla ke svým rolím řekněme spíše vizuálního doplňku na plátně/obrazovce:) Tady nemá smysl hledat hlubší smysl (yes, pun intended) v tom, že arcizloduch je ateista, nebo dumat o tom, co nám chce básník říci příběhem o sázce anděla a čerta, kdo z nich se dostane žádoucí zrzce minimálně pod živůtek. To by totiž musely dávat smysl i další věci, ale takhle to budou další výplody z generátoru náhodných myšlenek bez nějakého záměru;) Je až s podivem, že i tak se mi nechce Anděla Páně 2 potopit. Nějakým kouzlem jsem si od jeho uvedení v kinech, kdy jsem film prvně viděl, do dneška, kdy ho vysílala ČT, zapamatoval silněji to lepší, a moje výhrady jaksi vyvanuly. Teď jsou zpět v plné síle (a potvrdilo se mi, že jsem si nic nezkreslil), ale i tak nějak se cítím po závěru s "povinnou" moralitou a zpěvem Lucie Bílé příjemně, byť vrtím hlavou nad tím, co se to s tím příběhem proboha;) stalo... 60% (27.12.2020)