Rain Man

Charlie Babbitt udělal vtip. To se jednou potká paní Lahočná s paní Kostlivou a paní Kostlivá povídá tý paní Lahočný: „Tak mně nějak nehoří karma nebo co.“ No a ta Lahočná povídá tý paní Kostlivý: „No tak si tam dejte bombu, víte.“ Tak si tam dá bombu a potkaj se asi zase za tejden a ta Lahočná se ptá Kostlivý: „Tak copak paní, jestlipak vám už hoří ta karmá?“ A vona ta Kostlivá povídá: „Ale copak o tó, karma mi hoří dobře, ale já hledám barák.“ Charlie Babbitt udělal další vtip. Tentokrát čínský. 爸有性別與他的妻子和小約瑟夫說: „猴吃一個香蕉.“ Ten se povedl, že? Jsou věci, které prostě sednou. Dobrý vtip je jako poctivec ve vládě. Není žádný, ale dva tři se tak tváří. Stejně je tomu u filmu. Jednou za deset let padne mezi plebs solidně odsýpaný příběh, kterýžto film onen plebs vynese do oblak pro jeho lidskost a kvalitu ukázaných skutečností o autismu. Od těch dob je autismus něco víc, než nemoc. A tak nezbývá, než filmu, byť byl ve faktech zcela scestný, pogratulovat, protože pobavil stejně dobře jako dobrý vtip. Charlie Babbitt udělal... (25.06.2012)

Někdo chodí do kina na filmy a jiný na freak shows. Rain man patří těm druhým. Není totiž pravdou, jak se s oblibou tvrdí, že se Dustin Hoffman, dle mého nepochybně dobrý herec, doslova sžil s postavou autisty. Nikoliv, on pouze nadmíru přesvědčivě, možná i věrně předvedl ty aspekty autismu, které jsou divácky vděčné, atraktivní, šmudlínsky roztomilé (přístup k líbání) a estrádně senzační (početní a paměťové schopnosti). Tím nám ovšem nedal nic jiného, než návštěvu zoologické zahrady, v níž lvi pouze řvou a žerou krvavé flákoty, sloni jen troubí a stříkají vodu z chobotu, paviáni neustále ječí a všichni plameňáci stojí pořád na jedné noze. Svým výkonem si uzurpoval celý film pro sebe, čímž ho sice pozvedl řemeslně, jinak ale vůbec. Pokud jde o Toma Cruise a jeho kreaci, možná by bylo vhodné, právě tak jako se Hoffman zavřel mezi autisty, zavřít jej mezi normální lidi. Pak by snad nepůsobil tak křečovitě jako prkenný mistr světa diskoték. Možná mu ale křivdím, vždyť scénář mu nabízí jen trapnou proměnu z penězi posedlého povrchňáka v milujícího, nesobeckého bratra, a to vše pouze proto, že si vzpomněl, že mu kdosi kdysi zpíval jakousi písničku. (10.01.2011)

Scénář: Ronald Bass, Barry Morrow .. Dustin Hoffman samozřejmě podává excelentní výkon ve výtečném příběhu, ale mladý Tom Cruise sekunduje velmi zdatně, což musím taktéž zdůraznit. Film mého srdce a určitě nej životní počin od Barry Levinsona. (15.10.2006)

"Nikdo nedokáže propočítat kombinaci šesti balíčků současně." Tak tady bych si dovolil opravit, že to nedokáže nikdo kromě výborného řidiče autisty Rain Mana. Ten mě hrozně bavil, kdykoli neměl záchvat. Jakmile ho však dostal, tak ... o-ou. A namachrovaný Charlie mě nebavil vůbec. Nejdřív hýřil nepříjemnou arogancí a jeho překotnou změnu jsem mu prostě nevěřil. Já jsem totiž úplně normální, takže hned zjistím, kdo je na první metě a jelikož je úterý, tak mám ve 12:00 smažák. To je za 41 minut a 35 sekund. Teď už 23 sekund. (08.01.2019)

Zatímco u špatného herce může atraktivní vizáž zafungovat jako berlička, u dobrého totéž skoro ruší. Přestože neexistuje prokazatelný vztah mezi vzhledem a nadáním, mám pocit, že ti ošklivější bývají lepší herci. Každopádně Tomík mě v každém dalším filmu přesvědčuje, že u něj to neplatí. Tady je brilantní - a to mám v TOPce Dustina Hoffmana, pro jehož výkon v tomto filmu už vůbec neexistují slova. Když ti dva jsou "na plátně" spolu a dohadují se o tom, jestli spodky z Kmartu jsou hadr nebo ne, říkáte si, že snad nemůže být nic lepšího. (14.12.2004)