Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (139)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Spíš dokudrama než film, ale o dokumentární věrnosti by se dalo, jak říkával Čapek, s úspěchem pochybovat. 1) Dialogy ze srpna 68 jsou očividně převzaty z Mlynářových pamětí Mráz přichází z Kremlu. 2) Když se dnes podívám na dobové filmové týdeníky a přečtu si tehdejší noviny, připadá mi, že sovětský zásah byl nevyhnutelný. SSSR nemohl nechat jít Československo svou cestou, protože by to během nejbližších let rozklížilo celou socialistickou soustavu. Nebylo náhodou, že nejvíce pro zásah horovali představitelé NDR a Polska. Že to neviděla veřejnost lze pochopit. Ale zaslepenost nejvyšších politiků omluvit nelze. 3) Výstižný koment: Marigold**, Aky***. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Historicky celkem přesné, byla z toho cítit maximální snaha o autenticitu. Oproti jiným filmům prolínání mezi hranými pasážemi a dovovými záběry díky sépiovým filtrům bylo téměř neznatelné a to velmi chválím, protože jindy je skok z barvy do černobílé opravdu pěst na oko a divák hned vidí, že sleduje jen ,,reprízu'' něčeho dodatečně uplácanou v ateliéru bez řádného rozpočtu znemožňujícího to celé natočit bez dobových vsuvek. Jastraban - matador nekonečného seriálu TV Nova Ulice na takovouto roli asi čekal dlouho a těžko říci zda mu někdy přijde pod ruku další taková osobnost. Toliko k filmu, protože je to tu hlavně o něm, nikoliv o Dubčekovi samotném. Já osobně jej beru náhledem dvou optik. Jednou na něj koukám optikou šedesátých let, kdy po šílených padesátých letech jakýkoliv závan svobody a reforem působil v zemi těžce spoutané komunismem opojně a nádherně. Určitě nebyl svině jako Husák nebo Bilak a spol., možná byl i trochu naivní, ale také určitě nebyl v Kremlu takový hero jak ukazuje film aby tam bouchal před Brežněvem do stolu takovým způsobem, že se soudruhu Leonidovi rozechvělo jeho husté obočí a z neodklepnutého cigára odpadl popel... Vzdálenější optikou jej beru jen jako mladého komunistického aparátčíka - jakousi podivnou serebritu totality i s celou tou skvadrou soudruhů odvezených do Moskvy, který se nezříkal ideálů komunismu, socialismu, dělnického vedení a diktatury proletariátu. Koneckonců sám se tím v Moskvě opakovaně hájil a to i ve filmu. ,,Socialismus s lidskou tváří'' možná pootevřel stavidla svobody slova, revidoval sem tam nějaký ten šílený proces z dob Gottwalda, pořád se však opíral o nepropustnou hráz komunismu. Je otázkou, kam by to vše došlo, nebýt srpnové invaze. Určitě ne tam, kde jsme dnes. Nejsem Slovák. Není to můj hrdina a ani to není můj hrdina srpna 1968. Je to prostě komanč, který byl tehdy u toho. Jsem rád, že se nestal prezidentem ČSFR, protože by to bylo opravdu podivné navázání na cosi, čemu se v listopadu 1989 snad definitivně odzvonilo klíčema na náměstích. Souhlasím s Enšpíglem, že pokud mluvíme o hrdinech byl to opravdu především František Kriegel, který nepodepsal Moskevský protokol ačkoliv věděl co to znamená. A znamenat to mohlo všelicos. Jen ať si někdo nemyslí, že v srpnu 1968 byla v Rusku už jiná doba a nemizeli lidi jen tak jako dříve... A tak tedy dávám za tři kostky cukru kdyby bylo třeba, protože jako politické drama si to udrželo moji pozornost v tento památný den padesátiletého výročí od okupace bratrskými armádami až do konce. * * * ()

Reklama

bari68 

všechny recenze uživatele

Vďaka za tento film už z princípu. Osobnosti akým bol Alexander Dubček si musíme pripomínať a za druhé, zatiaľ o ňom natočený film nebol. Tieto aspekty teda máme v kapse a teraz trochu málo k samotnému filmu. ...... Film je komornejší, nehrá sa na nejaký veľkovýpravný epos, predsa len ide hlavne o dokumentárnu a dramatickú složku, ktorá pripomenie a trochu vysvetlí udalosti tohto mrazivého leta. Herci obstáli, takže defacto spokojnosť. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí filmu přichází srovnání s filmovým Masarykem. Jenže na rozdíl od Masaryka je Dubček evidentně z levnějšího kraje…což nemusí být nutně na škodu. Neotřelí herci tu rozjíždí zřejmou divadelní formou politické čachry roku 1968, nad kterými dnes zůstává rozum stát. Uznávám, že Saša Dubček pro mě byl velkou neznámou. Obecná fakta v takové situaci neznamenají víc, než nic, a tak jsem sledoval každý dialog a vnímal každou postavu, aby mi neutekly nějaké souvislosti. Ty samozřejmě utíkaly, protože toho ve filmu je hrozně moc. Na druhou stranu jsem si o Dubčekovi dokázal trošku udělat obrázek. Komunista, leč z toho lepšího ranku. Jen nedokážu pochopit, proč tak, milý a vstřícný člověk, věří v idey politického směru, který o dvacet let dřív znárodní hospodářství a o deset let dřív například zničí Miladu Horákovou. To úplně nechápu a musím říct, že větším hrdinou pro mě byl František Kriegel, o kterém se nikde nemluví, ale přitom byl jediný, který nepodepsal moskevskou smlouvu s předpokladem, že v tu ránu se mu může stát cokoliv. Čímž neříkám, že Dubček udělal zle, když ji podepsal. Ve výsledku by mu stejně nic jiného nezbylo. Ostatně jako Háchovi, který si do Mnichova jel vyposlechnout, jak mu Hitler zabírá zemi a přitom se k dialogu ani nedostalo. Po filmařské stránce jsem tedy byl více než spokojený. Komornost a divadelnost k takovému příběhu prostě patří. Nedá mi ale, abych se u takového filmu nevyjádřil ke komunistům. K té svoloči a verbeži, která to veškeré zlo způsobila. Dubček může být sebelepší člověk, ale to nic nemění na tom, že to co tady komunisti s naší zemí udělali, to tu rezonuje i mezi lidmi v dnešní době. V závěrečné scéně měl vlastně i pravdu. Rusové se zachovali před padesáti lety tak, že jim to ani v nadcházejících padesáti letech půlka Evropy nezapomene. ()

Martinius 

všechny recenze uživatele

viem pochopit, ze film dokaze iritovat divakov neznalych temy (ano, aj takych neandertalcov je medzi nami stale dost...) a ze mu podaktori vytknu dramaturgicku neucelenost a divadelno-televizny charakter. avsak na poskromnejsie pomery slovenskej tvorby je dubcek skvely film. apeluje na prirodzenu inteligenciu divaka a tahaju ho vyborne dialogy, sympaticke herecke vykony a vskutku autenticka atmosfera diania za kulisami. neodohrava sa na uliciach, ale za oponou, kam malo pristup len zopar vyvolenych a kde sa rozhodovalo o osude ceskoslovenska. a toto dianie sa tvorcom podarilo ozaj uctyhodne zrekonstruovat. prestrihy medzi hranym filmom a archivnymi zabermi su dokonca majstrovske. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (16)

  • Film Dubček mal byť pôvodne iba televíznym filmom. Prípravné práce na filme trvali od marca do júla 2017. Nakrúcalo sa v auguste a októbri 2017. (Raccoon.city)
  • V scéne sťahovania Dubčekovej rodiny do Prahy sa z auta vykladá slávny historický obraz Iľju Repina "Záporožskí kozáci píšu list tureckému sultánovi" z konca 19. storočia. Obraz zobrazuje písanie listu plného urážok, ako reakciu na výzvu sultána Mehmeda IV. k podvoleniu sa tureckým hordám. (marlon)

Související novinky

20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy

20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy

17.04.2018

Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici, která se pravidelně koná v Českém Těšíně a polském Cieszynie, se blíží. Letos se uskuteční od 27. dubna do 3. května 2018.… (více)

Reklama

Reklama