poster

Dubček

  • Česko

    Dubček - krátké jaro, dlouhá zima

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Dubček - Krátka jar, dlhá zima

  • anglický

    Dubček

    (festivalový název)

Historický / Drama

Slovensko, 2018, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • silentname
    ***

    Aj keď je "Dubček - Krátka jar, dlhá zima" reálne dobrým a zaujímavým filmom, plynú z neho pre mňa 2 veľké problémy, ktoré mi bránili si ho užiť naplno. Myslím si, že film bude lepším pre ľudí, ktorí sa chcú dozvedieť niečo a rok 1968 im reálne nič nehovorí. Pretože tí pochopia z toho čo sa reálne udialo. Ja sa však o históriu zaujímam a čo film hovorí pre mňa nebolo nič nové. Takže reálne som sa z neho nič nové nedozvedel. A len sa človek utvrdí v tom, že bol Dubček naivný, že to všetko dopadne podľa jeho predstáv. Na jednej strane ale musím uznať, že jeho názory, o ktorých chcel Sovietov presvedčiť boli veľmi racionálne a keby sa v jeho práci pokračovalo, tak si myslím, že všetko mohlo pre Sovietov dopadnúť úplne inak. Pretože keď sa ľudia cítia dobre, tak je to pre nich väčší dôvod na to, aby vytrvali. Ale miesto toho si Rusi v roku 1968 narezali konár pod sebou a už bola len otázka času, kedy to nakoniec praskne. A to sa stalo roku 1989. Je len smutné, že to všetko muselo stáť niekoľko nevinných životov. Aby sa ukázala Ruská sila. My sme vás v roku 1945 oslobodili a musíte nám byť do konca života vďační a robiť to, čo povieme. "Pekná myšlienka". Môj druhý problém filmu je však jeho kostra. Máme Dubčeka, ktorý si pred svojou smrťou spomína na staré časy a čo sa udialo v roku 68. Ale je to pretkané filmovými zábermi a súčasne aj historickými zábermi, ktoré sú čiernobiele. A neviem prečo to je spracované takto. Lebo to nijakým spôsobom nehovorí film lepšie. Možno to mali poňať buď ako dokument alebo ako film. Nie takýto mix, ktorý tomu nič nepridá. Pre neznalcov film odporúčam, pre ľudí čo o histórii vedia si myslím, že to možno nejako ocenia, ale nie je to nič výnimočné. Ale stojí za pozornosť. A minimálne mi to potvrdzuje 2 veci. Biľak bol Sviňa a Husák sa chopil šance, aby sa ukázal pred Rusmi ako "veľký normalizátor". Hodnotenie: C+(22.8.2018)

  • blackrain
    ***

    Asi jsem sledovala film očima dnešního diváka, protože mi přišel takový moc utahaný a až příliš polopaticky vysvětlující a dovysvětlující. Naotočený pro někoho, kdo o tehdejší situaci nemá tušení a není tím absolutně zasažený. Mohl by být vhodný do hodin dějepisu. Novodobé dějiny je potřeba neustále připomínat, aby se už nikdy nic takového nestalo. Lidi rádi zapomínají a mladá generace za chvilku nemusí mít šajn o tom,co se tady dělo a že mohlo dojít k občanské válce. Alenadr Dubček mi přišel hrozně naivní, asi opravdu chtěl změnu k lepšímu a chtěl přispět k rozkvětu naší země, ale bohužel naše malá země měla velmi strategickou polohu. Sověti neměli rádi, když se jejich satelity stavěly na zadní. Neuškodilo by, kdyby se média taky věnovala Františku Kriegelovi. Ten si svou tvář zachoval, přestože musel vědět, že by mohl velmi špatně skončit. S dobovými prostřihy jsem neměla problém, umocňovalo nebo zprostředkovávalo to atmosféru, kde se vlastně nacházíme a co se děje.(23.8.2018)

  • Lucjen
    ***

    V dejinách radšej spomíname, alebo sa učíme o sviečkovej manifestácii a štrngajúcich kľúčoch... konečne sa niekto rozhodol vrátiť sa v histórii ešte o kúsok ďalej, k udalostiam ktoré boli nemenej významné. Mám trochu problém oddeliť moju vďačnosť a uznanie, že tento film vôbec vznikol a jeho samotné spracovanie - pretože, bohužiaľ, rozhodne nie sú na jednej úrovni. Halama zvolil veľmi zaujímavý, neopozeraný strih: prelínanie hraných scén s archívnymi zábermi funguje vrámci lepšej predstavivosti na jednotku. No dokumentárny nádych sa zároveň bije s komorným poňatím, obzvlášť v druhej polovici, kedy sa celá pozornosť upriami na Dubčekovo rozhodovanie. Nehovoriac o niekoľko ťažko premárnených šancí na vytvorenie hutnej, ťaživej atmosféry. Momenty, kedy boli využité, patria k tomu najlepšiemu z filmu. A čo si vážim ešte viac, je pozornosť, ktorú tvorcovia venovali Kriegelovi, pretože to je podľa dostupných informácii hrdina v Dubčekovom tieni... No nemôžem prehliadnuť, že sa táto téma nedala spraviť oveľa údernejšie a emotívnejšie. Škoda, rovnako ako to, že sa nás v kine stretlo asi 15 a z toho bola väčšina pamätníci doby, nie ich potomkovia. PS: ...ja si to jednoducho neodpustím, pani Radeva s jej (ne)herectvom by mala zostať pri Ordinácii v ružovej záhrade, tým duplom, že už sa tento seriál nevysiela...(23.4.2018)

  • Biopler
    ***

    Dubček, známa osobnosť, si zaslúžil film, ale tento kúsok pôsobí tak, že jasne vidieť, že mal malý rozpočet. Má však prekvapivo počúvateľné dialógy, keďže sa tvorcovia zamerali hlavne na vyjednávanie v Moskve. Herci sú fajn, opäť hrajú prím ruskí herci, najviac ma zaujal rozhodne týpek čo hral Brežneva. Zo slovenských možno vyzdvihnúť samotného Dubčeka, teda Jastrabana, neopozeraný herec, ktorý vďaka vhodne napísanej postave mal čo hrať a hral dobre. Nielen jemu, ale aj Stanovi Královi museli dorobiť kúty na hlave a vyzeralo to amatérsky. Čudne na mňa pôsobí miešanie dokumentárnych záberov do hraného filmu, kľudne by sa film bez toho zaobišiel, žiadna časť príbehu si to vyslovene nepýtala. Groteskne tak zapôsobil na mňa napr. príhovor Dubčeka v rádiu kde sa mu vďaka dokumentárnemu strihu zrazu zmenil hlas. Cítim, že túto látku možno spracovať lepšie, snáď niekedy nabudúce.(24.8.2018)

  • Big Bear
    ***

    Historicky celkem přesné, byla z toho cítit maximální snaha o autenticitu. Oproti jiným filmům prolínání mezi hranými pasážemi a dovovými záběry díky sépiovým filtrům bylo téměř neznatelné a to velmi chválím, protože jindy je skok z barvy do černobílé opravdu pěst na oko a divák hned vidí, že sleduje jen ,,reprízu'' něčeho dodatečně uplácanou v ateliéru bez řádného rozpočtu znemožňujícího to celé natočit bez dobových vsuvek. Jastraban - matador nekonečného seriálu TV Nova Ulice na takovouto roli asi čekal dlouho a těžko říci zda mu někdy přijde pod ruku další taková osobnost. Toliko k filmu, protože je to tu hlavně o něm, nikoliv o Dubčekovi samotném. Já osobně jej beru náhledem dvou optik. Jednou na něj koukám optikou šedesátých let, kdy po šílených padesátých letech jakýkoliv závan svobody a reforem působil v zemi těžce spoutané komunismem opojně a nádherně. Určitě nebyl svině jako Husák nebo Bilak a spol., možná byl i trochu naivní, ale také určitě nebyl v Kremlu takový hero jak ukazuje film aby tam bouchal před Brežněvem do stolu takovým způsobem, že se soudruhu Leonidovi rozechvělo jeho husté obočí a z neodklepnutého cigára odpadl popel... Vzdálenější optikou jej beru jen jako mladého komunistického aparátčíka - jakousi podivnou serebritu totality i s celou tou skvadrou soudruhů odvezených do Moskvy, který se nezříkal ideálů komunismu, socialismu, dělnického vedení a diktatury proletariátu. Koneckonců sám se tím v Moskvě opakovaně hájil a to i ve filmu. ,,Socialismus s lidskou tváří'' možná pootevřel stavidla svobody slova, revidoval sem tam nějaký ten šílený proces z dob Gottwalda, pořád se však opíral o nepropustnou hráz komunismu. Je otázkou, kam by to vše došlo, nebýt srpnové invaze. Určitě ne tam, kde jsme dnes. Nejsem Slovák. Není to můj hrdina a ani to není můj hrdina srpna 1968. Je to prostě komanč, který byl tehdy u toho. Jsem rád, že se nestal prezidentem ČSFR, protože by to bylo opravdu podivné navázání na cosi, čemu se v listopadu 1989 snad definitivně odzvonilo klíčema na náměstích. Souhlasím s Enšpíglem, že pokud mluvíme o hrdinech byl to opravdu především František Kriegel, který nepodepsal Moskevský protokol ačkoliv věděl co to znamená. A znamenat to mohlo všelicos. Jen ať si někdo nemyslí, že v srpnu 1968 byla v Rusku už jiná doba a nemizeli lidi jen tak jako dříve... A tak tedy dávám za tři kostky cukru kdyby bylo třeba, protože jako politické drama si to udrželo moji pozornost v tento památný den padesátiletého výročí od okupace bratrskými armádami až do konce. * * *(21.8.2018)

  • - Natáčalo sa aj v Bratislave. Scény zo zasadania ruskej a československej delegácie v Moskve sa natáčali v Historickej budove Národnej rady SR, v pôvodnej zasadacej miestnosti s dobovým nábytkom. Natáčalo sa tiež v historickej budove Univerzity Komenského na Šafárikovom námestí. (Johnny.ARN)

  • - V scéne sťahovania Dubčekovej rodiny do Prahy sa z auta vykladá slávny historický obraz Iľju Repina "Záporožskí kozáci píšu list tureckému sultánovi" z konca 19. storočia. Obraz zobrazuje písanie listu plného urážok, ako reakciu na výzvu sultána Mehmeda IV. k podvoleniu sa tureckým hordám. (marlon)

  • - Herec Jiří Zapletal ztvárnil úlohu předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského nejen v tomto snímku, ale v seriálu České století (od r. 2013), konkrétně v epizodě z roku 2014 – Musíme se dohodnout (1968). (majky19)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace