The Nagano Tapes
Režie:
Ondřej HudečekHrají:
Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Petr Svoboda, Robert Záruba, Ivan Hlinka (a.z.), Slavomír Lener, Michael Žantovský, Roman Hamrlík, Martin Straka (a.z.) (více)Obsahy(1)
Olympijský hokejový Turnaj století v Naganu 1998 trochu z odstupu a nadhledu v dokumentu Ondřeje Hudečka. (Česká televize)
Recenze (474)
Perfektní a příjmené ohlédnutí, fajn slyšet hlasy soupeřů.... ()
Když velmi zážitkově, zajímavě a hlavně dobře zdokumentujete největší český sportovní úspěch a k tomu dostanete do svého dokumentu skvělé hokejové hráče nebo dokonce legendy (Hašek, Jágr, Theo Fleury, Brett Hull, Roman Hamrlík, Eric Lindros, Martin Ručinský, Petr Svoboda, Alexej Jašin), trenéry (Sláva Lener, Marc Crawford, Lou Lamoriello), hokejové funkcionáře (René Fasel) či politiky (Michael Žantovský), přidáte do toho v Česku nesmírně oblíbeného Roberta Zárubu a původní hokejové záběry pustíte s původním komentářem jak českým, tak kanadským, nemůže vzniknout nic jiného než zcela unikátní, skvělý a hlavně totálně přitažlivý dokument. A vůbec nevadí, že je to s titulkama, že je do toho zamotaná politická situace od roku 1948 a že je to na dokument docela dlouhé. Tady bych ještě dalších 20 minut bez obtíží snesl. Jo, tohle se skutečně povedlo. Velká jednička autorům. Hudba: Audio Network, Universal Music, Studio Fontána, Opus Music. ()
plakal sem..dojemny..obdiv vsem sportovcum co dokazali - hlavne tim nasim..jedinej duvod proc byt hrdy na cesko..jinak sme banda kryplu! ()
Skvělej dokument a na konci jsem nebyl daleko od pláče.. už to je přece jenom 20let, ale pořád jsou to silný emoce.. tady napíšu podobnou věc jako muj kámoš, jeden z mála důvodu proč bejt hrdej na Česko jinak jsme banda hňupů.. ()
Hrdinský epos. Pěkná vzpomínka. Dobré občas připomenout. ()
Dokument nás nechává uvědomit si, jak zatraceně brzo nás naganský úspěch jako utěšující symbol výsledků polistopadové svobody dojímá. Konfontace kluků z líhní československých klubů s odcházející generací kanadských superstar a ruských elit. ()
Jak řekl Robert Záruba: Každý si vzpomene kde byl, když se hrálo finále!! Nostalgie...100% ()
Útočící emoce na puku. Vítězství na hokejce našich kluků. Třpytivě ledové kousky se odrážely od bruslí. Přes mantinely, hory a řeky vletěly do srdcí. ()
Zcela bezpochyby moc pěkný dokument, který zejména pro nás, co jsme to zažili naživo (sledování finále na Staromáku), přináší či resp. oživuje velmi silné emoce. Vzhledem k tomu, že jde o zahraniční dokument, je asi logické, že většina rozhovorů zde je vedena v angličtině. Přesto mě ne zcela sedlo, že zatímco třeba Hašek zde mluvil česky, Jágr se vyjadřoval v angličtině. Ta angličtina my tam prostě místy (když mluvili Češi) trošku vadila. V zásadě i oceňuji snahu zasadit hokejové Nagano do širších politických souvislostí. Někdy mi to ale přišlo přeci jen poněkud zkratkovité a schematické. Naopak určitě super bylo použití záběrů kanadské televize ze semifinálového duelu s Kanadou. Už jenom proto, aby si člověk uvědomil, že komentář Roberta Záruky je vskutku jedinečný. "Jirka Šlégr dává góool... Dominik chytil, jsme ve finále, jsme ve finále... Přepište dějiny, Česká republika vyhrála zimní olympijské hry v ledním hokeji.." ()
jako udelany je to jezky, ale pro lepsi hodnoceni mi tam chybi vic hokeje a prebyva moc politiky ()
Je poněkud absurdní být hrd na to, že výhra jakéhokoliv českého týmu na světovém šampionátu pozvedne hrdost a odkaz Palackého u části obyvatel České republiky. Nu ale vzhledem k tomu, že jako národ jsme významní asi jako guma na propisku, není překvapením, že i na tu sebemenší maličkost jsme hrdni. Z Turnaje století si pamatuji pouze finálový zápas, který se konal v brzkých ranních hodinách. I když na to nejsem hrd, tak dokument ve mně vzbudil takové emoce, že dceru asi dám na hokej. 100% ()
Byly mi 4 roky, když jsme doma prožívali Olympiádu 1998. Uvědomoval jsem si jen jména hráčů, názvy států jednotlivých soupeřů a projevoval jsem takovou tu dětskou euforii z vítěztví. Člověk se pak, s odstupem času, k tomuhle tématu vrací, čte si o tom a zajímá se. Ale až tento dokument mi popravdě naservíroval ty skutečné okolnosti, které stáli v pozadí celého šampionátu. Křičeli jsme a skákali doma radostí, tak si to vybavuju. Hokejové zlato z Nagana má v tomhle dokumentu víc, než důstojnou upomínku a po 64 minutách permanentní husiny následovalo silných 9 minut slz, zdaleka ne stejných, jako které jsem tenkrát viděl v očích našich, ale aspoň má člověk možnost si tu znásobenou radost z úspěchů našeho týmu plně uvědomit. Kdyby tak šlo, ve výjimečných případech, nebo jednou za určité období, dát více, než jen 5 hvězd, využil bych to právě v této situaci, v případě tohoto dokumentu. Žádný dokument se mnou ještě nic podobného neudělal. Salute. ()
Jsem dítě narozené těsně na přelomu milénia, tudíž jsem pochopitelně hokejový turnaj století nezažil. Celý život ale o tomto zlatomedailovém zázraku slýchám, a tak jsem po delší odmlce, díky premiéře v České televizi, zavítal k českému dokumentu. Všem, kteří v přímém přenosu, nebo dokonce jako přítomní fanoušci, tuto událost zažili, nemohu upřít tak ohromně přepálená hodnocení, i když si tenhle nevinný, ale cenný dokumentík tahle čísla vlastně zaslouží. Já jsem vděčný, že jsem se leccos dozvěděl, ale pochopitelně mi nemohly Nagano Tapes poskytnout takový příval emocí, jako těm, pro které jsou sondou do nádherné chvíle jejich minulosti. ()
Úžasná vzpomínka na asi největší sportovní úspěch naší zemičky. To, co je zde popisováno, krásně vystihuje velikost turnaje a našeho vítězství. Celý svět ať vidí, co se nám tenkrát podařilo a také díky čemu. Velkou škodu beru to, že se k turnaji nechtěl vyjádřit Gretzky. Takový Lindros je sice krásně upřímný, ale od nejlepšího hráče všech dob by vše vyznělo ještě lépe. ()
Famózní dokument. Famózní. ()
O Naganu se už napsaly stohy, natočilo mraky dokumentů, ale tohle bylo něco neskutečnýho. Suprovej Fleury, ale i ostatní, celou dobu napětí jako bych nevěděl jak to dopadne, no prostě fantazie. Netušil jsem že ještě po 20ti letech ukápne slzička. ()
Brilantní dokument. Síla tématu by pochopitelně utáhla i daleko horší práci, ovšem byla by chyba říct, že bez nostalgie by pásky z Nagana zapadly. Už úvodní historizující sestřih podbarvený písní z Neon Genesis Evangelion je prostě dokonalý a emocionální téměř jako samo finále. A jak se tým posouvá dál a dál v turnaji, kvalita ještě stoupá. Hodně mě překvapilo a potěšilo zasazení do tehdejšího společenského a politického rámce. Zázrak v Naganu nevisel ve vzduchoprázdnu a samotná jeho existence pomohla lidem projít těžkou fází konce devadesátých let. Jako už víckrát v historii, tohle bylo větší než jen hokej. Top 10 za rok 2018. ()
Největší český hokejový úspěch jako byl v Naganu už se nikdy nebude opakovat., tak proč si na něj nezavzpomínat. Plné ulice lidí, hospod, restaurací a zběsilé fandění každého sportovního nadšence. Krásně udělaný dokument, který spustí neskutečnou euforií, emoce i slzy. Doporučuji a dávám 100% ()
Nemám slov. Člověk nemusí být ani zas takový hokejový fanda, aby pochopil, že tenhle dokument vejde do našich dějin, stejně jako onen hokejový turnaj. ()
Fenomén Nagano s odstupem ve fascinujícím dokumentu Ondřeje Hudečka. Přesto, že o Naganu toho bylo napsáno, natočeno i zdramatizováno habaděj, tento dokument se opravdu vydařil na výbornou. Před rokem 1988 určitě bylo hodně našinců, kteří netušili, co Nagano je, nebo kde asi je. Po ohromném úspěchu podceňované party "Davidů" nad elitou "Goliášů" by se jedinec, kterému Nagano, Hašek, Jágr, Hlinka apod. nic neříká, asi hledal jako jehla v kupce sena. Tehdy vzniknul opravdu celonárodní fenomén, i u lidí, kteří o existenci "nějakých sportů" pomalu neměli ani potuchy. Tehdejší podceňovaný výběr měl ale ohromnou motivaci, vedený legendárním Ivanem Hlinkou, kterému se podařilo vytvořit ohromnou partu, kde každý dýchal a bojoval za druhého, bez ohledu, zda už hvězdou je, či teprve "vychází" nebo je přizvaným "náhradníkem". I o tom dokument je, obsahuje spoustu zajímavých záběrů, všeobecně známých, pozapomenutých i víceméně neznámých. Skvěle vybraná hudba, která dojem z dokumentu ještě více zesiluje, dost "mluvících hlav", ale mají co říci, včetně historických souvislostí. Závěrečný epilog, že rozhodující gól Rusům dal Petr "Freedom" je už jen třešinka na tom výtečném dortu. Takovýto fenomén Nagano se asi už těžko může zopakovat, ale možná že by stačilo něco "menších Nagan" společných i osobních, aby místo všeobecně se zvětšující blbé nálady a rozčarování přibývala ta pozitiva, na která bychom mohli být pyšní, a ne se za ty "anti-nagana" spíše stydět. A zdaleka nejde jen o oblast sportovní ... ()