Happy End
Happy End
Happy End
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Vladimír Menšík, Jaroslava Obermaierová, Josef Abrhám, Bohuš Záhorský, Stella Zázvorková, Jiří Steimar, Martin Růžek, Bedřich Prokoš, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec – řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře „se za poněkud zvláštních okolností narodí“. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi… Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. (KVIFF.TV)
(více)Recenze (442)
Já si z Happy endu na zadek tedy nesedám. Nepřišlo mě to nijak extra zábavné, svou kvalitu to má, to uznávám, ale nic z čeho bych zapoměl jíst. ()
Bedřich: (zavrtí hlavou) kněz: "Znáš ty vůbec desatero?" Bedřich: "Vyhodil jsem ho oknem" kněz: "Co jsi vlastně udělal tomu muži, že zemřel?".... No tady si scénáristé pěkně vyhráli a nejen ti. Velice originální a vtipný snímek :) ()
"Jedno. Kolik měl dětí ? 15:17. Kolik je hodin ?" Tak originální film jsem neviděl. Normálně bych tu nominaci na cizojazyčák napálil. 95% ()
"Originál!" Nenapadá mě žádné jiné slovo, které tento film lépe vystihuje. Nerad bych se po někom opakoval, ale tento film, svým do detailů propracovaným příběhem a dějem odehrávajícím se pozpátku, mě opravdu neskutečně zaujal a překvapil. A rozhodně ho všem doporučuji shlédnout. ()
Zaplať pánbůh, ta "originalita" a "nolanovský experimentování" vůbec neubrala atmosféře a zábavě. Už jen to čekání na další podařené návaznosti bylo zábavou, navíc soustředit se dopředu i dozadu, co víc si přát. ()
Úžasný nápad a poselství, vykreslení paralely narození, smrti a životního příběhu mezi nimi. Čím se vlastně liší život žitý chronologicky s životem žitým od smrti po narození? Rozdílů překvapivě nebude až tolik, připodobnil bych je rozdílům mezi funkcemi sinus a cosinus. Happy end vám umožní zamyslet se nad životem takovým způsobem, jakým vás to ještě nenapadlo. Spousta zajímavých myšlenek a originalita toho největšího kalibru. Krátce po zhlédnutí filmu se přistihnete, že nad vším přemýšlíte opačně. Zajímavý pocit. ()
Mlif repus ()
Jako experiment OK, vtipné to ale moc není. ()
"Objevil se jakýsi pouliční povaleč, který si patrně myslel, že Julie byla stvořena pro něj. A s drzostí jemu vlastní přiletěl znenadání oknem, aby ničil mé štěstí. Jmenoval se Ptáček." Neobvyklý filmový experiment s neobvykle drsným čiernym humorom, v groteskovej štylizácii začiatku 20. storočia. Oldřich Lipský sa po trochu rozpačitejších začiatkoch už pomaly dostával na pozíciu jedného z najvýznamnejších československých filmárov svojej doby. Aj keď táto snímka už dnes nepôsobí tak treskúco zábavne ako kedysi (predsa len, keď to už človek pozná odpredu aj odzadu, už to proste nemá tie grády), stále na nej musím oceniť viacero vecí. V prvom rade sa tvorcovia vtipne vyhrali s dialógmi tak, aby mali pointu v oboch smeroch ("Myslím, že jsem šlapla na nějaký střep." "Opravdu? Ani nevíte, jak jsem rád."), čo platí, a to v ešte väčšej miere, aj pre samotný dej. Ten je v podstate duálny, akoby sa paralelne odohrávali dva nezávislé príbehy. Jeden, ktorý sledujeme ako "hlavný", s komentárom hlavného hrdinu, je poriadne strelený, z podivného sveta, v ktorom platia značne bizarné pravidlá, ten druhý, "normálny" si zase treba postupne domýšľať, keďže nám ho tvorcovia rafinovane pustili odzadu. Vladimír Menšík (Bedřich Frydrych) tu zažiaril v jednej z jeho mála hlavných rolí (ak do toho nepočítam televízne filmy) a výborne mu sekundujú aj Josef Abrhám (Ptáček) a mladá a pôvabná Jaroslava Obermaierová (Julie). "Využil jsem vhodné příležitosti a zbavil se nejrůznější veteše, která mi léta překážela v bytě." ()
Skvost šedesátých let a vůbec celé české kinematografie. Obraz pozpátku po chvilce omrzí, ale brilantní dialogy nikoliv, a tak nám je na přijatelné stopáži 71 minut servírován jeden špek za druhým. Navíc vše podpořeno úžasným a nezkresleným pohledem na děj Vladimíra Menšíka. Navíc Abrhám v roli ultimátního milovníka předvádí dokonalé kreace. Čistých 100%. ()
Pět hvězdiček především za perfektní nápad poskládat vše tak, jak zde poskládáno bylo. Děj jde pozadu, přitom verbální projev sedí do puntíku a neskutečně na sebe navazuje. Geniální a velice vtipné! ()
Naprostá bomba, skvěle promyšleno a natočeno. A navíc ten skvělý komentář dotváří něco ojedinělého v československé kinematografii. ()
To snad ani nie je možné niečo tak originálne natočiť v tej dobe!Lipský predbehol svoju dobu týmto filmom skvelý Menšík a tie dialogy ako všetko pekne zapasovalo !Jeden z klenotov českej kinematografie film samozrejme pobaví nie každého ale skúste ho pochopiť ! ()
Bohužel, je to pouze hračka. ()
Komedie je tragédie, která se stala někomu jinému, řekl prý Chaplin. A co teprve, když ji pustíte pozpátku (a necháte Menšíka bezelstně popisovat, co právě probíhá). Podezírám Lipského, že to, co je tady řazeno do žánru experimentální film, je další z řady jeho parodií, tentokrát na výboje „nové vlny“. Vždyť co je větší „experiment“, řekl si možná, než pustit film obráceně? Přiznám se, že jsem se zezačátku uchechtával spíš pobaveně nevěřícně ("Tomuhle se jako mám smát?“), ale postupně jsem se naladil na kouzlo toho, jak se (prostým obratem času a tomu přizpůsobenou logickou interpretací) z maloměstské černé kroniky stalo surrealisticko-dadaistické curriculum vitae, navíc obrazově vytříbené. Nezapomenu, jak Abrhám vyndavá z huby koláče.________ Jinak zájemcům o podobná díla doporučuji Čtyřlístek č. 198 – Nástrahy vesmíru. ()
V titulcích filmu uvedeno: název Happy End. ()
Kdo by kdy řekl, že film puštěný pozpátku může být tak geniální... ()
Velice vtipný a chytrý snímek. Klenot od pana Lipského a pana Macourka. 85% ()
příjemné překvapení. Oldřich Lipský s Milošem Macourkem natočili přesně před půl stoletím skvělou pakárnu. Vše je dokonale sestaveno: Menšíkův komentář, záběry pozpátku, společně se záběry jakoby pozpátku a nastavení dialogů tak, že dávají nesmyslný smysl, tak i tak. ()
Rozhovory občas úplně geniální a celý koncept dost zajímavý. Na Menšíka sestavujícího si vlastní manželku jen tak nezapomenu. Nebo na to jak se ji dříve či později (záleží na úhlu pohledu) pokusil zabít tím, že ji do krku zasunul rybí kost. ()
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)