Tajemství hradu v Karpatech

Ten film je hlavně o hláškách, kterých je fakt hodně a téměř všechny jsou nezapomenutelné. Na tu stylizaci humoru jsem asi nebyl úplně připraven, nebo mi prostě zkrátka ne zcela sedí. Ze začátku byla super, ale ke konci jsem jí byl už mírně řečeno přejeden, ostatně stejně jako tou operní árií, kvůli které nebudu moci dneska usnout. (10.10.2007)

"Pozorujeme, aniž bychom byli pozorováni. Dokonalá observatoř!" .. "Na to si radšej odskočáme do lésa, né?" Neskutečně skvělý, originální a povedený film na motivy románu Julese Verna. Není nutno komentovat brilantní výkony početné herecké sestavy. Není nutno komentovat skvělé kulisy a hudbu. Tahle perla československé kinematografie se zkrátka musí vidět. Spousta úsměvných momentů se vám vryje do paměti. Nekompromisních 100% (05.10.2010)

Hrabě Teleke z Tölökö sedí na své pérdely ve Vyšných Vlkodlakách kde jeden generál bitvu presrál ale dobre sa vyspál,na Čórtově hradu strašá hrabě Gorc z Gorců,který hraběti unesl milenku. Tölökö z Teleke se tedy se svým sluhou Ignácem a lesním andjuktem Viljou vydají ji zachránit.Lepší než Adéla a Limonádník že ano Orfaniku.A teď si půjdu ohřát párek! A pak si někoho zapíchnu basou. (09.03.2003)

"Právě vystřeluji svou 421. raketu na Měsíc. Tentokrát se určitě strefím.” Hrábě Teleke z Tölökö, nikoli Tölökö z Teleke, je vynikající, ale není v tom sám. Baron Gorc z Gorců, vynálezce Orfánik, lesní adjunkt Vilja Dézi nebo Tóma Hluchoněmec představují takovou sestavu kreténů, že praotec Verne pravděpodobně ani netušil, co to vlastně vymyslel. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval v konání a mluvě postav, ale nakonec jsem si s nimi zajódloval celkem slušnou árii. A teď si jdu zkarbonizovat koksohydráty, termovat nukleáty, akcelerovat moderáty a ohřát si párek. (30.12.2016)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)