Režie:
Emil Artur LongenScénář:
Emil Artur LongenKamera:
Václav VíchHudba:
Jára BenešHrají:
Ferenc Futurista, Jára Kohout, Jan Sviták, Máňa Ženíšková, Luigi Hofman, Jiřina Štěpničková, Zdenka Hatláková, Josef Rovenský, Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, František Sauer, Jan W. Speerger (více)Obsahy(1)
Návrat E. A. Longena na režisérskou stoličku po 20ti letech: příběh je o c. a k. záložácích na vojenském cvičení. Nevoják Kohout se musí vydávat za důstojníka, protože zastupuje svého "zaneprázdněného" zaměstnavatele. (oficiální text distributora)
Recenze (11)
Hodnotím vysoko, neb je tento film dopňkovým k burianovkám raných 30. let, které vznikaly právě podle her Longenových a svět kabaretní bohémy, jejž oba reprezentovali hlavně ve 20. letech, je i světem Miláčka pluku. Plus lidových pivnic i důstojnických kasin s lehkými děvami. Sice byl Longen víc autorem textů (s velmi vtipným slovním humorem, který známe od Vlasty) než režisérem - a tak litujeme, že Ferenc tu víc nedivočí (naopak Kohout tu podle mě podal výkon nad sebe dobrý) a že kamera víc neakcentovala jeho expresionistické grimasy. Do velké míry na tento typ filmu navázal Steklý svými adaptacemi Haška konce 50. let. ()
Pěkné to bylo. Moc pěkné a o to víc, že i tchyně se po odvysílání logicky ptala, jaktože takové filmy se běžně nedávají, vždyť je to stejně dobré, jako těch pár, co se pořád dává dokola. Tak aspoň, že se CSFilm pochlapil, technické neplechy nechme stranou. Férenc a Kohout mají malé Férenčátko a jsou doplněni o velice dobré sekundanty v podobě ušatého zpěváka Mrázka, krojované Štěpničkové, výřečného Šlégla a Svitáka. Naprosto kouzelná tu byla Máňa Ženíšková, pěkné masky měl Rovenský a Speerger a celkově jsem se bavila ještě lépe než u Vy neznáte Alberta. A ještě jednou mi někdo řekne, že je Férenc pořádně k vidění jen v Tetičce, tak se neznám ;) ()
Jednoduchá taškařice se zpěvy s hvězdami němého filmu. ()
Styl humoru i dějová struktura tohoto filmu ostře balancuje na hranici vkusu a celek se vysloveně spoléhá na sebestředný komický efekt dvojice Futurista – Kohout. Emil Artur Longen se dle výpovědí svědků většinu natáčecího času nacházel v značně podroušeném stavu a na filmu je to citelně znát. O sklo víc tady měl patrně kde kdo. ()
Burianovka bez Buriana. 1) Vemlouvavé písničky jsou pro mě dnes nejzajímavější složkou filmu: Vojna v míru na mou víru vždy je veselá, hlavu z ní si voják nedělá. 2) Na kanále CS Film film dávali s posunutým zvukem o několik (!) sekund. Vy prašiví rezervní ušouni! ()
Po obsahove strance nic moc. Film musi zaujmout milovniky starych pisni a lidoveho tance. Milacek pluku vsak stoji na vybornych hlaskach, ktere bohuzel nemely moznost zdomacnet. Nepravem zapomenuty film. ()
Přikláním se ke třem hvězdičkám. Longenův scénář je dost nevyrovnaný, děj není vyvážený. Vše je postaveno na tehdy oblíbené dvojici mladých komiků Kohouta a Ference Futuristy, kteří se svých rolí zhostili velmi dobře a celý film zachraňují. Vojenské prostředí je zde ve skutečnosti jen kulisou, v podstatě nevidíme, čím se záložáci během cvičení zabývali kromě toho, že popíjeli, karbanili a sváděli lepé děvy v hospodách. Zápletka spočívá v zastupování ne nepodobném Antonu Špelci, z toho samozřejmě mohla vznikat řada komických situací, kdyby nebyli profesionální lampasáci tak debilní, že nepostřehli, že Kohout není velkostatkář Sviták. Zajímavostí bylo, že řada herců hrála pod svými občanskými jmény,, kromě protagonistů ještě Mrázek. A Pešek se už tenkrát jmenoval Kulík stejně jako v pozdější Fričově studentské veselohře. Také příjezd Štěpničkové za manželem na vojnu byl přitažen za vlasy... Celkově: jednoduché, ale koukatelné. ()
Výborná klasická komedie z počátku třicátých let pojednávající příběh o povolání c. a k. záložáků na vojenské cvičení. A protože je námět podobný předchozímu snímku ´C. a k. polní maršálek´(1930), dá se ´Miláček pluku´ považovat za volné navázání na tento film. Všichni si pamatujeme, jak se Vlasta Burian ve své roli převlékl za důstojníka a co všechno se z toho semlelo. V tomto snímku je to obdobné. Nějaký pan Kohout, coby nevoják, se rozhodl nastoupit na vojenské cvičení svého zaměstnavatele, který zrovna chystal svoji vlastní svatbu, a to přímo za důstojníka. A to jenom proto, aby nebyl všem pro smích, že je nevoják. V této roli se představil Jára Kohout, který svou komikou nijak za Vlastou Burianem nezaostává. Rozdíl mezi nimi je jen v tom, že Vlasta Burian byl hlavně mistr mluveného slova, zatímco Jára Kohout byl mistr spíše v grimasách. Tomu navíc stejnou měrou sekunduje Ferenc Futurista v roli otce od rodiny, kterému zrovna žena, s tváří Jiřiny Štěpničkové, porodila dítě a on, místo aby se postaral o rodinu, musel narukovat. Jak to vtipně okomentoval: “ Císař pán si na mě vzpomněl.” Humoru a groteskních scén je tu více než dost a navíc příběh obsahuje spoustu na svou dobu nádherných písniček s vtipnými texty. A není divu, neboť se jedná o filmovou podobu divadelní hry představované jako fraška o čtyřech dějstvích. Po technické stránce je snímek typický na třicátá léta, avšak svým humorem, komediálností a ucelenou nadsázkou dokáže i po tolika letech od natočení pobavit stejně dobře, jako výše zmíněný ´C. a k. polní maršálek´. ()
Film není dobře natočen, ale dvojice Kohout - Futurista to vyvažují. V rámci žánru za 2,5. ()
Poměrně veselá komedie, ve které se sešly dvě herecká esa, totiž Jára Kohout a Ferenc Futurista. Oba to zahráli skvěle, zápletka také ušla a dost jsem se bavil. Velmi dobrý odpočinkový film. ()
Taková zábavná jednohubka z prostředí malého města, kam se sjíždějí záložníci a kam se hříčkou osudu dostane do vedoucí pozice i chlap, který vojnu neviděl ani z rychlíku. Sice je to nesmysl, stejně jako Jiřina Štěpničková v kroji, ale je tu pár pěkných scén a duo Jára Kohout a Ferenc Futurista, kteří ještě nenašli svou finální formu. ()