Romeo a Julie

Jasné je, že nejsilnější stránkou je tu překrásná (!!!!) hudba. Při ní musí vypadat snad každá láska nádherně. Další výhrou je samozřejmě mladý DiCaprio a částečně i Claire Danes. Dál už ale moc chvály rozdat nemohu. Zasazení úúúžasného a všem známého romantického příběhu Romea a Julie do téhle doby mi téměř vůbec nesedlo. Ikdyž chápu, že pro mladší generaci je to takhle asi zkousnutelnější. 3* (23.09.2011)

Zbrane namiesto mečov, výstrely namiesto bodnutí, autá namiesto koní, no v podstate sa nič iné sa nezmenilo a možno práve to bola chyba, pretože mi niektoré situácie priši naozaj smiešne a nedotiahnuté. Čím film zaujal, bolo audio-vizuálne spracovanie, ktorým si Luhrmann otvoril dvere do sveta netradičných spracovaní rôznych žánroviek. Ale DiCaprio a hlavne Claire Danes mi prišli veľmi milý a podarený párik. Škoda, že taký nebol aj dojem z celkového filmu, pretože ambície mal podľa mňa vyššie. 65%. (20.07.2006)

Už jenom za scénu od bazénu s vyznáním vřelých citů, za seznámení napříč akváriem a za polibky ve výtahu nelze jít alespoň v mém případě na méně než čtyři hvězdy. Některým mnohé prvky rozhodně nepřijdou vhodné, protože tohle si přece autor veleslavné milostné tragédie nezasloužil? Jenže nejsme na divadelních prknech, mě tahle vybroušená podívaná sedla. Kulisami jsou kavárny i benzínové pumpy, postavy se šklebí, divočí, nosí naleštěné pistole, jezdí v rychlých autech a mají obarvené vlasy. K tomu hrají rockové skladby a na vše bedlivě dohlíží svěží vítr Baz Luhrmann, který osciluje mezi klasickou školní četbou a moderní adaptací. Povedla se výprava, hudba (ta moc) i kamera. A samozřejmě herecké výkony, které představují dva talentované herce: panensky nevinnou Claire Danes (toho času s televizními zkušenostmi – ač výraznými) a samozřejmě Leonarda DiCapria v lehkovážném i vnímavém podání. Chemie fungovala. Samoúčelné, ztřeštěné, odvážné, luhrmannovské. (29.11.2016)

Jeden z mých favoritů. Dokonalé moderní zpracování s originálními dialogy, skvělý soundtrack + spousta bláznivých maličkostí, na které člověk narazí až po několikátém zkouknutí - např. Paris na maškarním plese v kostýmu amerického kosmonauta. Pro mě jeden velký filmový orgasmus od začátku až do konce. (24.03.2006)

Tenhle film má u mě asi smůlu v tom, že jsem ho viděla až po Moulin Rouge, kde mě ta Luhrmannova hra s přeplácaností až kýčovitostí zas až tak nevadila, ba naopak (čemuž jsem se sama divila). Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, takže podruhé už jsem měla jen pocit deja-vu. Nebo že by se na tomhle filmu Luhrmann teprve rozvičoval? (03.05.2009)