poster

Dvanáct rozhněvaných mužů

  • USA

    12 Angry Men

  • USA

    Twelve Angry Men

    (neoficiální název)
  • Slovensko

    Dvanásť rozhnevaných mužov

Drama / Krimi

USA, 1957, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Mahalik
    *****

    Minimalističnost na druhou ! 12 těch nejsuprovějších společníků pro deštivé odpoledne ( i třeba do toho letního parna). Jeden případ- jedna místnost- dvanáct obyčejných chlapíků a jeden verdikt. __Po celý film jsem si připadal jako účastník toho všeho, jako bych seděl v té samé místnosti někde v koutku a sledoval....a hlavně poslouchal. Což je neuvěřitelné, když vezmeme v úvahu, že tento film je de facto televizní inscenace a odehrává se v místnosti bez přívodu kyslíku. Největším Lumetovo esem je samozřejmě scénář ze kterého opravdu mrazí (nepřeháním) a také gigantické herecké výkony, které jsou tak přesné, že se vaše mrazení v zádech ještě více vystupňuje. A pokud bych se já měl rozhodovat pro smrt či nevinu, tak nebýt Henryho Fondy, byl bych bohužel mezi těmi, kteří bezhlavě hlasovali pro SMRT! Tak už to bohužel bývá i v realitě a nic s tím neuděláme.. 100%(16.8.2008)

  • Cival
    *****

    Nejen parádní scénář a výborní herci, nejen důkaz o síle filmu bez ohledu na rozmáchlost interiérů i exteriérů. Dvanáct rozhněvyných mužů je i ukázkou Lumetovy fenomenální schopnosti režírovat zároveň nenápadně, přesto však neustále překvapivě a i na prostoru nedovolujícím formální excesy inscenovat velmi živě a s vnitřní dynamikou. Už pouhý způsob nasvícení, jenž se proměňuje spolu s houstnoucí atmosférou, volba zcela jiných způsobů zobrazení při různých hlasování, gradace fungující pouze na bázi sugestivních pohledů na jednoho z porotců, to vše hovoří o Lumetově režijní moudrosti, které se nedokázal vyrovnat ani o čtyřicet let později William Friedkin. Lahůdka.(26.8.2005)

  • imf
    *****

    Geniálně napsaná divadelní hra se na stříbrné plátno probojovala skrz televizní výhybku (Sidney Lumet režíroval obě verze a v obou mj. hraje i Jiří Voskovec), přičemž scénář filmu byl prakticky nezměněn a zachován zůstal i koncept jediné lokace a pouhých dvanácti herců (plus jeden hlídač), kteří ztvárnili porotce. Klaustrofobii hodně napomáhá, že se o nich divák vůbec nic nedozví a nebýt jedné nevinné otázky, vlastně by ani neznal jména žádného z nich. Dvanáct rozhněvaných mužů je totiž především brilantní charakterová studie. Co je potřeba k tomu, abyste změnili názor? Potřebujete důkaz nebo vám stačí přesvědčivý dohad, který se vám hodí do krámu? Během pouhých devadesáti minut jsme svědky lámání slabších povah, drcení těch silnějších, přesunů mezi oběma stranami barikády a jakkoliv jde stále "jen" o víceméně vyostřenou debatu, Sidney Lumet přihazuje nenápadně polínka do ohně a snímek sálá víc a víc. Může za to nejen herecký tým, ale také změna intenzity nasvícení (s přibývajícími minutami se stíny prodlužují a vrásky ve tvářích protagonistů vypadají jako vytesané do skály) a několik kamerových hrátek - Lumet používá stále delší a delší skla, takže už tak těsná místnost se opticky ještě zmenšuje. Omezené prostředí a spartánské zpracování filmu zaručuje nesmrtelnost (stárne pomaleji než plastový kelímek odhozený uprostřed lesní obory), stejně jako Lumetova práce s vývojem rozhovoru. Po každém klíčovém odhalení totiž následuje nové hlasování "pro" a "proti", jenž většinou vyustí ve změnu skóre, což je doprovázeno výbuchy emocí a velmi elegantním odhalováním povah jednotlivých porotců. Bez skvělých herců by tenhle Tucet nikdy nefungoval a nutno prozradit, že Henry Fonda jako onen nevěřící Tomáš, co si jako první není jistý mládíkovou vinou, tu funguje pouze jako pojivo mezi zbylou jedenáctkou, která musí chtě nechtě vyvenčit své pochybnosti. A totéž konec konců čeká i vás, protože Henry Fonda osloví i vás. Během filmu i po něm tak můžete přemýšlet nejen nad osudem obžalovaného, ale i nad americkým soudním systémem, v němž se koncept občanských porot používá dodnes............ p.s. Zmínil jsem se o tom, že je to černobílé? I po jedenapadesáti letech má přesto Lumetův snímek víc odstínů než devadesát procent současné hollywoodské produkce.(3.2.2008)

  • Matty
    *****

    12 mužů, 12 mužů rozdílného vzdělání, vyznání i věku, 12 mužů, kteří mají v rukou život jednoho kluka, který možná vraždil a možná taky ne. Zprvu pouze jeden z členů poroty upustí od zbrklého hlasování pro „vinen“, s přibývajícími minutami je však nahlodáváno také přesvědčení ostatních a poměr hlasů se začíná naklánět opačným směrem. Postupně slábne také divákovo přesvědčení o chlapcově vině, založené však výhradně na prvotním, bezmála jednoznačném, přesvědčení porotců. Samotný soudní proces je nám úmyslně „zatajen“ a musíme se tedy spoléhat výhradně na subjektivní názory jednotlivých mužů, které však – jak se ukáže – nemají k pravdě ani dále ani blíže než fakta ze soudní síně. Na scénáři je nejpozoruhodnější pečlivé psychologické vykreslení pohnutek vedoucích porotce ke konečnému rozhodnutí. Někdo nechce kazit hru, někdo se chce včas dostat na baseballové utkání, někomu je to vlastně úplně jedno a někdo pojímá celou záležitost příliš osobně. Film důmyslně, nepříliš útočně, zpochybňuje americký (a v podstatě jakýkoliv) soudní systém, kdy určitá skupina lidí přejímá pomyslnou úlohu Boha a musí dle svého nejlepšího svědomí a vědomí rozhodnout o budoucím osudu živé bytosti. Jenže do jaké míry jsme ochotni tvrdošíjně respektovat zákon, nevyvratitelné důkazy, a kdy přicházejí na řadu naše emoce – iracionální, zaslepené? Á propos, existují jediné správné důkazy, nebo je vždy nějaké „ale“? Morální rovina filmu je zřejmá a jasně srozumitelná, takže je obtížné zůstat nestranný a nevytvořit si na celou věc vlastní názor. Celý film se odehrává v jediné místnosti a je fenomenální přehlídkou dvanácti odzbrojujících hereckých výkonů podpořených (v rámci možností) dynamickou kamerou Borise Kaufmana. Víc režisér Sidney Lumet k natočení strhujícího dramatu skutečně nepotřeboval. Divadelní charakter dokázali tvůrci využít plně ve svůj prospěch, pečlivě budovaná klaustrofobní atmosféra zdůrazňuje důležitost celé situace a na okamžik vás nenechá v klidu. Celá realizace údajně zabrala pouhých 20 dní a navíc šlo o Lumetův debut na poli celovečerního filmu! Což je naprosto fascinující skutečnost, která – opovažuji se tvrdit – s každým novým rokem nabývá vyšší hodnoty. Bonusem pro českého diváka pak může být herecká účast Jiřího (George) Voskovce, který ztvárnil rozvážného porotce číslo 11. 95% Zajímavé komentáře: Gemini, Isherwood, tron, Knuckless(5.4.2007)

  • genetique
    ****

    No. Akurát som zhliadol päťdesiatročný film, ktorý vďaka svojmu spracovaniu nestratí reálnosť a atraktivitu ani ďalšie polstoročie. Dopodrobna prepracovaný pohľad do práce porotcov. Aké to majú častokrát ťažké sa rozhodnúť aj pri naoko jednoznačnom prípade. Akurát mi vadilo, že pár fráz opakovali stále nekonečne dookola a napriek pomerne svižnému tempu to mohlo byť kratšie. 85%.(4.2.2007)

  • - Roku 1957 bylo Dvanáct rozhněvaných mužů zobrazováno na plakátě společně s filmem 5 Steps to Danger (1957). (HellFire)

  • - Rozpočet filmu byl pouhých 350 000 amerických dolarů a ani výdělek filmu při prvním uvedení nebyl navzdory příznivým kritikám velký. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Při detailním záběru na hodinky porotce č. 3 (Lee J. Cobb) v závěru filmu je vidět, že ručičky ukazují čas kolem páté hodiny, ačkoli podle hovoru porotců by mělo být něco mezi půl sedmou a sedmou. (Robbi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace