Amnestie

Mal som trošku problém v orientácií kto je kto ako to býva občas v ruských, alebo v sovietskych filmoch. Možno to bolo preto, že som nevedel koho mali tí politici stvárňovať okrem Havla. Neviem, ale niečo na tie 3* chýbalo. Taktiež som nepochopil zapracovanie Geislerovej a tej ženy toho Ľubka do deja. Proste si myslím, že film okolo Leopoldova bol dobrý, ale ten ostatok okolo to cele kazil a ťahal pod priemer. Niečo v tom filme niekto dovrzal. (20.05.2020)

Málo odvážné, bez silného emotivního závěru. V každém případě se jedná o nevšední počin. Téma vězeňské vzpoury v Leopoldově, která souvisle probíhala s pádem režimu, je nastaveno neotřelým způsobem. Režisér nás k ní pustí až v závěru, takže máme dostatek času se seznámit s množstvím postav a také s chodem ve věznici. Nejvíce zaujme Natalia Germani, od níž se čeká nahota, ale i když se souloži nebrání, tak je oblečená. Její chlap (Juraj Bača) hnije ve vězení, ovšem nevypadá, že by strádal a měl z těžkých zločinců strach. Scénu následně zaplavují další a další postavy, invalidní manželka (Ana Geislerová) divadelního herce (Marek Majeský), který ji soustavně podvádí. Nevyhneme se ani setkání s politickým vězněm (Marek Vašut), který v následné vzpouře sehraje důležitou roli. A také nechybí lidsky působící velitel dozorců (Ján Jackuliak). Film je tedy především o postavách, jejich charakterech a především postupném prolínání mezi nimi. Většina herců působí ve svých rolích výrazně. Přece jen ta hlavní atrakce filmu je to nejvíc, na co se divák těší. Samotná vzpoura není natočena špatně, ale ani nikterak oslnivě. Chyběla syrovost, větší pocit strachu z vězeňské čeládky. Nevěrohodné rysy film nabere v závěru, kdy každá z důležitých postav čelí svému osudu. Tady měly emoce pracovat na tisíc procent, jenže závěrečný vrchol nebyl vůbec v ničem překvapivý. A odvaha tvůrcům také chyběla. Některé scény si to přímo vyžadovaly, erotika, neutěšené poměry ve věznici, nečekaná rozhodnutí postav. Jonáš Karásek navodil tehdejší dobu zajímavě a neradostně. Technická stránka filmu se také povedla. Závěr nepřinesl žádné extra zajímavé rozuzlení. Celkově tenhle dramatický počin i přes své nedostatky stojí za zhlédnutí. 6/10 (01.09.2023)

film od kterého jsem nic nečekal a dokonce sem se ho i trošku bál abych nakonec dostal jeden z nejpovedenějších Česko-Slovenských filmů loňského roku.Amnestie je totiž nejen dobrý film,s dobrými herci,vydařenou před a porevoluční atmosférou,na místní poměry skvělým soundtrackem a dokonce i povedenou akcí.Je primárně filmem,který je v mém vnímaní v současné době mnohem důležitější díky tomu,že připomíná nejen to zač se v oněch letech bojovalo (což už se dnes jakoby zapomnělo),ale taky to hezky ukazuje,že ti hodní kteří byli po revoluci div ne mučedníky taky dokázali být pěkné svině.Snad jen čeští herci mluvící slovensky jsou trochu jako pěst na oko,ale na druhou stranu je to pořád lepší než když se v českých filmech "dabují" zahraniční herci a zní to jako z telenovely...80% (16.05.2020)

Jednoho dne vyplavil Dunaj nečtitelný popsaný hajzlpapír. Naštěstí jej neobjevil třeba takový Dušan Pakoš a neudělal z toho Amnestii pro Vejmělkovou s Ibrahimem Maigou v roli nejhnusnějšího leopoldovského cigoše. Tenhle kreativní Jonáš z té stylistické hrůzy spatlal jeden z nejlepších maďarských filmů posledních let o dobách, kdy bezvýhradně platilo, že žádný disident prostě nikdy nemůže být amorální hrabivá kurva, protože je přece disident, a rudými zrůdami náhle uvolněná koryta se rozdělovala sviním z opačného konce spektra. Kdyby se tenkrát stal prezidentem Mejla Hlavsa, vyšlo by to nastejno, akorát bychom teď už měli psychicky natrénováno na tu současnou hradní oživlou mrtvolu. Řemeslně perfektní, dramatizačně i scénáristicky zcela bez výhrad, obsazením skoro taky (skvělý výtěr morgošů i bílé spodiny), jen místo toho pydlookého donchujaského homoše, co parodoval Kňažka, mohli vybrat nějakého skutečného herce. Gajslerka bravurně zmákla svou obvyklou polohu mrazivé dominy z BDSM salónu pro zoufale impotenty, dokonce i Vašut Čarnokurvský byl docela snesitelný, i když mluvil maďarsky jako mentálně zaostalý Papuánec, ovšem třešničkou na dortu byla jednoznačně Iridiová Natálka, která vystřihla tu morálně pokřivenou kurvu tak dokonale, že jsem měl místy chuť jednu vypálit monitoru. Doufám, že ji záhy potkají další pořádné role a nebude se muset ponižovat a plýtvat talentem v plagiátorských sračkopohádkách Prímy HNOOJ se slizce toporným buznohlavem. Dobře, Jonáši! Je rozhodně přínosem, že někdo tu, účelovou amnézií zastřenou, amnestii vytáhl ještě před Ódou na ráčkujícího pravdoláskaře z análů temných včerejšků zase na světlo ateistické, a navíc v takovéto exekučně excelentní a zábavné formě. (27.07.2020)

Karásek (Jonáš, ne Bohdan) se od svého debutu rozhodně zlepšil a některé části v sobě jistou atmosféru mají, celkově to ale po filmařské stránce je zase takové, no... hodí se mi k tomu hlavně slovíčko "meh", to to vystihuje úplně přesně. A ty rádobyakční scény se mi tam vůbec nehodily, hlavně všechna ta zpomalování. Nebo při té vzpouře jsem z pár záběrů měl pocit, že koukám na nějaké nízkorozpočtové Transformers... Pak taky nechápu, proč to má 130 minut a ne míň, ale jinak se - na české a slovenské poměry - jedná o mírně nadprůměrnou věc. Žádný zázrak, v porovnání s mnoha jinými filmy nijak významný zážitek, ale ve srovnání s takovými hrůzami, jako třeba Cena za štěstí, LOVEní, Pražské orgie nebo Narušitel to ještě ujde, o něčem to je (což je v české kinematografii zázrak) a není to úplně blbé. Dokonce si to i dovolilo rýpnout do Havla, což mě docela překvapilo (nebudu psát, jestli mile nebo nemile, ať se na mě určitá strana lidí nevrhne). Znova bych se na Amnestii ale už nepodíval, jedno zhlédnutí mi stačilo. 3* (26.06.2020)