Amnestie

Překvapivě skvělý film! Dokonce bych řekl, že kvalitou i tématem ne pouze česko-slovenský, nýbrž veskrze evropský film! Tvůrcům se výborně podařilo imitovat patinu přelomu 80. a 90. let... Vynikající casting, tomu panoptiku muklů se opravdu dalo věřit, trochu horší už to bylo s obsazením světa disentu, neboť profláklé tváře zpočátku trochu rozptylovaly a chvíli mi trvalo, než jsem si na Vašuta zvykl, jeho Čarnogurský nakonec dopadl dobře, vůbec jsem ale nepochopil herecké obsazení postavy Milana Kňažka, dotyčný herec byl typologicky úplně mimo, naopak dokonale autentická byla mizanscéna, využivající skutečné prostředí leopoldovské věznice, opravdu povedený a promyšlený scénář, který má silný přesah a nezobrazuje ani svět disidentů nijak idealisticky...plus odpudivé prostředí StB, dosud velmi opomíjené temné stránky našich nedávných dějin...v tomto aspektu mi Amnestie trochu připomínala i vynikající miniserii Rédl... Tohle se opravdu velmi povedlo! (02.09.2020)

Ono to vobec nemusel byť zlý film, len to by scenáristi museli vedieť, čo chcú vlastne povedať. Nejak mi celý čas unikala tá myšlienka a nedošla ani na záver. Miestami to prišlo ako taká zlátaninka, kde na dokreslenie atmosféry chceli toho ukázať čo najviac z tej doby aj za cenu, že to nedáva zmysel. Najfunkčnejšie, paradoxne, pôsobila práve väznica, kde sa dej dal sledovať, ludia konali premyslene. Zvyšok, počnúc hercom, cez disidentku až po štb boli príliž umelo vykonštruované a niekedy ich konanie a vztahy nedávali zmysel. A je zaujímavé, že pri takomto obsadení najlepšie zahral Hološka. Potešila aj Natálka, lebo konečne aj ona dostala možnosť niečo ukázať. Odchádzal som z kina trochu rozpačitý, ale nie znechutený. Fučo na hrad! 3 z 5 ( CinemaCity Aupark ) (09.11.2019)

Tak tohle mi hodně sedlo. Je vidět, že i u našich krajanů se najdou rejžové, který dokážou natočit poutavej příběh. Od začátku je jasný, že si s obrazem rejža vyloženě hraje, už od titulků. To mě navnadilo a pak už sem jen 2 hoďky čučel na jednu ze skoro opomenutých dob naší historie. Jediný, co mi tady vyloženě vadilo, tak byl Vašut, kterej mluvi slovensky, což sem vůbec nepochopil, to bylo za trest :o). Ale jinak všichni herci, jak češi, tak slováci na jedničku. Poměry v čsr vězení, tak to ve mnoha filmech taky nevidíš. STB, práskání, intriky a na konec vlastně i poklad. Tohle všecko se skrývá v tomhle vymazleným filmu, kterej je ovšem slovensko českej a to se zdejším uživatelům nikdy moc nelíbí :o) (12.05.2020)

Pro mě byla tohle jednoznačná volba na Českého lva! Konkurentem byli skvělí Vlastníci a Staříci, oba jsou to suverénní české filmy, jenže Amnestie je přece jen o celý level urostlejší, a byť vychází z hlubokého ponoru do neuralgického bodu českých i slovenských dějin, jde jí o celistvější poselství a má nadčasový ideový i dějový přesah - je to ve všem všudy světový film slovensko-českého původu. Perfektní scénář, kamera, střih, zvuk, herci, skvostná smysluplná hra s žánry, kdy do půlky se film tváří jako namakané doku-krimi a dějinně-sociální thriller, než v momentě vzpoury divák najednou zírá na vězně, jejichž cílem je žranice a pustošení, a s mrazením pochopí, že jména a události jsou tu zástupné, ač principiálně, věcně i náladově naprosto věrné, a že je to především nadčasová a na poměry zcela střízlivě ironicky glosující parabola, podobenství o tom, že pravda a láska (Ľubko) v téhle končině dělaly, co mohly, a pořád ještě tu mezi námi nemají přijetí a místo k životu. Nápad s tím, jak se jiní, přeživší, marně pokoušejí autenticky zpívat Kryla, tu hořkou pravdu a lásku, které jsme zapudili, mi bral dech a stesk mi vháněl slzy do očí. Fantasticky napsaná postava Kelemenové (Aňa Geislerová), kolem níž se sobectví a nesobectví ostatních postav otáčí jako na pivotu a ona zůstává tajemnou lidskou hádankou. Hlava mi při sledování většinu času jela na plné obrátky, oči byly pořád živelně sycené a srdce přitom bušilo jako o závod. Ten moment, kdy film přehodí výhybku z konkrétní do metaforické roviny mi do teď radostí zrychluje dech. Z podobných důvodů mě takhle naposledy rozproudili stejně vyvážení Tarantinovi Hanebný pancharti a podle mě by zrovna Amnestie z mnoha objektivních důvodů měla velkou šanci zabojovat i o Oscara. *~ (16.01.2020)

Jednoho dne vyplavil Dunaj nečtitelný popsaný hajzlpapír. Naštěstí jej neobjevil třeba takový Dušan Pakoš a neudělal z toho Amnestii pro Vejmělkovou s Ibrahimem Maigou v roli nejhnusnějšího leopoldovského cigoše. Tenhle kreativní Jonáš z té stylistické hrůzy spatlal jeden z nejlepších maďarských filmů posledních let o dobách, kdy bezvýhradně platilo, že žádný disident prostě nikdy nemůže být amorální hrabivá kurva, protože je přece disident, a rudými zrůdami náhle uvolněná koryta se rozdělovala sviním z opačného konce spektra. Kdyby se tenkrát stal prezidentem Mejla Hlavsa, vyšlo by to nastejno, akorát bychom teď už měli psychicky natrénováno na tu současnou hradní oživlou mrtvolu. Řemeslně perfektní, dramatizačně i scénáristicky zcela bez výhrad, obsazením skoro taky (skvělý výtěr morgošů i bílé spodiny), jen místo toho pydlookého donchujaského homoše, co parodoval Kňažka, mohli vybrat nějakého skutečného herce. Gajslerka bravurně zmákla svou obvyklou polohu mrazivé dominy z BDSM salónu pro zoufale impotenty, dokonce i Vašut Čarnokurvský byl docela snesitelný, i když mluvil maďarsky jako mentálně zaostalý Papuánec, ovšem třešničkou na dortu byla jednoznačně Iridiová Natálka, která vystřihla tu morálně pokřivenou kurvu tak dokonale, že jsem měl místy chuť jednu vypálit monitoru. Doufám, že ji záhy potkají další pořádné role a nebude se muset ponižovat a plýtvat talentem v plagiátorských sračkopohádkách Prímy HNOOJ se slizce toporným buznohlavem. Dobře, Jonáši! Je rozhodně přínosem, že někdo tu, účelovou amnézií zastřenou, amnestii vytáhl ještě před Ódou na ráčkujícího pravdoláskaře z análů temných včerejšků zase na světlo ateistické, a navíc v takovéto exekučně excelentní a zábavné formě. (27.07.2020)