Yesterday

Body navíc dávám za nezničitelné melodie, jimž atmosféra stadionu ve Wembley ještě přidá na síle, už byla řeč. Svou roli sehraje také nevtíravě pohodová nálada a konečně i britský humor, jejž zastupují John Lennon, Harry Potter či zamítnutý název slavného Bílého alba Beatles, protože to by dneska narazilo – je totiž moc bílé. Na zajímavý výchozí nápad se přilepí zbytečná romance. Ed Sheeran jako hvězda do party dobře zapadá. Ze začátku příšerné nudné písně, mnoho vysvětlivek a vtipné probíjení se umělce k vrcholu jako odlehlý stan na fesťáku a koncert pro čtyři nudící se děti. Stylizace je odlehčená. (21.10.2019)

Konečně nějaký film po Bohemian Rhapsody, který budu rád nesnášet. Po Lásky čas další scénář, kde zlé a sobecké postavy prožívají neštěstí, když celý svět, každý jeden člověk a každý aspekt jejich života nejsou pro jejich potřeby dokonalé, přestože samy nemají světu co dát. Ústřední morální dilema "měl bych si přisvojit ty písně?" představuje ve skutečnosti ještě ten menší problém v životě hrdiny, který je nesnesitelný, nesoběstačný člověk bez jakékoliv definovatelné charakterové vlastnosti krom svého pasivního očekávání úspěchu (navzdory Himeshi Patelovi, u nějž si umím představit, že bude ok) a v důsledku zneužije všechny lidi, kteří jeho úspěch reálně produkují. Film se samozřejmě hodně snaží, abysme na to nemysleli. (Spoilery? Svému druhému manažerovi hrdina přebere holku, ale tomu to nevadí, protože "vždy věděl, že je jen druhý", takže je to v pořádku. Třetí manažerku připraví o veškerý pravděpodobně nasmlouvaný zisk, ale to nevadí, protože ji ztělesňuje naprosto nepatřičně karikující McKinnon, takže i to je v pořádku. Přestože tohle byli lidé, kteří pro hrdinu udělali to, co on tak moc chtěl a nebyl toho schopný.) Konflikt mezi hrdinou a jeho "láskou" je naprosto umělý a nepřesvědčivý - jeho vyhraněnost a naléhavost je opět způsobena pouze neochotou postav přijmout cokoliv než absolutní spokojenost - tentokrát ze strany nejprázdnější ženské protagonistky za dlouho, která je na jednu stranu absurdně odevzdaná a na druhou absurdně sobecká a já se to ani nesnažím vstřebat (opravdu mi nebylo jasné, proč za ním přijela do Liverpoolu a co po něm chce krom potenciálu zničit svou kariéru kvůli ní "prostě proto"). Podobnou morální kocovinu mívám jen z filmu Bajgara a Vejdělka. Film v podstatě o tom, že můžete být svině tak dlouho, dokud se u toho cítíte příjemně. (25.06.2019)

Ma to dve chyby. Ten neskutocne uzasny namet nebol dokonale vyuzity a od tandemu Curtis/Boyle som cakal viac. Inak som si to velmi uzil. Smial som sa, plakal som a uzival som si ten napad aj s myslienkou o dolezitosti umenia. To, ze to bolo zaobalene v lubivom, sentimentalnom a naivnom baleni mi vobec nevadilo. Krasny film a este krajsia pocta jednej dokonalej kapele 8/10 (04.10.2019)

„Život ide ďalej, kamoš.“ Dannyho zbožňujem za Sunshine. To je jeden z mojich najobľúbenejších filmov a som rád, že sa vďaka Yesterday vrátil tam, kam patrí. Medzi elitu. K režisérom, ktorí sú krok pred divákmi. Ktorí vedia, čo divák chce vidieť, ale síce mu to dajú, ale naservírujú mu to predsa len troška inak, než čaká. A to je super. Vidno to napr. na vedľajšej dejovej linke so záhadným párikom, kedy čakáte, aký mrazivý a desivý psychotriler z toho preboha vylezie a nakoniec... ok, neprezradím. Následne prichádza geniálna scéna na pláži, ktorú som fakt nečakal a pritom, keď sa zamyslíte nad tým, o čom tento film je, je to najlogickejšia a najsamozrejmejšia scéna celého filmu. Občas Danny jemne zakopne (a strihač tiež – nezaslúžili si hrdinovi priatelia predsa len lepší resp. aspoň nejaký koniec?) a druhá polovica troška stráca tempo a stagnuje, ale i tak skvelý príbeh, parádna zápletka, mega herci (sorry, najlepší bol Rocky, ale aj Kate McKinnon si to solídne užila), úžasná anglická atmosféra/výprava, soundtrack ani nemá význam komentovať. A posledné tri minúty sa prakticky okamžite zaradili medzi najlepšie scény, aké som v roku 2019 videl. Keď som to dopozeral, šiel som umývať riad, zapol som si rádio a hrali v ňom Let It Be. Niečo na tom bude. (05.10.2019)

Opäť ďalšia postava, ktorá má priezvisko : Malik ? Prosím, bez toho ?, pretože je to holý fakt, a vyzerá to tak, že sa pozerám na „voľné” pokračovanie Milionára z Chatrče, s podtitulom = YESTERDAY (podst. meno včerajšok, či ešte príslovka včera), keď sa snáď niekedy dočkám i zavŕšenia tejto pútavej trilógie... ? (Extrémne zaujímavé je taktiež to, že herci stvárňujúci obidva filmové charaktery majú rodinné meno : PATEL, keď sa nazývajú Dev s Himeshom, a tak už za tým hľadám iba číri úmyseľ ?) _Nie som si ale 100%. istý, či to takto zrovna zamýšľal najmä oscarový, britský režisér - Danny Boyle, ale keď tentokrát scenárista Dick Curtis zase používa toto pomenovanie pre hlavnú postavu, prišlo mi to veľmi podozrivé, že som si skrátka nemohol odpustiť dôkladné porovnávanie. Síce Jamal s Latikou sú si už dávno svoji, a tak ich vystriedajú na opačnom konci sveta Jack s Ellie, ktorí si k sebe stále dlaždičkujú cestu. Jackovi sa prihodí zvláštna vec. Odjakživa je neúspešným muzikantom, ktorý sa snaží dlho presadiť v šoubiznise. Po premárnených príležitostiach sa mu jednej noci prihodí veľmi zvláštny jav. Totiž, na malý okamih nastane black-out, keď po jeho skončení si okrem Jacka nikto nepamätá na legendárnu kapelu : THE BEATLES. Teda, takmer nikto, a to je to prekvapenie, ktoré si pre nás tvorcovia na neskôr prichystali. Ale nielen to, odporúčam, aby ste pozorne sledovali tento snímok, v ktorom postupne ponachádzate viacero indícii... I taký všemocný GOOGLE je bezmocný, bezbranný (nevie ani prd), čiže Jack toho využíva, aj zneužíva, že čochvíľa ZATIENI i takého populárneho Eda Sheerena, keď systematicky oprašuje najväčšie hity „chrobákov” , a stáva sa najväčším muzikantom na zemeguli ! Našťastie má svedomie, a tak je už iba otázkou času, kedy si bude musieť vybrať medzi slávou (plagiátorstvom, vykrádaním) a láskou k nežnej, sympatickej učiteľke matematiky Ellie Appleton... ? A ako sa nakoniec rozhodol, to ponechám na zvážení divákov, lebo je sa na čo pozerať ! _ Boyle s Curtisom a Patelom vzdávajú HOLD, POCTU, ÚCTU spomínanému k-v-a-r-t-e-t-u, že je to občas i strhujúce v romantickom, hudobnom šate, ale Dickov SCENÁR mi prišiel, ako poriadne pritiahnutý za vlasy s tým, že má síce niečo úsmevné do seba, no po zamyslení sa nad ním mi prijde, ako extrémne utopistický, že so science-fiction by si asi dobre rozumel, ak by sme trebárs jestvovali v inej realite ? Ale inak dosť v pohode, lebo mám rád tie všetky Dannyho vizuálne režisérske orgie, ktoré má už navždy vo svojej umeleckej krvi !!! Skrátka, tento režisér má stále veľký potenciál ! Na záver vychvaľujem jednoznačne Patela, James, ďalej - strih a d.p. Chrisa Rossa, a samozrejme, že aj hudobnú zložku ! (29.06.2019)