Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (521)
Nestává se často, aby se mi líbil český film. Je třeba zabít Sekala je však výjimka, která si to zaslouží, protože je v ní vše co má obsahovat drama ať české nebo jiné. Atmosféra je vynikající a herecké výkony ústřední dvojice jsou pro mě velkým překvapením a nosným pilířem filmu. Ve vedlejších rolích je oblíbený český kuřák Jiří Bartoška naprosto perfektní a jeho kněz patří mezi nejvýraznější vedlejší role. Poprvé je ve filmu ukázaná pravá povaha českého lidu a národa obecně. V každém okamžiku se chovají "češi z vesnice" tak jak mají a to filmu velmi pomáhá. Pro mě první český film o češích, tak jak si to možná málo kdy připustí ale všichni to víme. ()
Největší hvězdou celého projektu Je třeba zabít Sekala je bezpochyby Jiří Křižan. Jeho scénáře jsou v rámci českého filmu jakýmsi zjevením, protože se nebál psát příběhy téměř s westernovým nádechem a umně je zasazovat do českých resp. valašských, či chcete-li moravských reálií. Je zde přítomno drsné chlapáctví a bipolární rozdělení na dobro a zlo. Žádná tragikomika, či laskavý humor. A to se mi líbí. Naštěstí je film i velice dobře natočen, režisérovi Michálkovi téma očividně sedlo. Kamera Martina Štrby od prvního záběru westernovému nádechu zdatně napomáhá. Velkým problémem je obsazení polských herců, což je asi daň za koprodukci. Lubaszenko, ale zejména Linda jsou ve svých rolích skvělí. Problém je že jsou obklopení českými herci a následný dabing, pak jejich herectví částečně mrzačí. A to je velká škoda. Jinak k ocenění Českými lvy: Jedná se o ceny, které jsou naprosto mimo. Klíči k jejich udílení nerozumím, ale mám velk podezření, že je motivován něčím jiným, než skutečnými výkony za daný film, ať již to můžou být známosti, politika atd. Třeba Linda B. Linda jednoznačně Lubaszenka přehrává. Lev pro Agnieszku Sitek? Za co jako? Tato cena má zkrátka nulovou výpovědní hodnotu. Ale i tak je Sekal jeden z nejlepších filmů 90. let. ()
Nemůžu si pomoct, ale i po letech mi připadá , že si tenhle film na velké osudové drama spíš jenom hraje (byť docela snaživě). Podle mě tomu chybí ty pravé filmařské koule, což se projevuje hlavně na atmosféře, která není zdaleka tak dusivá a spalující, jak by chtěla/měla být. Z toho důvodu mě to jako celek nikdy naplno nestrhlo a užíval jsem si tak jen některé jednotlivosti (především pár scén a skvělé herecké výkony). V rámci porevoluční české kinematografie je SEKAL určitě velmi slušná práce, ale na můj vkus je to zkrátka trochu umělý a nedotažený pokus natočit něco v naší kotlině nepříliš běžného. 70 - 80 % ()
Dusivé drama z venkova čtyřicátých let, který je zmítán válkou a nenávistí. Reálie a celková výprava jsou velice pečlivě dodržovány, atmosféra až nesnesitelně napjatá a v závěru doslova mučivá. Polští herci rozhodně nejsou špatní, zvláště Boguslaw Linda je v roli Sekala přesvědčivý. Z českých partnerů překvapí silně atypické obsazení Jiřího Bartošky, zajímavá je účast tehdy již devadesátiletého Gustava Nezvala. Scéna, v níž pomyslná rada starců rozhodne o smrti nenáviděného Sekala jakoby mimochodem připomínala motiv ze slavného westernu Sedm statečných, k čemuž směřuje i závěrečný duel obou hlavních hrdinů. Film, který má skutečně parametry světového díla a své ocenění si bezesporu zaslouží. ()
Film, který se pomalu rozjíždí, ale o to působivější je ve svém závěru. Tak trochu mi přišlo, že se jednalo částečně o takovou variaci na mafiánské filmy, kde se několik vysoce postavených chlapíků dohodlo, co je třeba udělat s jedním parchantem, který jim kazí kšefty. Může se zdát až paradoxní, že jsem čas od času právě s hlavním záporákem Sekalem sympatizovala víc než se všemi těmi vesničany sedícími u piva. Ale je to skutečně tolik paradoxní? Vždyť Je třeba zabít Sekala tak krásně odhaluje prohnilou českou povahu, že v něm až na kněze v podání charismatického Jiřího Bartošky vlastně žádná kladná postava není. Kovář Jura Baran se drží stranou a zachovává si ke všem chladný přístup, naše milé vesničany v konečném důsledku zajímá jen to, aby nikdo cizí nezískal jejich půdu, a samotný parchant Sekal? Ten hlavnímu hrdinovi bez obav řekne, že nesympatizuje ani s partyzány, ani s fašisty a že celou dobu hraje jen za sebe. Přiznat si něco podobného chce cojones, tedy koule, dámy a pánové. A je fajn, že je někdo v tomto filmu, podepřeném krom zajímavou kamerou, scénářem a hudbou hlavně výbornými hereckými výkony, ještě někdo má. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- Film je z válečné doby, přesto se zde neobjevuje jediná uniforma. (walmezak)
- Poté, co Záprdek (L'udo Cittel) zraní břitvou mladého Obervu (Martin Sitta), Oberva sténá při dotyku místa zranění, ač se prsty dotýká mimo zranění. (tommahol)
- Kovář Jura Baran (Olaf Lubaszenko) má ve filmu svou kovářskou dílnu ve sklepě. Kováři však zásadně vždy pracovali v přízemí. Důvodem může být jak snazší přístup kyslíku do žároviště, tak snazší hašení požárů nebo i pohodlnější přístup ke kovaným koním a opravovaným strojům. Nejdůležitějším důvodem je však prevence otravy oxidem uhelnatým, plynem vznikajícím při spalování uhlí, který je těžší než vzduch a ve sklepě by představoval smrtelné riziko. (Verbudrak)
Reklama