Ptačí klec

Udělat dobrý americký remake francouzské komedie je jako umět strhnout ubrus se stolu a nepokácet přitom věci na něj pokladené. Američané jsou ve své podstatě velmi konzervativní, hákliví na své soukromí a vnitřní život. Než vyjdou na ulici, nasadí si pomyslnou masku "keep smiling" a snaží se být asertivní. Liberální Francouzi jsou jiní - pro ně jsou emoce vším. Když se nic neděje, nějaký problém si prostě vytvoří, aby kolem něj mohli půl dne tančit, vyhazovat ruce nad hlavu a vykřikovat "C´est ne pas possible!" ;o) Asi proto od nich bez problémů vezmeme i nejnepravděpodobnější komdiální zápletku jako něco normálního a snadno uvěřitelného. I Amíci se tomu smějí, ale nevěří, že by to fungovalo i u nich. Hrdinové remaků proto nejsou nikdy normální lidé, ale různí pomatenci, čímž se má vysvětlit jejich výstřední chování. To byla chyba Dne otců, například. Ptačí klec je dechberoucí výjimka. Scénáristka Elaine Mayová a režisér Mike Nichols (v 50. letech populární dvojice televizních komiků) převedli francouzskou Klec bláznů do amerických reálií s právě tak filigránskou pečlivostí, jako když se staví model lodi v lahvi. Upravovali velmi opatrně, častěji ubírali než přidávali. A dosáhli toho, že se film bez potíží varovnal originálu. Samozřejmě když přijmete, že hlavní roli nehraje úžasný Michel Serrault, pro nějž byla napsaná už divadelní předloha a v době natáčení měl roli v malíčku. Vzhledem k tomu handicapu není Nathan Lane vůbec špatný. A špatné nejsou ani některé drobné změny - postava konzervativního politika v originálu působila dojmem mluvčího jakési pomatené církevní minority, kdežto tady je to dokonce senátor existující Konzervativní strany a všechny narážky na to téma jsou přímočaře adresné. Jeho žena - další rozdíl - není jen submisivním přívěskem, je to příslovečný krk, otáčející hlavou rodiny. A nejpůvabnější rozdíl je, že pan senátor si "paní Colemanovou" narozdíl od svého předobrazu velmi oblíbí. ;o) 80% (22.01.2007)

Snímek v určitých chvílích dokonale odráží všeobecný názor společnosti na homosexuály (který se, zaplať-pán-bůh, lepší). Když jsem uviděl délku filmu, začal jsem se bát, že tak dlouho nemohou tvůrci udržet diváky. Vše ale bylo zcela naopak; klidně bych pokračoval v oné krasojízdě se skvělou hudbou v pozadí ještě další dvě hodiny...Robin Williams a Gene Hackman jsou skvělí, ale to, co předvádí Nathan Lane, to je přímo úchvatné - to prostě nemá obdoby. (16.01.2011)

"A woman is said to be worth her weight in hens and a man's wealth is measured by the size of his cock." Nie je to práve najvýbušnejšia komédia a spočiatku mi robilo vážny problém zvyknúť si na hysterické prehrávanie Nathana Lanea, ktorý spolu s Hankom Azariom tvorí duo viac zženštilé než mnohé ženy, ktoré v reále poznám. Preto som Birdcage v prvej polovici považoval za pseudofrašku s kôpkou dobrých hlášok, ale až od prvej konfrontácie dvojice homosexuálov s rodinou konzervatívneho politika začína vážne veľká zábava. A až v nej krásne vyniknú perfektné dialógy a herecký talent väčšiny zúčastnených. Pri záverečnom odchode Genea Hackmana z Vtáčej klietky, prezlečeného za ženu a neisto si pohmkavajúceho We Are Family som pochopil, že s väčším nadhľadom sa to už ani nedalo natočiť. (7/10) (13.05.2012)

„Albert, tí ľudia sú konzervatívni. Im neprekáža, že si prasa. Im prekáža, že si teplý.“ Strašne dobrá komédia, možno jedna z najlepších 90. rokov. Ak necháme stranou detaily, ako že výbornému Robinovi Williamsovi výnimočne pristanú fúzy a ružové ponožky (dokonca ma hrozne dobre bavil aj slovenský dabing v čele so Štefanom Skrúcaným, ktorým pritom ako človek ja osobne veľmi opovrhujem), zostanú nám len podstatné veci. Jednou z nich je fakt, že Nicholsova (ABSOLVENT) VTÁČIA KLIETKA je bombastická komédia, ktorá vás naplno rozosmeje bez toho, aby ste začali opovrhovať kontroverznými postavami, na čom majú podiel aj vynikajúce dialógy („Nedám si uniformu. Vyzerám v nej ako pupuš.“ – „Ale pupuš v uniforme.“). Tie, v čele s improvizačnými kráľmi Williamsom, Nathanom Laneom a Hankom Azariaom (ktorého Agador neznáša papuče a má nádherne vyšportované bruško), sú dokonca také skvelé, že Gene Hackman, Diane Wiestová a Calista Flockhartová oproti nim pôsobia až otravne (čo bol, predpokladám, šikovný umelecký zámer). Dialógy s hlavou a pätou a výborne režírované „dlhé“ scény (John Wayne), v ktorých je kladený dôraz na excelovanie hŕstky talentovaných hercov a ich podmanivé vtipy (ktoré ponižujú každého so zaschnutým štýlom zmýšľania). (18.12.2004)

Ptačí klec mě bohužel moc zklamala.Jako divadelní hra funguje 100%,ale toto filmové převedení bylo dost unylé,nezáživné a především naprosto nevtipné.Výprava se sice takřka držela divadelních kulis a to překvapivě filmu vůbec neublížilo,ba naopak,ovšem pro mě opravdu s šokujícím zjištění zklamali na plné čáře herci,na kterých je tato hra postavena především.Nechci ale házet všechny do jednoho pytle,neboť především Gene Hackman si svou roli vyloženě užíval a i Hank Azaria patřil k tomu lepšímu,ale takový Robin Williams a Nathan Lane moc dobře pro své role vybráni nebyli,a když už,měli si je alespoň prohodit.Williams byl totiž až nepřirozeně umírnění a působil snad až znuděným dojmem a naopak Lane svého Alberta až nechutně přehrával.Prostě mi tito dva ve svých rolích naprosto nesedli.A konec koncům,ani scénář nepřipravil nijak struhující jízdu humorných,až ztřeštěných situací,která se na divadelních prknech odehrává a já tak viděl jen nevyužitou příležitost udělat opravdu vtipný film,neboť námět k tomu byl dokonalý. (04.07.2009)