Kdo se bojí Virginie Woolfové?

[6/10] (Chenault, Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Ernest Lehman /// Scénář: Ernest Lehman podle divadelní hry Edwarda Albeeho /// Kamera: Haskell Wexler /// Hudba: Alex North /// Oscar: Elizabeth Taylor (herečka), Sandy Dennis (herečka ve vedlejší roli), Richard Sylbert, George James Hopkins (výprava), Haskell Wexler (kamera), Irene Sharaff (kostýmy) /// Nominace na Oscara: Ernest Lehman (nejlepší film), Mike Nichols (režie), Ernest Lehman (scénář), Richard Burton (herec), George Segal (herec ve vedlejší roli), Sam O´Steen (střih), Alex North (hudba), George Groves (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.12.2008)

Štyria herci podávajúci oscarové výkony, jedna naozaj búrlivá noc a minimalistická výprava, dlhé zábery a postupne odhaľované tajomstvo spolu s do maximálneho šialenstva stupňovanou atmosférou - a jeden z najlepších debutov v histórii Hollywoodu. Dnes sa už nepíšu takú dialógy, dnes sa už málokedy vidia také sústredené herecké výkony, dnes už málokto urobí taký sústredený, intenzívny a časom overený debut. Bravó. (16.08.2011)

Jako by Edward Albee psal svou hru pro Elizabeth Taylor a Richarda Burtona. Jako by mu Mike Nichols četl myšlenky, jako by byl divák manipulován zvláštní silou, snad silou vztahu George a Marthy, a fascinovaně sledoval každý pohyb, každé slovo dramatu... Martha s Georgem mají vlastní svět, svět plný lásky i nenávisti, svět obrovských emocí, podivných her, naplněný vlastním způsobem komunikace, svět, který jim vynahrazuje zklamání, neúspěchy a nedostatky reálného života. Zatímco oni se v něm pohybují s naprostou samozřejmostí, pro jejich okolí představuje obrovskou záhadu, kterou se vší silou snaží pochopit, přestože mají minimální šanci. Albee za nimi posílá na návštěvu dvojici na první pohled naprosto odlišnou, ke konci ovšem divák zjišťuje, že i oni si svým způsobem kompenzují problémy života, že sladká Honey není zas až taková naivka a její Nick není neustále tím věrným gentlemanem. Právě on postupně odkrývá celou hru Marthy a George i to, že vztah navenek plný křiku a hádek může patřit k těm nejpevnějším. I přesto, že jednu z jejich her, konkrétně tu 'mateřskou', je nutné ukončit. Kromě už zmiňovaných fascinujících hereckých výkonů, oceňuju Nicholsovo filmové zpracování, ne vždy se divadelní hra dá přenést na plátno bez toho, aby ztratila své podstatné myšlenky, kouzlo postav a situací. Zvlášť v absurdním dramatu plném absurdních frází, absurdních činů, absurdních her.. Těch, které provází každý den našeho života... (06.05.2011)

Tento film je dokonalý. Nichols je vo vyobrazení manželstva po rokoch absolútne presvedčivý. Rovnako tak aj dvaja hlavní predstavitelia, z ktorých šla až hrôza. Tak prečo to hodnotenie? No asi práve kvôli tej úprimnosti, čo znamená, že film je ťažko nepríjemný a o nejakej nádeji si môžete nechať iba zdať. Takže kto sa bojí Virginie Woolfovej? Ja určite, dúfam, že sa takýmto ženám a vzťahom vyhnem širokým oblúkom. Nichols by sa mi zasmial. VIDENÉ ZNOVA 7/18: Vzhľadom na fakt, že sa nebezbečne blížim veku tohoto krásneho legendárneho páriku a mám podstatne menšie vzťahové problémy a nestratil som ešte ilzúzie o....všetkom, tak od radosti zvyšujem hodnotenie. (21.06.2012)

Albeeho hra zabere při čtení skoro až 4 hodiny, tudíž ji logicky pro film Nichols s Lehmanem "proškrtali". Ovšem takovým způsobem, že to vypadá, jako by ani nic nevypadlo - všechna brilantní, atraktivní a zábavná místa jsou zde k vidění ve stejném tvaru. Navíc je sympatické také to, že se snímek oproti komornímu prostoru textu (jeden byt a nic jiného) rozlezl i ven, do nejbližšího okolí, přičemž tím síla dramatu nijak neochabla. (03.09.2010)

Som rád, že môj tisíci komentár vyšiel na tento výnimočný film. Slovné spojenie "herecký koncert" je jeho nadužívaním pomerne sprofanované, ale snáď v žiadnom inom filme nemá také opodstatnenie, ako vo Virginii. Obzvlášť v prípade Liz Taylor, ktorá v ňom dokázala, že nie je iba hollywoodskou star, ale skutočnou herečkou. Nie je pritom dôležité, či mala na úlohu dobrú prípravu zo svojho búrlivého života. Mikeovi Nicholsovi s kameramanom sa podarilo divadelnú hru nasnímať tak, že je z nej plnokrvné filmové dielo. A nenápadná hudba jemne podkreslila explózie emócií na obrazovke. Film som videl už viackrát, takže ma depresívnosť jeho obsahu už tak nezasiahla a uvoľnila miesto vychutnaniu si kvality spracovania. Veľký film, pri ktorom ľutujem, že obľúbených môže byť iba desať. (23.08.2011)

Parádní představení pro dva páry skvělých herců, ve kterém manželský konflikt přeroste ve válku, pro podpásové rány se nechodí daleko a z hostů se stanou rukojmí, aby se nakonec ukázalo, že je to všechno daleko složitější, než se zdálo. Ženská polovina obsazení byla odměněna Oscarem, ale pánové určitě nebyli horší. Mike Nichols to celé podal takovým způsobem, že nehrozí žádná nuda či jiná divadelní statičnost, přestože většinou sledujeme čtyři lidi v jednom pokoji. Když se přidá vynikající scénář, střih, kamera, hudba a zvuk, tak je to paráda. Český dabing je perfektní, jen mi připadá podivné, že Jirásková říká Adamírovi „Jiří“ (i když to zrovna docela vychází), zatímco Cupák oslovuje Procházkovou „Honey“. (14.04.2005)

skvostny dialogovy interierovy film, zaujimavy dej a vyborne herecke vykony. klasika. (16.12.2007)

Po letech už film, divadelní hru neznám, tak působí jako nevinný čajíček. (01.08.2010)

Míša Nicholsovic je génius, o čemž mě přesvědčil už v Absolventovi. Tenhle těžký film má kvantum zbraní, které svou palebnou silou hravě uspokojí požadavky i toho nejnáročnějšího diváka. To zásadní plus však spočívá v kadenci, která se nezadrhává až do závěrečných titulků. Další velmi silnou zbraní je bezesporu geniální scénář, který zvedá Virginii Woolfovou až na samý vrcholek těch nejlepších scenáristických prací. Sálá z ní život takový, jaký bohužel je. Eliz Taylor a můj velký oblíbenec Richard Burton jsou herci obrovského formátu a zde skutečně excelují, tudíž nominace jsou pochopitelné. Druhé duo rovněž bez chyby. Občas si při projekci nějakého emotivně strhujícího filmu jistě každý z nás řekne: "Vždyť je to jen film" V tomto případě to však není pravda, neboť dalšími silnými zbraněmi jsou realita a autentičnost, díky které je divákovi naservírováno takové množství životních sraček, až z toho skoro mrazí. Inteligentní a emotivní film, který v divákovi rozhodně něco zanechá. 80% (02.11.2011)

Krásna ukážka toho, čo dokáže alkohol prebudiť v ľuďoch. Čo všetko dokážu chrstnúť druhým do tváre a na čo všetko dostanú odvahu. Mám rada takéto konverzačky, kedy si ľudia nedávajú servítky pred ústa. Bohužiaľ mi ale táto partia opilcov liezla neskutočne na nervy, tým pádom sledovať film, bolo pre mňa menšie utrpenie. Herecky ale skvelé, uznávam. (24.08.2017)

Není to zábava, je to očistec. Původní dabing (Adamíra, Jirásková, Cupák, Procházková) je samostatným uměleckým dílem a tentokrát rozhodně není nutné tento mnohooscarový film vidět v originále (čestná výjimka). Když už je řeč o české verzi, Jiřina Jirásková měla svou úlohu jasně nejtěžší a zhostila se jí geniálně, a její fyzická podobnost s ET je též zarážející. Tři hvězdy jsou ale maximum, protože zábava se nekoná. (13.12.2015)

Profesionál v převádění divadelních her na stříbrné plátno Mike Nichols se do diváckého podvědomí zapsal hned tímto prvním filmem. Nemilosrdná studie manželského páru ve středních letech odehrávající se během jednoho večera. Výborné herecké výkony, skvělé dialogy a neustále houstnoucí atmosféra dělají z tohoto snímku nezapomenutelný a strhující zážitek, který je však chvílemi moc dlouhý a rozhodně není pro každého. (18.04.2009)

Viac než Virginie Woolfovej sa ja bojím čiernobielych filmov. Tu nebol problém. Predovšetkým preto, že ide o divadelnú hru so zameraním na psychológiu postáv. A to už problém je. Dvojhodinovú konverzačku alkoholikov si nabudúce radšej pozriem v miestnej krčme. A bude to iste aj vtipnejšie. (19.01.2019)

„Kto sa bojí Virginie Woolfovej?” , je naprosto brilantnou štúdiou pošramotených medziľudských vzťahov, a to konkrétne počas jednej, vskutku naozaj (veľmi) dlhej noci, kedy je zároveň k tomu i mimoriadne vysoká spotreba alkoholických nápojov, vďaka čomu sa našim štyrom ústredným postavám priam ideálne rozviažu jazýčky, predovšetkým hostiteľom Marthe a Georgeovi, ktorí privítajú svojich dvoch hostí, t. j. manželský pár. I napriek tomu, že je už dávno pokročilá doba, večierok sa práve rozbieha do ešte snáď absurdnejších, psychologických hier, než by človeka na prvý pohľad vôbec napadlo, pričom sa do nich automaticky zapájajú i Nick s Honey, až to začína byť nad ránom už poriadne vyčerpávajúce. Našťastie, nikto neodišiel skôr, a tak sa na konci "žúrky" vlastne dozviem najmä to, že obidve dvojice majú medzi sebou niečo spoločné, čo každého svojim spôsobom zásadne poznačilo... „Pozorný divák na to musí prísť úplne sám, pretože každou uplynutou scénou sa mu, ako na podnos ponúkajú samé indície a odhalenia, a to v takom zmysle, že mu to trochu pripomína „skladanie puzzle” , keď jednotlivé (filmové) dieliky skladal na to správne miesto, až ho to začalo (ne)normálne fascinovať” . / Zakaždým, akonáhle si spomeniem na túto čiernobielu klasiku z roku 1966, vždy ma spontánne napadne: „Unikátny, režisérsky DEBUT - Michaela Igora Peschkowskyho, alias Mikea Nicholsa,” ďalej by som pridal aj - surovú kompozíciu obrazu Haskella Wexlera, a napokon - strhujúci a geniálny, ženský herecký výkon v hlavnej úlohe v podaní Elizabeth Taylorovej, jeden z najlepších, aké som v histórii kinematografie zhliadol, teda, čo sa týka tých oscarových, ktorý by som bez mihnutia oka zaradil do TOP 5, a to už používam extrémne silnú argumentáciu, keďže rovnako i protagonistka predviedla svoj "performance" , čo zachádzal až do neuveriteľného extrému. Pochválil by som aj jej konkurentku Sandy Dennisová, ktorá taktiež vybičovala svoj herecký výkon až do úmoru, čo je dvojnásobná extravagancia. Richard Burton a George Segal im zručne sekundujú, keď celé herecké kvarteto predvádza čosi neskutočné, až z toho behá mráz po chrbte. Všimol som si, že film obsahuje dlhé zábery v tom význame, že som mal miestami dojem, akoby som ho sledoval v jednom celku, t. j. takmer v reálnom čase, čo je nadčasová vlastnosť. PS: Zabudnite na topornú Cleopatru (-r. 1963), lebo o polovicu kratšia "Virginia Woolf" vám totižto doslova vyrazí dych, až tak sa budete na konci cítiť strašne zvláštne ! Skrátka, akoby z vás niekto vysal celú energiu. (30.03.2021)

4,5/5... Komorná divadelná dráma a v nej nemilosrdná psychologická pitva hlavných predstaviteľov. To, čo predvádzajú Burton a Taylorová je vysoká škola herectva, pri ktorej až mrazí. Možno je to aj tým, že oni svoje role "nehrali", oni ich žili aj v reálnom živote. Chlastali, klamali sa, bili sa, nenávideli sa a pri tom všetkom sa zároveň stále milovali. To, že Nichols vie natočiť film "o štyroch hercoch" potvrdil aj o vyše tridsať rokov neskôr v Closer, ktorý mi (s trochou nadsázky) teraz pripadá ako také malé memento tejto klasiky... (01.03.2006)

Film hmatatelný jako sám život, jako realita sama. Ovšem není to vše jen iluze? Nevymýšlíme si sami jen imaginární hry, abychom si dokázali, že ještě žijeme? Raníme druhé, abychom jim ukázali, co pro nás znamenají? Pod slupkou komorního vztahového dramatu dokázal Nichols zformovat Albeeho látku do dokonalé formy na plátno. Dialogy a jen dialogy. Za poslední dobu jsem neviděl propracovanější scénář, který by tak mistrně opisoval z již předešlé hry a navíc těžil i něco ze své vlastní individuality. Vypointované přestřelky ústředních hrdinů nemají žádný kaz ani zádrhel a je těžko uvěřitelné, že to herci jen předstírají. Strhují diváka svými intrikami a krutostí a navzájem si dělají takové šrámy na duši, že ona okolní mizanscéna vypadá jako boxérský ring, kde každý sedí v jednom rohu a čeká jen, až zazvoní gong na další kolo. Čtyři herci, jeden dům, litry alkoholu litých do sklenek jako voda a vzájemná sebedestrukce, jako prvek, který povznáší divákovy smysly a s mírným sarkasmem ho nechává v napětí očekávat věci příští, může začít. Nemám výtku. (29.04.2009)

Najdesivejšia manželská dráma... Taylorová a Burton boli famózni. (18.06.2007)

Tak tohle bylo hodně dlouhý. Konverzační dramata se povětšinou vyznačujou tim, že mají krátkou stopáž, aby se vyhnuly pádu do nudy a stereotypu. To se mi bohužel tady stalo, a ač herecký výkony a kamera jsou vynikající, tak mi to nudilo a často jsem se ztrácel v pravdách a lžích. Je mi líto, asi jsem čekal moc. (02.10.2010)

Dobrá konverzačka, která se v první třetině tváří jako komedie, aby se pak stočila jinam. Hodně emocí, v naprosté většině negativních. Určitě povedený film. Někdy si na to asi zajdu i do divadla. (09.07.2022)