Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (více)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Atmosférické, sugestivní a úsměvně "chlapácké". Napětí pozvolna stoupá od prvního záběru až skoro do chvíle, kdy se mimozemšťan poprvé objeví v celé své kráse, pak sice maličko klesá, ale i ve finálním střetu jsem byl slušně napjatý. Floristický nápad mě slušně pobavil, protože představa, že pro někoho nejste víc než hlávka zelí na poli, je nehezky nepříjemná. Postavy jsou sympaťáci, takže jsem ochoten odpustit i zbytečný milostný motiv. Co ale ochoten odpustit nejsem, to je vzhled titulní postavy - jen o málo lepší než Frankensteinovo monstrum. A to je celkem zklamání i vzhledem k roku 51, na příkladech jiných filmů toho období je vidět, že si s maskami tvůrci mohli dát větší práci. Je ovšem nesmysl porovnávat tento film a Carpentera, byť oba vycházejí z jedné povídky, a to hlavně proto, že oba filmy jsou o něčem jiném a liší se i ve svém "poselství". Podle zdejších komentářů bych očekával bezmála průšvih, ale opět se mi naopak potvrdilo, jak moc je spousta komentátorů mimo. ()
Bol som asi príliš zvedavý na film, ktorému urobil Carpenter také skvelé remake. Toto sci-fi je utopené v neskutočnom množstve dialógov, za ktoré by sa nemusela hanbiť žiadna divadelná hra. Vzhľadom k žánru som predpokladal, že postáv bude ubúdať, bohužiaľ som mal opačný pocit. Aby som len nekritizoval : exteriéry v snehovej fujavici boli fajn a určite aj hudba Dimitrija Tiomkina. ()
Celkem zklamání. Mimozemšťan se tu objevuje velmi zřídka, a když na to dojde, připomíná spíš Karloffovo klátivé monstrum, než bytost z jiné planety. V mezičase pak sledujeme nekonečné konverzování, u něhož se dnes rozhodně bát nebudete. Na druhou stranu, film otevírá moc hezký úvod vzdáleně připomínající některé scény Blízkých setkání třetího druhu a ukotvující fantastický příběh v reálném prostředí arktické základny. Film jistě ocení filmoví historici, kteří se budou kochat paralelou se studenou válkou, ale vítězem o nejlepší zpracování původní Campbellovy povídky bezpochyby zůstává vynikající Carpenterova Věc. ()
Nemám absolutně nic proti starým filmům. Nedej bože černobílým. Každopádně mě tento snímek nijak neohromil ani nenadchnul. První Věc podle slavné povídky "Who Goes There?" je dobrá. Nikterak nevyniká oproti mnohem známější Carpenterově Věci z roku 82. Thing je zde popisována spíše jako rostlina než jako mimozemský a napodobovací organismus. Každopádně za jedno podívání to stojí. Jednou a dost. ( 50 procent ) ()
Zásadní nevýhodou tohoto filmu je jeho možnost porovnání s remakem, který originál poráží na plné čáře. Nicméně i tak má co nabídnout. V první řadě je však třeba tolerovat až příliš znatelný fakt, že nalezení kosmické lodi se odehrává ve studiovém interiéru, nikoliv na Antarktidě, což lze odvodit z ozvěn odrážejících se od kulis. Ukecanost scénáře ( i přesto, že jeho autorem není jen tak někdo) má bohužel negativní vliv na atmosféru, které moc nepomáhají ani milostné kapitánovy intriky s asistentkou, jak správně napsal POMO. Nejedná se o revoluční dílo, avšak díky jeho vzniku byla o třicet let později světová kinematografie obohacena opusem mimořádných kvalit. 70% ()
Galerie (63)
Zajímavosti (26)
- Původně bylo zamýšleno udělat z tvora měňavce jako v povídce, ale omezený rozpočet donutil filmaře od tohoto nápadu upustit. (Marek06)
- Howard Hawks při natáčení filmu požádal americké letectvo o pomoc. Byl odmítnut, protože nejvyšší představitelé cítili, že taková spolupráce by kompromitovala oficiální postoj americké vlády k existenci UFO. (Kritick)
- Film inspiroval Johna Carpentera k natočení filmu Věc (1982). (jurasino)
Reklama