Samotáři

Dohánění zásadních filmových restů, díl 856.tý, Samotáři. Tak teda... Fakt jsem se docela dlouho těšil, jak to v komentáři zaslouženě sejmu jako další českej přehajpovanej průměr typu Pelíšky. Jenomže skutek utek. Perfektně vypointovaný komediální finále nakonec zaútočí s odzbrojující sebejistotou, načež Ondříčkův jinak "docela divnej film" povyšuje na mrazivě promyšlenou satiru společnosti. Asi nejvíc častokrát zamrzej ty nerealistický dialogy a scénky - komedie nekomedie, tady podobný šplhání do situačních extrémů bolí. (26.10.2014)

Jediným světlým bodem tohoto filmu je Jirka Macháček. Bohužel více prostoru než on dostávájí postavy zbývající, jejichž osudy jsou mi totálně volné. Skoro všichni herci mi zde neskutečně vadili. A jakmile vám ve filmu začnou vadit herci, tak už se vám film asi líbit nebude. V celkovém součtu se tedy nejedná o nic koukatelného a ani stravitelného. Po stránce zvukové je to o něco lepší. Hudba je vzhledem k tomu, že se jedná o český film nadprůměrná. Cítím z filmu obrovskou snahu něco zlomového sdělit, co by změnilo chod dějin. Bohužel to u snahy končí, protože tihle tvůrci na nic zlomového prostě nemají. Podařily se zde asi tak 2 - 3 hlášky, které dohromady nezaberou ani minutu, a to považuji v takhle dlouhém filmu jako málo. Mám však ve zvyku dávat odpad pouze v případech, kdy se mi film hnusí a zároveň neprojevím žádné emoce. Tady se mi film hnusil, ale 2 x jsem se zasmál, a proto dávám *. (25.05.2012)

"Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici." Když jsem někde zaháknutej, třeba v Dubrovníku, tak mi hned z hlavy vypadne melodie naší hymny a když mám opravdu velkou žízeň, tak ji zaženu nějakým tím koláčkem, abych si posílil dlouhodobou paměť. Já se při sledování tohoto snímku zkrátka neskutečně bavím a to nejsem uživatelem měkkých, tvrdých ani žádných jiných drog, ale tahle sestava v čele s klábosivým vyhulencem roku podává výkon naprosto odpovídající mým touhám po zábavě. (30.03.2015)

// To je tak, když jdete po dlouhé době do kina na český film od jednoho z mála tvůrců, který podle vás za něco stojí a sejme vás to tak, že pak nechcete koukat na nic jiného. Naštěstí v případě Samotářů to je i fakt, že vidět je jednou, kouskovitě, před bůhvíkolika lety, vzhledem k mému zájmu také není zrovna sláva... ne, jinak. Je to kurva ostuda. A co že jsem si z toho dnes odnesl? Tak třeba to, že takový film můžu bez nadsázky označit jako zlomový. Je to český milník, velká generační výpověď, příběh sedmi lidí, který dokáže napsat jenom člověk, který je v prvé řadě inteligentní, zkušený a osobitý a v té druhé (protože bez ní by to nešlo) zatraceně talentovaný. A tím vším Petr Zelenka očividně je, protože tohle je jednoduše testament, který se ve své době trefil absolutně do černého. Ale víte, co je na tom úplně nejlepší? Píše se rok 2015, přichází nová generace, tentokrát už jí jsem součástí, a je pomalu na čase, abychom si udělali výpověď novou. Vlastní. A dost možná ještě smutnější. Pravdou totiž je, že jsme se za těch patnáct let *vůbec* nic nenaučili a pořád málo hulíme. (a protože jsem ten komentář měl utnout už někdy kolem trefy do černého, nebude snad nikomu vadit, když ještě v závorce pochválím režiséra Davida Ondříčka a kameru Richarda Řeřichy - jehož jméno si odteď zapamatuji, bez nichž by to taková pecka taky určitě nebyla. Díky!) 10/10 (21.10.2015)

No narozdil od ostatnich mi to nejak zvlast svizny ani kultovni neprislo, ale ty dve hodiny sem se docela dobre bavil. Film v podstate o nicem, ale je v nem vic myslenek nez v hromade podobnejch filmu dohromady. Jediny cemu verim, ze je kultovni, tak to jsou hlasky, ty jsou naprosto uzasny, nema cenu tu nejakou citovat, stejne je zna kazdej nazpamet. Vsichni herci to zahrali dobre, ale Trojan predvedl opravdu vynikajici vykon a Machacek je proste buh. (22.04.2005)