Téměř dokonalá tajemství

Italskou předlohou nepolíben můžu hodnotit jen tento nenápadný německý klenot. Začnu tím, co mě nalákalo - obsazením - Elyas a Karoline jsou moji nejoblíbenější herci z Reichu, každopádně celá sedmičlenná parta funguje naprosto skvěle, každá postava má své charisma a příběh odehrávající se z většiny v jednom bytě má spoustu energie a nabízí skvělý pohled do života (ne)obyčejných přátel. Samotná myšlenka "hry s mobily" je něco, co bych si asi nikdy zahrát nechtěl. Ne snad z obav o provalení nějakého tajemství, jako spíš z toho, že ve vztahu má být důvěra a pokud je mezi polovičkami nějaká pochyba, měli by si o tom spíše konstruktivně promluvit, než se hrabat v uvozovkách v cizích konverzací a hledat jakoukoliv záminku k rozbití vztahu. V tom případě je podle mě něco špatně. Celkově otázka soukromí je v době sociálních sítí, spousty přátel a známých dost ošemetná věc, a soukromí je jedním z pilířů každé zdravé osobnosti, kterého je s dobou internetu až nebezpečně málo. Hrozně se mi líbilo vyvrcholení mezi již zmíněnou dvojicí Leo+Carlotta a jejich perfektní ukázka toho, jak má dopadnout vztah, pokud se dva mají skutečně rádi. S humorem a s láskou. Strašně milé překvapení s vynikajícím dávkováním vtipu a vážnosti, s vynikajícími emočními chvílemi. Italské Naprosté cizince si s odstupem času opravdu rád v budoucnosti pustím. (24.06.2021)

Chtěl jsem napsat, že nedokážu pochopit když Evropa vykrádá Evropu, že tohle je přece parketa našich amerických přátel, ale zjistil jsem, že těch verzí existuje několik - francouzská, španělská, polská a chystá se na nás i česká... Námět absolutně chytlavý a před dvaceti až třiceti lety nemožný, dnes vysoce aktuální aneb jak nám mobily ničí vztahy. Jako první jsem viděl původní italský snímek a to byla pro mě bomba, Němcům však nechci upírat, že by se mě stejně silně nelíbila tato verze, kdybych ji viděl dříve. Proto dávám taktéž plný počet a jsem klidnější, když vím, že Němci nemají zapotřebí vykrádat Italy, že jde o evropský trend chopit se této osvědčené látky. (12.11.2020)

Povedená německá komedie, která sice nepřináší nic nového (Naprostí cizinci), ale zato rozhodně baví. Sešlo se zde dobré sympatické obsazení (většina z originálního Fack ju Göhte), celé to odsýpá a člověk se u toho nemůže nudit. Nápad je originální a zajímalo by mě, kolik takových vztahů by i v reálu tahle hra zničila. Lepší 3* (19.08.2020)

Parta přátel se sejde u silvestrovské večeře a jako společenskou hru dají své mobily na stůl a přečtou a nahlas zatelefonují, vše co přijde. Jednoduchá německá komedie dle nějakého italského originálu, který dal vzniknout několik remakeů ( včetně toho, že se letos chystá i česká verze Známí neznámí ) Komedie od party z veleúspěšné Fakju pane učiteli, která je svižná, vtipná a když přejde do vážných poloh, tak je velmi dobře zahraná. Relativně komorní film se sedmi herci v jednom bytě, ale funguje velmi dobře a kdyby to netrvalo skoro dvě hodiny a mělo trochu víc uspokojivější konec, tak dám i pět hvězd. (07.08.2021)

Das perfekte Geheimnis je neuvěřitelný šestý remake italského filmu Perfetti sconosciuti, který byl natočen teprve v roce 2016. Svoji vlastní verzi mají Korejci, Poláci i Turci. Jestli si pamatuji nějaký podobný případ, kde scénáristé originálu mohou žít podobným způsobem z pronájmu práv, tak je to vlámský Loft, který během několika let totožně zpracovali Nizozemci i Američané (ti dokonce pod taktovkou režiséra originálu). Jak u Cizinců, tak u Loftu zde nalezneme přitom stejného společného činitele - oba filmy se zabývají světem vyšší střední třídy, nad kterou se ale snaží povýšit, ironizovat jí a přitom jsou vytvořeny pro diváky z jejích řad. Nikdo jiný by totiž nebyl schopný přijmout idiot-plot o tom, jak banda znuděných zbohatlíků a kariéristů si nad talířema čte zprávy ze svých nechutně nudných a falešných životů, ačkoli všichni vědí, že z toho bude průser. Naučili jsme se povznášet se nad české lifestylové komedie pro jejich amorálnost, nicméně zde se ocitáme v úplně stejném světě rozmazlených ubožáků, ve kterém platí, že ženský a mužský svět je postavený na neustálém konfliktu s vlastní křiváckou, ale přece pochopitelnou přirozeností. Prakticky totožné a divácky úspěšné převádění této zápletky do různých kulturních prostředí pak naznačuje nakolik zaměnitelná je zobrazovaná společenská třída, nehledě na to kde se příběh zrovna nachází. Ty byty jsou všechny stejné, kuchyně jakbysmet. Pokud bychom se měli bát nějaké kulturní globalizace, tak je to bezesporu tahle. PS: německá verze má narozdíl od italské ještě naprosto šílený optimistický epilog, který přesně odkazuje k rozjařenému nevkusu současných romantických komedií o rozverných podnikavých čtyřicátnících, často naprosto obscénní herectví a neuvěřitelně karikaturně napsané postavy, přičemž etalon se nachází v postavě 'alternativní' přítelkyně jednoho z hrdinů, jejíž první věta, kterou řekne ve filmu, když sedí v autě je: "Chtěla bych péct domácí chleba." Okamžitě, ale okamžitě se zastřelte. (16.09.2020)