Vlak

Rok 1944. Paříž těsně před příchodem spojenců: Němci se ještě na poslední chvíli pokoušejí odvézt cenné obrazy. To si však nenechají francouzští vlastenci líbit a pod vedením Burta Lancestera se jim v tom pokusí zabránit... Vynikající černobílý válečný snímek, který těží především z výtečně vykresleného železničního prostředí a precizně budovaného scénáře. (24.02.2005)

8/10 Film parada, jen se mi nejak prici uverit, ze to bylo ve Francii... Z vlastni pracovni zkusenosti mam zapsane frantiky jako naprosto neschopne, takze toto jim museli pripravit asi belgicani. ;]] Tema vlaku a vlakovych nadrazi je mi sice od prirozeni cizi, ale diky proklamovane nemecke zarputilosti se asi ve Resistance neco pohnulo a zmobilizovalo. S takovymto pristupem by se a) Francie nevzdala nebo b) se osovobodila sama o hezkych par mesicu driv. Ale od historickeho teoretizovani zpet k filmu. Nektere sceny jsou vazne silne a je dobre je videt - skoda, ze participujici italove nezanechali take stopu naturalismu, bylo by to takove vic opravdovejsi. (05.04.2012)

Oficiální text distributora by mohl částečně svádět k tomu, že by mohlo jít o odbojářskou agitku plnou hrdinných a neprůstřelných partizánů. Vůbec ne! Odbojáři jsou lidé z masa a kostí, bojují, protože jim nic jiného nezbývá a dopouští se spousty chyb. Němci oproti tomu nejsou bandou vypatlanců, ale uvažují inteligentně a vojensky zkušeně (viz nález mince). Díky tomu je tenhle drsný vlakový thriller s výborným Burtem Lancasterem a neméně skvělým Paulem Scofieldem lepší než jsem čekal. 90%. (19.10.2014)

Kdo je lepší - muž, který dokáže ocenit umělecká díla, ale nechá zastřelit hromadu lidí jen tak? Nebo chlápek, kterému je umění ukradené, ale má rád lidi, a to umění dejme tomu bere jako národní dědictví? Tuto základní myšlenku podporuje dokonalá režie a výprava - tohle natočit muselo dát vážně fušku. Scéna průjezdu vlaku z bombardované stanice je skutečně nejen filmařskou lahůdkou. A ta práce se zvukem! Kde slyšíme každé zachvění válců, kotle, pístů, tepot kol na kolejnici. Jen mi trochu vadili někteří herci. Třeba Papá mi přišel poněkud chladně zahraný, jako by sám nevěděl, co je právě jeho rolí, toho svérázného tvrdohlavce, kterým měl být, jsem mu nevěřil. Potěšilo mě, že Burt Lancaster se naučil hodně věcí pro tento film - třeba sám odlít kus olověné části vlaku, a že není jednoznačně heroickou postavou. Sám má pochyby, sám neví, co dělat, když je zraněn, zhroutí se. Tam, kde by současní filmaři použili pětiminutovou explicitní sexuální scénu, tady stačí střih a položení hlavy na rameno. Sem tam mi ve filmu něco skřípalo, přišel mi emočně zpočátku chladnější, ale o to větší pochopení se dostaví na konci. Lidi, kteří dokáží ocenit obrazy, ale ne lidský život, jsou akorát zmetci. (26.09.2012)

Až do včerajšej premiéry na ČT1 som o tomto filme nepočul, ale ako milovník drám a vojnových filmov som si to nechcel nechať ujsť.Urobil som dobre, pretože napriek čierobielej farbe a roku vzniku 1964 máme do činenia s naozaj vydareným kúskom. Snaha nemeckého plukovníka dostať za každú cenu ukradnuté obrazy do Berlína, nepozná prekážky a nechce to pochopiť ani po jasnej porážke. Záverečných 30 minút je asi najvydarenejších, režisér má všetko pod kontrolou a zaujme pár vychytených záberov. Hudba od M. Jarreho je dosť nevýrazná, ale v dramatickom príbehu by bol melodický motív skôr na škodu. Neviem nakoľko mal v tomto prsty A . Penn, ale nejako som tam jeho štýl a prítomnosť cítil. 80%. (27.04.2010)