Špatná výchova

Mám pocit, že Almodóvar půjde mimo mě. Každá postava tu je gay, transvestita nebo nejlíp obojí dohromady, myšlenkově je to prázdné, retrospektivně vyprávěný děj nemá moc na čem stavět a nejeden konflikt mi přišel vycucaný z prstu, stejně tak i ta dost vratká kritika církve. Navíc je to dost zjednodušeně a černobíle podané, jen sestříhané a natočené to je tak, aby to působilo jako bůhvíco inteligentního - přitom ten námět je na úrovni průměrného thrilleru s trochu gay telenovely. A postavy jsou taky značně jednorozměrné, jenom hodní gay transvestité, jenom zlí kněží. A hlavní postavě jsem tu lásku k filmům absolutně nevěřil, když si ji mám vyvodit jen ze závěrečného textového dodatku a jedné scény návštěvy kina v dětství. Je to sice slušně natočené a zpočátku to má i určitou podmanivou atmosféru, ale ve výsledku mě to nebavilo, s postavami jsem nesympatizoval a vlastně mě na tom ani nemělo co zajímat. A přehršel (homo)sexuálních scén mému výslednému dojmu taky celkem uškodil. Rozhodně od toho na základě žánrů nečekejte bůhvíco - je to hlavně drama s mysteriózní zápletkou, kde je maličko krimi a po thrilleru v tom nejsou ani stopy. Btw měl jsem pocit, jako by do toho filmu Almodóvar prolínal zážitky ze svého života, ale stavím ho hlavně na tom zvláštním prolínání filmového scénáře s realitou (v ději filmu). 2* (05.02.2022)

Přepsáno v dubnu 2020. Špatná výchova je otevřeným výjevem traumatu vnitřního světa, psychoanalýzou, hodnou jména Freud a terapií úzkostí prostřednictvím umělecké tvorby. Pedro Almodóvar zhodnocuje osobní a profesní zkušenosti, city, touhy, představy a tajnosti, výstřednost je zde potřebou i posláním, morální ironie je výstřelem intimního strachu. Tápání v hledání vlastní identity jako důsledek katolické výchovy, přehnaná ctižádost a přizpůsobivost vztahům reality v zájmu úsilí překračuje hranice, sebezničení je odvrácenou stranou chtíče a trestem rodičovské neúcty se stává zločin. Svět filmu se stává procesem úspěšné seberealizace a niterného osvobození. Pestrobarevná rutina těží ze stavů vyhrocených emocí a extrémistické morální katarze. V samém středu událostí je Ángel Andrade alias Juan alias filmová Zahara (pozoruhodný Gael García Bernal), herec velmi intimní zpovědi. Úzkost vnitřního světa podává obžalobu morálního pokrytectví, přesto je hlavní motivací osobní prospěch, byť zneužívání bývá oboustranné a v danou chvíli pro obě strany uspokojivé. Důležitou postavou je Enrique Goded (zajímavý Fele Martínez), filmový režisér, spojený velmi intimní nostalgií k Zahaře. Vědomé využívání má pocit převahy, experimentální choutky a překvapivé procitnutí. Významnou postavou je otec Manolo (velmi zajímavý Daniel Giménez Cacho), ředitel katolické internátní školy ve filmové terapii. Stvoření niterného traumatu je tady obžalobou morálního pokrytectví. Výraznou postavou je také Manuel Berenguer (dobrý Lluís Homar), skutečný stvořitel Zahary. Jeho posedlost andělskou krásou, ve které vnímá lásku, ho žene do vědomé zkázy, přesto ze svých cílů nemíní slevit. K těm výraznějším postavám patří také Ignacio Rodríguez (zajímavý Francisco Boira), starší Juanův bratr a živoucí předloha Zahary. Hluboké jizvy vnitřního světa mají negativní dopady na sociálně rodinné vztahy, cesta k vlastní identitě je zkreslená niternou úzkostí. K výraznějším postavám filmu patří též malý Ignacio (příjemný Nacho Pérez), filmová ozvěna Ignaciova dětského traumatu. Prokletí dětského andělského hlasu v nadržených prackách katolického celibátu. Z dalších rolí: ve filmu nejbližší kamarád Zahary Paquito (Javier Cámara), dospělý filmový herec Enrique Serrano (Alberto Ferreiro), produkční asistent a bývalý režisérův milenec Martín (Juan Fernández), filmový odraz dětství samotného režiséra Enrique (Raúl García Forneiro), filmový sadista a otec z katolické internátní školy José (Francisco Maestre), či životem a vlastními dětmi trápená matka Ignacia a Juana (Petra Martínez). Špatná výchova je psychoanalytickým rozborem úzkosti vnitřního světa, zároveň je i její terapií a živočišným temperamentem jižního větru v zářivé barvě. Jen ta výstřednost se stala spíše velmi zručnou rutinou a uměleckou značkou. (01.03.2010)

Španělské filmy mají své kouzlo, bhužel jsem jich zatím moc neviděl, ale to se snad brzy změní. Gael García Bernal umí zahrá snad cokoliv, zde to opět dokazuje. Dokonale promyšlený děj, který se pomalu ale jistě v pravém světle byl grandiózní. K dokonalosti už chybělo málo. (31.10.2008)

Jedna věc mě na filmu mrzí, že se více nevěnoval části jejich dětství. (28.04.2012)

Almodóvar didaktický. Chybí tradiční komediální nadhled, protože téma je vážné. Skrývaná a potlačovaná homosexualita či zneužívání bezbranných za duchovními zdmi plodí pokřivené duše a vztahy. Svobodně milující se homosexuálové a transsexuálové prožívají lásku jako heterosexuálové, jen se liší v tom, že dvě mužské sexuality budují vztah jinak než mužská a ženská sexualita dohromady (viz scéna u bázénu snažící se tuto odlišnost vyjádřit). Pro heterosexuála je tento film obtížně uchopitelný tím, že ukazuje vášně lásky uprostřed odlišné komunity (ve filmu neuvidíme skoro žádného hetero). Pro mě za tři hvězdičky (film nedosahuje kvality citovaných filmů - viz plakáty na zdech multikina: Double Idemnity aj.) - tu čtvrtou dávám za nutnost vzniku takových filmů ukazujících "odlišnost" ve své normálnosti, která vlastně není ničím odlišná. Rozhodně bych tento film pouštěl dokola lidem, kteří jsou naplněni nenávistí ke všemu, co nemyslí a nemluví jako oni (i když Roman Joch, poradce premiéra Nečase, říká své nenávisti konzervatismus). (23.08.2010)

No propletence jako vždy. Ale teda natáčet některé postelové scény musela být fakt chuťovka... To jest názor mě, jakožto hetero. Ale herci (o jejichž orientaci začínám pochybovat) si s tím asi hlavu nelámali a poradili si s tím. (04.06.2006)

tak nějak mi to přišlo zaseklé napůl cesty - ani vážné, ani legrační, ani osobní, ani odtažitě pozorující... kamera je skvělá, ale většina herců tak nějak divně přehrává - celkově spíš zklamání... tak tři a půl ;) (04.12.2006)

[TODO] ... Kdyz neco dluzis nekomu a sam sobe. A nekdo dluzi neco nekomu a taky tobe. ... (09.01.2009)

Kvalitní film s výbornými herci a skvělou režií. (11.08.2009)

Tohle mě chytlo skoro proti mé vůli – původně jsem se chtěl mrknout jen na začátek, než mi rodina uvolní koupelnu, a už jsem od toho nevstal. Zaujala mě hezká práce s „reálnou“ a „povídkovou“ vyprávěcí rovinou a jejich postupným přibližováním, samozřejmost, s jakou je pojednána homosexualita (téměř) všech zúčastněných – jako daný fakt, který se sám o sobě vůbec neřeší (po přečtení některých zdejších komentářů dodávám – aspoň já to tak cítím; kdyby se místo homosexuálních vztahů dosadily heterosexuální, zbytek by mohl zůstat skoro stejný, což je mi daleko sympatičtější než všelijaké zdrcující agitky za práva menšin), a hodně taky barevnost. Dvěma slovy – svěží film. Podotýkám, že je to teprve můj druhý Almodóvar, takže nemůžu srovnávat s jinými jeho kousky, ale tenhle potěšil. (11.08.2009)

Bernal je boží jako vždy, režie luxusní a fabule jedinečná. (23.11.2007)

Zlá výchova nie je zlá, naopak vysoko nadpriemerná, napínavá a experimentátorská, i keď trocha nevyvážená. Mám rád Almodóvara, pretože sa neprispôsobuje súčasnému mainstreamu a točí filmy pre seba a svojich početných obdivovateľov (vrátane mňa), ďalej nesúhlasím s tým, že jeho cieľovou skupinou je menšina aberantov a deviantov, lebo ich vykresľuje v pomerne negatívnom uhle. (19.11.2006)

Vo veľmi zaujímavom a kontroverznom scénari s autobiografickými črtami sa mieša prevažne romantická a detektívna rovina. Rozprávanie deja je vystavané na flashbackoch a celý film dokáže ohúriť diváka nádhernouu vizuálnou štylizáciou. Niet najmenších pochýb o tom, že po remeselnej stránke ide o veľmi kvalitný a nadpriemerný snímok (Almodóvar je naozaj Pán Režisér). Problém je v tom, že Zlá výchova ma nedokázala strhnúť dejom a upútať svojou témou , tak ako predošlé Almodóvarove filmy, ktoré som videl (Všetko o mojej matke či Volver). Výsledkom sú tak absolútne neobjektívne, ale moje pocity vystihujúce (lepšie) 3 hviezdičky. (19.01.2009)

Nu...žádný zázrak to není. Poměrně jednoduchý příběh je nasazen na překomplikovanou formu s mnoha efekty typu film ve filmu aj. Taky tady máme řadu výborných herců, kterým všechny ty homosexuály a transsexuály krásně uvěříte, ale proč vlastně? Silná dějová kostra se ztrácí v záplavách jmen, barviček a falešných prsů a když film skončil, připadalo mi, že by teoreticky mohl skončit také před půl hodinou nebo ještě půl hodiny pokračovat (koneckonců vždyť Almodóvar si nakonci musel vypomoci i dovyprávěním jednotlivých příběhů). Nejedná se o film špatný, má velký potenciál, leč řekl bych že jej nevyužívá tak jak by mohl... (03.03.2009)

Gay tématika mi ve filmech sice příjde již lehce vyčpělá... I přes tento můj přístup mě tento snímek bavil. Neboť gay téma je proloženo zneužíváním dětí, drogami, etickými otázkami, úvahou o síle přátelství a v neposlední řadě originálním pojetím příběhu, kdy se prolíná několik rovin a realit (ale zároveň i fikcí). Děj pomalu plyne a z celého příběhu se odkrývá stále více a více... Mnoho příjemných zvratů... Přesto... Občas možná až příliš okatá snaha šokovat a nahustit do filmu přehršel nápadů... Nakonec však zatím nejlepší Almodóvar co jsem viděl. (21.03.2010)

K úspěšnému režisérovi Enrique Serranovi přijde jeho dávný spolužák Ignacio s církevní školy, s námětem na nový film. Scénář popisuje příkoří, které se oběma dělo na církevní škole rukou otce Manola, jejich souznění a první sexuální krůčky. Enrique si není Ingaciovým příběhem nikterak jistý, a ani tím, že za ním přišel právě Ignacio. Ale ten jej přesvědčí, aby dal filmu šanci. Po natáčení se ale objeví sám otec Manolo, aby Enriequemu dovyprávěl celý příběh až do konce ... Mno nevím nevím. Almodovarovo dílo sice po filmové stránce uznávám, nicméně Špatná výchova mne dvakrát neoslovila. Jinou sexuální orientaci dokážu akceptovat, ale netvrdím že ji chápu, a už vůbec mne nějak neláká se hodinu a půl koukat na olizující se chlapy (i když jsou to fešáci, že ano :) ). Tudíž mne první polovička filmu neskonale nudila, a měl jsem nutkání celý film projet drtičkou odpadků. Ale od poloviny se začal pod teplejším obalem prolínat drobný krimi příběh, a ten mne naopak bavil docela dost. Takže Pedro, 3 hvězdičky, a jsme vyrovnaní, ok? (12.06.2012)

Zajímavě nekonformní film. Vizuálně výborný, plný barev, tak jak je u Almodovara zvykem. Příběh je silný a režie perfektní. V porovnání s jinými režisérovými díly však trochu pokulhává dynamika a také chci upozornit a varovat před českým dabingem s Michalem Dlouhým - katastrofa. (17.01.2008)

Zajímavý film... když vcházel do kin a četla jsem o čem má být, jsem si říkala, že to může být dobrý, a taky že jo, námět a zpracování se mi opravdu líbilo...Pěkná scéna je jak jsou malí chlapci v tom kině... nebo jak malý Juan je s otcem Manolo u houští a najednou vyběhne a otec Manolo si upravuje hábit... neskutečný... trošku úchylný, ale jinak ok :-) ..... Dobrá hláška: Ne, ale kaple je malá, nemáme kde schovat. Až nás uvidí, vyžene nás jako Ježíš kupce z chrámu. A myslím, že je hnal bičem. A to byl Ježíš. Co tenhle, když má podle tebe tolik chyb? (21.01.2008)

Pedro, ty jsi penis (původní termín jsem změnil, jsem přeci jen slušnej kluk) a to doslova a do písmene. La mala educatión jsem viděl asi na pětkrát, tolik nudy najednou se nedalo unést. Gayové, transexuálové, transvestiti a jeden echt kněz pedofil. Nesmím taky zapomenout na "šokující" postelové scény. Scénář o ničem. Trochu málo na dobrý film! (15.07.2008)

Další telenovela od Pedra, tentokrát "překvapivě" se sexi traňdákem .. (31.10.2008)