Režie:
Otto PremingerKamera:
Harry Stradling Sr.Hudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Robert Mitchum, Jean Simmons, Mona Freeman, Herbert Marshall, Leon Ames, Barbara O'Neil, Kenneth Tobey, Raymond Greenleaf, Robert Gist, Morgan Farley (více)Obsahy(1)
Diana je zhýčkaná mladá žena, která je zvyklá, že se vše řídí jenom podle jejího rozmaru. Snaha všechno a všechny řídit se u ní vyvine až v tyranii. Nejvíc ze všech však trpí její milenec Frank. Diana je chorobně žárlivá a tak mu udělá ze života učiněné peklo. Její touha vládnout se stupňuje, až vyústí v tragédii pro celé její okolí. (topr harley)
(více)Recenze (17)
Ikonická J. Simmons jako roztomile narušená majetnická dcerka versus jako kdyby lehce ospalý chudák fuckboy-šofér Mitchum, legendárně temný finále a zručná režie - je to solidní drama / murder story, tak akorát na hraně tří čtyř hvězd. ()
Dějově zajímavý, ale na můj vkus herecky příliš chladný noir. Obsahuje však jednu zásadní radu pro život: jestli se necháte ženskou vláčet jako hadr na holi (což Mitchumova postava předvádí celý film tak dokonale, až mě to vytáčelo skoro k šílenství), nedopadne to s vámi dobře. ()
Hlavná hrdinka, (bohyňa lovu) Diana, nie je zďaleka tak skazená mrcha, ako sa to tu nesie viacerými komentármi. Rozhodne je dominantná, no zároveň charakterovo zďaleka najzaujímavejšia postava príbehu. V porovnaní s pôvodnou frajerkou Franka (Robert Mitchum), mi príde dokonca oveľa morálnejšia vo veci ozajstných citov. O vyvoleného svojho srdca je ochotná, a hlavne schopná bojovať všetkými prostriedkami, i za cenu sebazničenia, napríklad dobrovoľným priznaním sa k úkladnej vražde. Zatiaľ čo Mitchumova pôvodná frajerka pri prvom náznaku zaškrípania vzťahu preletí k nudnej starosvetskej istote neveľmi interesantného nápadníka, čím sa otázka jej skutočného zamilovania stáva značne pochybnou. Navyše Diana pochádza z bohatej rodiny, je inteligentná, odvážna, avďaka kráse zvyknutá vyhrávať. Neváha z arzenálu svojej krásy a inteligencie použiť čokoľvek, aby si pri sebe udržala mužov, ktorí pre ňu znamenajú všetko - otca-spisovateľa a vyvoleného svojho srdca. Nezvratná strata života či citov pre ňu teda predstavuje fatálnu stratu. Rozhodne ju nemieni nahradiť nejakým šedivým prežívaním v priemere. ()
7/10 Mitchum tu síce nemá bohvieakú rolu, ale Jean Simmons je výživná a dialógy sú rezké, ako sa na noir patrí. Zvrat zhruba v polovici filmu bol šokujúci, ale druhá polovica ma už tak nebavila, záver to ale vynahradil, tak zaokrúhľujem nahor. ()
Pre Jean Simmons urobí každý muž prvé posledné....klasické prvky filmu noir, osudová zkazená žena, súkromné očko, ktoré jej padne k nohám, zločin, ktorý môže zostať nepotrestaný, avšak jeho následky môžu byť ešte ničivejšie, ako príjemný pobyt v nemocnici. V Angel face sa vďaka solídnej réžii Otta Premingera stále niečo deje a patrí k dôstojným zástupcom žánru. Jeho 90 minút utečie ako voda. ()
Název je více než přesný. Jean Simmonsová si tu vystřihla ďábelskou mrchu s tváří anděla - rozmazlená, bohatá, psychicky narušená holka, která manipuluje úplně se všema kolem sebe a všichni jí to strašně žerou. Opravdu hnusná postava. Dějově to bylo hodně dobré, i když trochu předvídatelné. No a jako perlička na závěr - Mitchum na konci plánuje odjet do Mexika, kam jezdí pravidelně snad ve všech svých noirech. ()
Ono hovorí sa, že v jednoduchosti je krása, no tento snímok to s tou prostotou trochu preháňa. Režisér nedokáže vygradovať žiadnu scénu, akokoľvek je dobre napísaná. Ďalší príklad toho, že žáner film-noir ma viac nudí ako okúzľuje. ()
Skoro se chce říct klasický film noir, kde jde o femme fatale, která výrazně promění život obyčejného člověka. Jenže jak může být člověk obyčejný, když má tvář Roberta Mitchuma? Sem tam budete mít pocit, že snímek znáte, protože se v něm opakují náměty jiných, starších děl filmu noir. Přesto to na síle úplně neubírá. ()
Frank Jessup (Mitchum) je rozhodný muž, ale v rozhodujících momentech vždycky couvne. Diane Tremayne je rozhodná žena, která necouvne nikdy, v ničem a před ničím. Být Jessupová neznamená ještě mít vyhráno. Pro Franka už není kam couvnout, v couvání se tu ale vyzná jeho žena. - Nedostatek filmu vidím v tom, že nám nepředvedl, v čem byl její objekt touhy tak jedinečný, že mohl vést až k takové posedlosti ()
Co by tenhle prostinký film mělo řadit do elitní skupiny 1001, to mi tedy uniká. Z toho, co jsem zatím viděl, jde o nejslabší film Simmonsové, jde i o nejslabší film Premingera. ()
Dobre koukatelny a hezky natoceny film s prichuti noiru, a s pribehem ktery se mi zdal odnekud povedomy...za celou dobu jsem si ale nevzpomel odkud, tak treba na to prijdu casem... Jean Simmons jako pohledne vrazedkyni to moc slusi a Robert Mitchum mne protentokrat prekvapive neuspal, takze celkem spokojenost... :-) ()
Znuděný Robert Mitchum naivně podléhá zdánlivě nevinnému šarmu Jean Simmons v značně otřepaném příběhu. ()
I když jde o zajímavý děj a moc bych chtěl dát čtvrtou, nejde to. Něco chybí, coby film povýšilo na vyšší úroveň. Snad zajímavější režie... V rámci žánru za 3,5. ()
Postupem času čím dál slabší logika. ()
Titulná postava v tomto pomalom filme (Jean Simmons) je odhalená ako anjel smrti spôsobujúci úmrtie tých, ktorí jú ľúbia. Od roku 1947 do roku 1953 Robert Mitchum zdokonaľoval svoju filmovú personu ako lakonický, neosobný, jemne amorálny povaľač/obeť v sérii filmov noir pre spoločnosť RKO, začínajúc s „Out Of The Past“ (1947) a kulminujúc s „Angel Face“. Tento film, adaptovaný podľa nepublikovaného príbehu Chestera Erskina „Murder Story“, bol napísaný za 18 dní, keďže Howard Hughes, majiteľ RKO chcel stihnúť ešte jeden film s Jean Simmons predtým, než jej vyprší kontrakt. Simmons, ktorá bola vo filme obsadená v úlohe femme fatale, úlohu dostala od Hughesa za trest za to, že odmietla s ním „socializovať“. Trest zahŕňal aj ostrihanie dlhých čiernych vlasov Jean. Hughes si od 20-th Century Fox „vypožičal“ autokratického režiséra Otta Premingera a prikázal mu natočiť film rýchlo – a ten ho aj tak natočil. To samozrejme vyvolávalo na scéne napätie, hlavne po incidente na začiatku filmu, keď scenár vyžadoval od Mitchuma, aby Jean udrel. Keď režisér žiadal o nové a nové natočenie scény, Mitchum udrel režiséra a opýtal sa ho, či chce ešte jednu. Tento incident zomkol hlavnú hereckú dvojicu. Štylisticky film „Angel Face“ demonštruje, že nie všetky filmy žánru noir sú charakterizované nápadnými obrazmi na základe vysoko kontrastného osvetlenia. Preminger v časovej tiesni natočil niektoré scény s nízkym osvetlením. Avšak čo má tento film spoločné s ostatnými filmami žánru, je čudáckosť, masochistický základ vzťahu muža a ženy. Je zaujímavý aj obrátením konvenčého stereotypu zameriavajúceho sa na sex. ()