Il conformista
Le Conformiste
Konformista
The Conformist
Režie:
Bernardo BertolucciScénář:
Bernardo BertolucciKamera:
Vittorio StoraroHudba:
Georges DelerueHrají:
Jean-Louis Trintignant, Stefania Sandrelli, Gastone Moschin, Fosco Giachetti, Dominique Sanda, Yvonne Sanson, Carlo Gaddi, Umberto Silvestri (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii „Konformista“, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Příběh o člověku, který se na jedné straně chová jako někdo, kdo se jenom snaží nevybočovat z řady a neodlišovat se, na straně druhé je to však srab a svině, která se neštítí podrazit a potopit každého, kdo by se mu opovážil stát v cestě nebo ho snad mohl kompromitovat. A výběr jeho představitele se náramně vydařil, už z dálky vypadal jako gestapák. Příběh je zajímavý, občas pobaví úsměvnou vsuvkou, ale diváka hlavně zajímá, kam až je hlavní hrdina schopný zajít, což se krásně ukáže v závěrečné scéně. Dobové reálie potěšily, stejně tak více než trefný příměr s jeskyní jakožto fašistickou Itálií. A líbila se mi dost i vizuální a technická stránka filmu, nasvícení (žaluzie v bytě, sluneční záplava ve vlaku), modrý a červený filtr, natočení kamery do různých úhlů (podhled s listím), či její autentické roztřesení při honičce v lese (což se dá najít i v mnoha jiných filmech, ale tam zas zaostává příběh). K plnému počtu nechybělo moc, možná spíš něco přebývalo (vše s homosexuálním řidičem, nerealistické nepotrestání akutního hrdinova selhání), každopádně spokojené a více než solidní 4* si snímek rozhodně zaslouží. ()
Alberto Moravia a Bertolucci, jak by mohlo vzniknout nêco nezajímavého? Fašistická Itálie...ten jejich temperament je vždycky nutí dělat vše naplno, pro pochybovače tu není místo, tatíček Mussolini to vždy vysvětlí. Ale co když je člověk přesvědčen, že bude líp, co když je slepý a pak procitá, za těžkou cenu, za úkol vraždy, za připomenutí ošklivých chvil z dětství? Chvíli jde s proudem....probudí se? Očistí se? To světlo v očích Trintignanta, úsměv i tvrdost, rozhodná chůze i nalomený muž...krásné scény v tančírně, závěr, kdy starověké ruiny jsou svědkem dalších změn, které se dějí uvnitř jejich zdí i po tisíciletí...proto je Řím věčný. A tenhle film skvělý. ()
Další úžasné dílo Bernarda Bertolucciho. Po Poslední císaři a tangu v Paříži jsem už nedoufal, že mě Bernardo dokáže usadit. Povedlo se mu to však s Konformistou. Působivý a skvěle vystavěný příběh muže, který chce být normální. Sledujeme, jaký na něj měl vliv důležitý incident v jeho mládí a vlastní sexualita, stejně jako jeho myšlenkové posuny a sociální změny v Itálii. Kouzlo je však hlavně ve způsobu, spojení režiséra Bertolucciho a kameramana Vittoria Storareho je úchvatná podívaná. Ať už hra s barvami (sledujte modrou, ale i oranžovou), se světlem (ve scéně návštěvy budoucí manželky světlo skrze rolety zobrazující vášeň jednotlivých postav) a se samotnou psychologií postav (touha být normální ho vede k jakýmkoliv činům). Kamera i celkové technické provedení je prostě excelentní. To poznáte v dynamicky reálné honičce lesem stejně tak ve vlaku nebo ve dveřích... Osobně jsem se nenudil ani na minutu, protože Konfornista je přeplněný uměním točit filmy a přestože příběh může působit nudně, rozhodně jím není. Bertolucci Moraviovu přetvořil v silné dílo plné vnitřního podtextu (stačí si přehrát dialogy o "víře v cokoliv" z prvních pěti minut filmu. Působivě vykresluje, zakončuje připravené příběhy (hudba na začátku i na konci) a v závěru působí naprosto uceleně. Technicky precizní film, který se drží tématu a doby. ()
Konformismus:přispůsobivost,bezzásadová schopnost se přispůsobit.--Co dodat,-výborný film o bezpáteřnosti,zbabělosti a až animální snaze přežít za každou cenu,-zasazeno do fašistické itálie.Samozřejmě by to šlo natočit i v jakékoli jiné zemi s režimem jedné strany.Takových příběhů by bylo! Ale Trintignant je jen jeden. ()
Itálie, 1970, režie: Bernardo Bertolucci. Adaptace románu Alberta Moraviu je portrétem muže, který svou duši zaprodal fašistickému režimu a pod jeho dohledem se vydal na temnou cestu. Konformista je filmem s antihrdinou v hlavní roli a vyloženě se ani nesnaží chování svého protagonisty obhájit. Jeho snaha tkví totiž především v tom, aby ukázal jak víceméně funguje klasické vymývání mozku a jak tragické dětství dokáže člověka ovlivnit v jeho pozdějším životě. Konformista tak pracuje s hlavní postavou, která je do jisté míry sobecká, nebojí se ušpinit si ruce a přesto se s jeho hlavním hrdinou dá do velké míry ztotožnit. O to ale filmu opravdu nejde. Bertolucci se především snažil předvést jak silný vliv může mít na člověka fašistická mentalita a též jak se člověk snaží aktuálnímu politickému systému co nejvíce přiblížit. Bertolucci to prodává i skrze silný scénář (právem si došel pro nominaci na Oscara), který zcela prodává aktuální rozpoložení hlavního ´´hrdiny´´. Zasazením do předválečné Itálie, kde tou dobou zrovna je hlavní heslo ´´ Jedinec není nic, všechno je stát´´ se prodává zcela očividná myšlenka, která je ovšem prodaná skrz nechronologické vyprávění a v tomhle ohledu se vlastně nemůžu rozhodnout, zda by nakonec přece jen nebylo lepší postupovat chronologicky posloupně. Série flashbacků je dost tučná a místo věčného přeskakování by možná bylo chronologické vyprávění přece jen trochu divácky vděčnější a vstřícnější. Zas tak zásadní problém to ale ve finále není. Konformista je dost možná jeden z nejkrásněji nasnímaných filmů všech dob a v mnoha ohledech se zde předvádí ideální představa o tom jak vlastně vyprávět samotným obrazem. Vittorio Storaro je naprosto fenomenální kameraman, který se následně kvůli své genialitě právem dostal i do Hollywoodu a stojí například za kamerou k legendární Apokalypse Francise Forda Coppoly. Storaro má v malíku barevnou kompozici, pracuje s netypickými úhly záběrů a především výborně pracuje s nasvícením. Je tak velmi snadné si tenhle film po vizuální stránce strašně zamilovat. Hudba Georgese Delerua má jinak v sobě neskutečný italský nádech a velmi krásně se poslouchá. Jean Louis-Trintignant je v roli Marcella Clericiho naprosto fenomenální a těžce uchopitelný charakter je díky němu naprosto skvěle prodán. Opět platí, že je víceméně těžké Clericihovi přijít v oblasti jeho činů na chuť, postupem děje se ale čím dál tím víc ukazuje, že Marcello skutečně neměl lehký život. Je to člověk na úrovni, zároveň je ale pro snahu o normální život schopný udělat velice odpudivé věci. Vlastně mě mrzí, že je celý příběh utnutý ve chvíli, kdy by se ideálně dalo nadále pokračovat a Clericiho charakter šlo ještě více zajímavě prokreslit a definitivně rozuzlit. Takhle je tak jen Clerici skutečně těžce uchopitelnou postavou, nad kterou se vlastně závěrečný verdikt ve finále dělá hodně těžko. Konformista je výbornou ukázkou toho, že většina Italů má prostě očividně filmový řemeslo v malíku. Jde o jeden z těch filmů, který vypraví doslova obrazem, zároveň má ale pořád i dobrý scénář, který pracuje s arogantním, ovšem těžce zaškatulkovaným protagonistou a vlivem, který na něj má fašizmus. Je to velmi zajímavá podívaná, která těží ze své chladnosti a odměřenosti. Možná by tomu skutečně prospělo chronologické sestavení a rozkreslení některých načrtnutých myšlenek, jejichž rozkreslení jsem nakonec ve filmu nezaregistroval, už jenom kvůli té mistrovské kameře a vlastně celkově vysoké kvalitě se to dá celé přece jen odpustit...... () (méně) (více)
Galerie (93)
Photo © Mars Film Produzione
Zajímavosti (6)
- Když hlavní postava filmu, kterou hraje Jean-Louis Trintignant, dostane za úkol zabít v Paříži svého bývalého profesora, obdrží stejnou adresu a telefon, jaké měl ve skutečnosti Bertolucciho přítel a vzor francouzský režisér Jean-Luc Godard. (raininface)
- "Tento román Alberta Moraviu ma veľmi upútal, ale úloha, ktorú mi dal Bertolucci, sa mi príliš nepáčila. Moraviu som trochu poznal, lačnel po intenzívnom živote. Raz som s ním a s jeho priateľmi večeral. Moravia večeral každý deň dva razy, toto bola druhá večera. Keď sme odchádzali z Bertolucciho filmu, povedal nám, že je to lepšie ako jeho román." (Zdroj: Jean-Louis Trintignant: Pokojná vášeň: v rozhovoroch s André Asséom, 2002) (Rosamunde)
- Po premiéře filmu čekal Bertolucci před kinem na svého přítele režiséra Godarda a na jeho reakci na svůj film. Godard mu podal kus papíru a beze slova odešel. Na papíru byla kresba Mao Ce-tunga a pod ní věta: „Bojuj proti individualismu a kapitalismu.“ (raininface)
Související novinky
Legendární italský režisér Bernardo Bertolucci zemřel
Ve věku 77 let po dlouhé nemoci zemřel v Římě italský režisér a scenárista Bernardo Bertolucci. Poprvé o tom informovala italská agentura ANSA. Bertolucci měl na kontě snímky jako Poslední tango v… (více)
Reklama