The Long, Hot Summer
Dlhé, horúce leto
The Long, Hot Summer
The Long, Hot Summer
The Long, Hot Summer
Režie:
Martin RittKamera:
Joseph LaShelleHudba:
Alex NorthHrají:
Paul Newman, Joanne Woodward, Anthony Franciosa, Orson Welles, Lee Remick, Angela Lansbury, Richard Anderson, J. Pat O'Malley, Val Avery, Byron Foulger (více)Obsahy(1)
Do povodí slavné řeky Mississippi za horkého léta roku 1957 se můžete vypravit v americkém dramatu o životě jedné farmářské rodiny. Paul Newman je mladý, ctižádostivý muž, který je neprávem pronásledován špatnou pověstí. Usadil se v malém městečku a snaží se začít znova, ale pověst o něm dorazila až sem... (oficiální text distributora)
Recenze (64)
Kronika žhavého amerického léta s tím správným žhavým fílingem i hereckým obsazením. ()
Strašně mě zklamal ten konec. Jinak se to ovšem dá docela snadno ukoukat a to hlavně kvůli tatíkovi v podání starý školy Orsona Wellese, jehož dokonale černo-bílou postavu budete stejně mít rádi, a díky neotřelýmu, jemnýmu půvabu Joanne Woodward, mezi níž a Newmanem to správně jiskří. Bohužel jsem ale asi čekala něco víc, je mi líto. ()
Film, který je podezřelý už jen tím, že se od něj po 15.minutě nedá odrthnouti, je na plnotučné 4 cvalíky/hvězdy. Film, který má jen o kousek menší kadenci a hustotu geniálně vybroušených dialogů, než Sunset blvd., je na 4.5 minimálně. A když váháte zda zůstanete na 4, objeví se obrovitý (zde doslova) Orson Kane Welles s Joane Woodwardovou (která mimo své herecké vklady má u mě ještě potvrzení 100% ženskosti a šikovnosti díky tomu, že celý děj chodí v lodičkách po růz. druzích povrchu a ani jednou, neupadne...je to sexy, elegantní a dokonalé) kteří mají k mé nehorázné radosti tolik prostoru, že jsem to až nečekal (vzhledem ke zdejšímu uctívání Nowákovy modly, nic proti němu, jsem získal dojem, že 80% děje okupuje on) a každou svou (ať společnou či oddělenou) scénou si to vše, ukradnou pro sebe a filmový labužník si pak spokojeně chrochtá. Ale ne nahlas. I když to sledujete v plném soukromí. Majitele kvalitní zvukové aparatury, varuji, aby si trošku ztlumili hlasitost, neb když Welles zařve (a to on umí) tak vás čeká buď silné leknutí, či pískání v kostěném hlemýždi.;-) Oceňuji též to, že ostatní postavy, nejsou zbytečné a neslouží jen jako křoví, ale mají svůj vývoj (neplatí to o všech) a místo v ději. A mlaďounká Lee Remicková, co později chuděra nezvládla antichristovu výchovu a neúspěšně zabila Johna Morlara, vypadá jako panenka na hraní. V dnešní hypershitoidní době je to sice odporné, ale zde to ještě napsati jde.;) Délka je akorát a jsem rád, že byť je děj opravdu v Dlouhém, horkém létě, nějak jsem se z toho nepotil, ale zároveň jsem z toho to horko cítil. Postava Quicka je v poho a i když se mé sympatie k němu čas od času měnily, nemohu ani zpětně říci, že by Pavel Nowák byl můj oblíbenec, či naopak. Prostě tady je. No, rozhodně ale nevadí tak (ještě že je tam málo) jako ta nebetyčná.....Fletcherová, ze které mám vždy záchvaty zuřivosti, jen když vidím ten ksicht a slyším otřesný hlas, který jest nepopsatelný (o to větší, že má scény s Wellesem) a mohu děkovati jen Luciferovi, že ji mám zatím jen ve dvou classických filmech. Ještě že nehrála s Fontaineovou, z toho co mám. To by mě asi odvezli. Ovšem, v rámci zakončení této nenápadné ódy na radost v positivním duchu, mohu prohlásiti, jedná se o nadprůměrný snímek, s výborným (až na 1 vyjímku) obsazením. Říkám tomu o něco slabší Sunset blvd. v Mississippi.;-) Do tv s., nejdu. 96% dokonalost mi stačí. ()
Já na tenhle skvělý film málem zapomněla....neodpustitelné! ()
Nevím proč Češi (znám jich spoustu) trpí na jižanskou nostalgii, jež se zobrazuje stejně jen vyhranými bitvami prohrané občanské války, jejíž skutečné příčiny nám řádně neodhalil ani Oliver Stone se svých dějinách. (Vietnam byl dobrým důvodem si ji zopakovat). Že Jih má v sobě něco - o čemž vědomě nemáme ani páru -, ale co nás ale všechny současně znepokojuje i přitahuje, nespočívá na infantilní jižanské tradici, ale dští to na nás především z her Tennessee Williamse a románů Williama Faulknera a většiny stejně úspěšných filmových adaptací. Nikde nic podobného není! Nikde se v cestě za úspěchem nechodí tak brutálně přes mrtvoly, často i vlastní. Ale úspěch byl nakonec na té druhé straně, vyhrála vojska bojující pod vlajkou neomezeného konzumu, meziročního zvyšování HDP a globálního vykořisťování světa. Pozn. 2: Faulknerova románová trilogie rodiny Snopesů "Vesnice - The Hamlet (předloha tohoto filmového zpracování), Město a Panské sídlo", je z "jižanské" literatury asi to nejlepší. Pozn. 3: Souhlasím s gudaulinovým **** posouzením závěru filmu i zdůvodněním jeho hodnocení. Happy End má vždycky katarzní účinek. Pokud se ovšem nepřežene. Samozřejmě si přeji, aby všichni herci i jejich role dosáhli nakonec svého štěstí, ale moc štěstí je přece jen podezřelé, a katarzní účinek může až eliminovat. Co by tomu řekl Houston (myslím toho, který se zapletl s Minkem Snopesem, ne toho z tý písničky), a co teprve Faulkner? Pozn. 4: Paul Newman je mi příliš svázán s rolí Cold Hand Lukea; v roli Bena Quicka bych si dovedl představit i někoho jiného, samozřejmě Marlona, který toho uměl přece jen trochu víc. ()
ocenenia : MFF Cannes 1958 - Najlepší herec (Paul Newman) ()
V roku 1958 mal Palo Novomuz uz Kocku na Rozpalene Plechove Strese s pani E. Krajcirkou. A potom este toto juzanske drama z juhu USA s Orsonom Wellesom /tiez jeho Touch of evil z roku 1958 je u mna vyssie/ a vybornou Angelou Lansburry /Gaslight a Rozbite zrcadlo1980/. No a nesmiem zabudnut na genialnu a skvelu Lee Remick /Dotek Meduzy/. Nemam rad Novomuza, takze nejsem namako z neho, ako vacsina pritomnych dementalov, mna naopak zaujala jednak uz spominana Angela Lansburry a potom este Joanne Woodward, ktora bola vyborna. Ramzeszial, zase dostali medziludske vztahy az neprimerane vela priestoru a odznie zbytocne vela prazdnych tlachaciek o ludskych emociach. Jo, jo - ako jestvuje nuda so Stewartom menom Firecreek, dalej jestvuje nuda s Marlonom Brando menom Zastaveni Na Missouri, tak jestvuje aj Nuda s Orsonom Wellesom a Angelou Lansbury - a ta nuda sa vola Long Hot Summer. 50 % ()
Paul Newman si zahrál v tomto vynikajícím filmu z roku 1958 roli Bena Quicka. Ten se vrací do rodného městečka na Missisippi, kde měl jeho otec velice špatnou pověst- pověst žháře, a chce se tady usadit. Tvrdý, jižanský farmář Will Varner se zpočátku snaží, aby mu jeho pobyt znepříjemnil, ale zapůsobí na něj Benova odvaha, a schopnosti, proto ho přivádí na svou farmu, kde žije jeho jemná dcera, která je v místě učitelkou, a syn Jody se svou novomanželkou Eulou. Farmáře také po čase napadne, že by se Ben dobře hodil svou povahou pro jeho dceru Claru (Joanne Woodward – manželka Paula Newmana), a že by byl tím správným mužem, který by mohl převzít nejen jeho obchod, ale i farmu. Claru sice Quick přitahuje, ale myslí si, že má lepšího nápadníka Alana Stewarta, který je ale ještě větší slaboch než je její bratr Jody, a především silně pod vlivem své matky. Přesto to však mezi Benem a Clarou začne jiskřit, a to natolik silně, že se Jody začne bát, že ztratí postavení dědice otcova majetku, a dopustí se zákeřnému činu, aby svedl vinu na nic netušícího Bena. ()
Určitě to svoje mouchy má a feministky si asi vyrvou vlasy....ale....když ono jim to tak sluší a navíc....Paul Newman. ()
První polovina příběhu nemá daleko k dokonalosti, ale ta druhá je poněkud uspěchaná - drze si dovoluju tvrdit až odbytá. Obecně nerada srovnávám: Zastávám názor, že každý snímek má právo na svobodný filmový život bez ohledu na to, zda je originálem - nebo více či méně zdařilou kopií. Ale v tomhle případě se poměřování přes veškerou snahu nedokážu ubránit, protože s každým záběrem se mi automaticky vybavují tytéž scény ze stejnojmenného televizního filmu "Dlouhé horké léto", který vznikl za režijního vedení Stuarta Coopera až v roce 1985 a jehož léto je daleko žhavější - jeho děj je složitější, dramatičtější ... a pro mě nesrovnatelně přitažlivější. Leč zároveň musím připustit, že ani snímek Martina Ritta nevychladl na pokojovou teplotu, takže si slabší 4* zaslouží. ()
Mozna az moc teatralni, hlavne diky postave Orsona Wellse. Jinak ale velmi prijemna podivana s dobrym pribehem a s hvezdnym obsazenim. ()
No konec trochu leporelový, ale proč ne, naděje že se vše v dobré obrátí není nikdy dost... ()
Stejné jako dnes, farmářská rodina z jihu s autoritářským staříkem v čele a neprovdanou vzpupnou dcerou, ke kterým se přichomýtne floutek Newman... Za starého fotříka Orsona Wellese zvedám na 4*... ()
...s pohledným Paulem Newmanem, pohledem z jihu, kam složil svou hlavu, jedna báseň....a ani nekáplo. Teplota stoupá. Dusno bylo, hromy a blesky mezi vztahy, ty zabouřily, aby se vyjasnilo. Žádné leháro pod paraplíčky s kopcem zmrzliny. Místní magnát O. Welles jako "poroučivej velkej" táta, který když není po jeho..., ale otče, uvnitř je člověk přece, se svými sny i slabostmi, žádný naprogramovaný stroj...Hned napoprvé, padnou vám do očí jeho oči, které sama obloha nebeskými barvami malovala. Tak lahodné, že v tom parnu přijdou vhod, jako dobře vychlazený mok. Polepšil si. Vypovězený, tělo zpocený. Od města k městu, z farmy do kšeftu, z terasy do prvního podlaží. Pocestný handlíř se slamákem na hlavě. Obchodník s motýlkem, v bílé košili, co hoří po životní roli. Pevně stát na svých nohách, sám sebe nespálit. Muž s ohnivou minulostí, který na rozpálené půdě nepěstuje plamenné řeči, který se odváží flirtovat, ale i milovat, nebudete litovat. Když se slunci daří, bez ustání rozlévá zářivé paprsky, rozprostírá svůj zlatavý šál po kraji. Zůstane a budou svoji. Řeknu vám, rájem stane se tohle jižanské údolí, každý krajíc rozumného štěstí si ukrojí. Smířlivými kudrlinkami všichni všeho docílí. ()
Velmi pěkné freudovské jižanské drama se skvělým castem. Možná trochu škoda toho konce. ()
Když jsem to sledoval, kladl jsem si otázku, proč jsou ty dialogy tak dobré, tak zásadní? Tady čtu Předloha Wiliam Faulkner. Tohoto chlapíka jsem jako student přelouskal celého. Jakoby si námětově i stylem lezli do zelí s Tennesee Wiliamsem. Nejenže skvělé dialogy ala Kočka na rozpálené střeše ale i skvělé herectví Newmanovo. Woodwardová taky září a Orson Welles je už úplná bomba. Kupodivu dobrý dabing. Dnešnímu divákovi asi bude připadat závěr příliš romantický. Film z r. 1958, kdy jsme na světě povětšinou ještě nebyli, tento závěr mít musel, jinak by do něj producent nevrazil ani cent. Kurva, jaký krásný verš se mi povedl, musím si to pochválit:) ()
Paul Newman jako dravý, na svět naštvaný chlápek Ben Quick, kterého ze všech míst chtějí co nejdřív vypakovat. Pak jako když překročí bludný kořen (ale s opačným účinkem) a v novém městě mu místní mocipán navzory pověsti žháře a nálepce potížista nabízí dobré místo, dceru a budoucnost. Tak proč ne? Stačí jen obloudit jedno děvče, aby jemu kývla a netrpělivému tatínkovi tak zajistila pokračování rodu. Tato role vyžaduje a říká si o ležérní, vyzývavou pózu samce, jejímž prototypem pro mne byl a je Marlon Brando. Zdá se, že Brando by byl v této poloze přesvědčivější, ale Newman na druhé straně pro mě vítězí, když jeho postavě mají selhávat obrané mechanismy o má ukázat své zranitelnější já. Tím si mě získal. Skvěle odvedená práce i ve chvílích, kdy má vzbuzovat atmosféru sexuálního napětí mezi ním a Clarou nebo kdy má ukazovat svou průbojnou schopnost existovat (na rozdíl od Clařina bratra). Zároveň dokáže probleskovat chlapecké kouzlo spojené s jeho pověstným modrookým úsměvem. Takže ve výsledku drsná škola s kapkou poezie. Joanne Woodward je jako Clara více než přijatelná. Na plátně s Newmanem funguje dobře. Je cítit, že mezi nimi je nebo alespoň může být pouto, což zdaleka není málo. U některých jiných z formálního hlediska krásných filmových dvojic to často naopak vypadá, že by si vedle sebe dobrovolně nesedli ani v metru, natož aby se spontálně políbili. Woodwardová Claře dala osobnost, které věřím inteligenci a osobitý půvab a sílu člověka, který si dokáže vynutit respekt jak Bena tak svého tyranského otce. Velmi se jí zdařila scéna (vlastně monolog) s Benem na pikniku - to byl ten moment, kdy se do ní buď musel zamilovat nebo to radši zabalit. Klíčová scéna mezi ní a otcem mi přišla také velmi silná, ale byla vlastně jediná, kdy Orson Welles dostal trochu více prostoru a možnost obhájit a vysvětlit svou postavu otce. To bylo to jediné, co bych zásadněji této adaptaci vytkla. Všichni by si zasloužili více prostoru, ale postava hlavního hybatele děje, který vlastně roztáčí kola celého příběhu a dotýká se a ovlivňuje chování všech postav, by měla být lépe dramaticky vystavěná a duely mezi ním a dětmi probarvenější. Závěr je trochu uspěchaný a obrat k lepšímu na všech frontách překotný a překvapivý. Konec zajímavě rozehraného a obsazeného příběhu by si zasloužil promyšlenější a jistější tah na branku. Závěrem ještě přidávám pochvalu za vcelku efektivní, vtipné a nedusivé dialogy. Hlášky typu "jak říkáte pane Quicku, mám NE vepsáno ve tváři" nebo "zaboucháváte dveře na které ale ještě nikdo ani nezaklepal" udávaly svižné tempo a odlehčovaly v pravých chvílích atmosféru. ()
Nevědět, že se nejedná o Tennessee Williamse tipoval bych právě jeho, za autora předlohy. Přesně ta velká, prázdná gesta pronášená lidma, co pořád mluví, ale moc toho neřeknou. Takže jediné co zůstane, je elektrizující atmosféra amerického vidlákova. Se silně autoritativní perzónou na jedné a rebelantskou, na druhé straně ..co často, není zas tak málo ! ()
No ano, nebudeme si nic namlouvat ten konec byl dost přitažený za vlasy...ale Newman-Woodward-Welles to je prostě ta nejvyší elita hereckého olympu a oni to jednoduše vytáhli a udělali z toho krásný film, jehož zbytečně sentimentální konec jsem překousla s úsměvem právě díky nim a vlastně, kdo by jim to štěstí nepřál? ()
Tyhle filmove-divadelni romany mam obcas rad. Konkretne tomuto neni co vytknout. Vyborne obsazeni, dramaticky pribeh, ktery neni zaroven nesmyslny, Paul Newman, Orson Welles, Joanne Woodward...spokojenost. ()
Související novinky
Zemřela herečka Angela Lansbury
Přichází smutná zpráva ze Spojených států, v požehnaném věku šestadevadesáti let totiž v úterý 11. října zemřela v kalifornském Los Angeles americká herečka Angela Lansbury. Jen za pár dnů by přitom… (více)