Nehynoucí láska

Gary je zahrál nesmrtelného Ludwiga přesně tak, jak jsem si ho představoval - výjimečný, šílený,geniální, tvrdohlavý, prostě jedním slovem božský se svoji hudbou. Mnohem lepší než pohádkové bajkaření ve Formanově Amadeovi. Proč? Tvorba Beethovena nám v Nehynoucí lásce odráží vnitřní rozpoložení a charakter, naopak v první půlce Amadea je jen pěknou kulisou, doprovodem. (08.03.2009)

Ikdyž je to plne patosu,umělosti a hraní si na umělce(Rose asi hodně miluje Amadeea),nelze mě pomoci je to moje káva.Ten film mě nadchl a jediné co mě kazí chuť je představitelka oné osudové ženy a místy přehnané záběry na její trpící tvář(hlavně ve scéně kdy je u umírajícího Ludvíka Van).To co mě však dostalo na mnoha místech je spojení obrazů a mistrovi hudby(a je mi šumák,že vykrádá Formana a Kubricka-odčeho by tu taky byla jejich genialita-kdyby jí nekopírovali průměrní).Zkrátka Nehynoucí láska je zapomenutý film s Oldmanem v rol,která mu sedné víc,než terorista,feťák či vrah jenž si hraje na víc než je a pokud to budete akceptovat,film vám ton vrátí a pokud,tak si pusťte Amádea. A na závěr si pamatuju,a to jsem byl malý kluk,jak byli všichni hrdí,že se tu u Nás v Čechách točí velký americký film a dnes mě nevytrhne,když potkám na výletě do Prahy Conneryho,ale to je už taky prakticky dávno. (01.03.2007)

Musím říct, že Gary Oldman je docela třída. Občas má film trochu slabější momenty, ale třeba taková scéna, kdy Beethoven leží na piánu a ze srdce hraje Měsíční sonátu, aniž by ji slyšel, na vás zapůsobí. Při scéně, kdy Napoleonovo vojsko ničilo Anny Mariin dům za strhující Osudové symfonie a pod palbou umírá jedno z jejich dětí, mi hrůzou naskočila husí kůže. Kéž by se točilo více filmů o skladatelích klasické hudby, Amadeus a Ludwig van :) nestačí! (17.09.2006)

Jednoznačným kladem filmu je Oldman v titulní roli a samozřejmě Beethovenova hudba, která i průměrným scénám dodává gigantický náboj. Přes několik nesporně působivých vizuálních momentů je však film oproti mistrovském Amadeovi pouze stereotypním brnkáním na strunu milostného příběhu, které má svým zvukem odhalit kus mistrova nitra, ale bohužel vyznívá jaksi do ztracena. Rozhodně to není špatný film, ale velikosti látky nedorůstá... (26.03.2004)

Takže, film sa mi páčil najmä vďaka Beethovenovej hudbe a výkonu Garyho Oldmana. Presne tak si predstavujem Beethovena, tak ako ho zahral Gary Oldman. Film ma bavil, smutná lovestory musí zasiahnuť srdce každého romantika. Ak by som mala porovnávať s Formanovým Amadeom, Amadeus bol predsa len o niečo lepší pretože tam mal tú iskru, ten väčší podpis skladateľa než nesie v sebe tento film. V Amadeovi nechal Forman vyniknúť Mozarta ako práveho šialeného génia, tu pri Beethovenovi Bernard Rose trochu zahatil jeho genialitu, aj napriek tomu že obaja i Beethoven i Mozart boli velkí geniálny blázni. (21.08.2012)