Městečko na dlani

Městečko na dlani je plné rázovitých a milých figurek. Jejich příběhy jsou povětšinou velmi dramatické a také často smutné. Tvůrci zdařile vytěžili Drdovu předlohu a především herecké obsazení dalo vzniknout mimořádně podařenému snímku. Nebude vyjmenovávat jednotlivé herce, protože se mi tentokráte líbili úplně všichni. Přesto, že atmosféra filmu je spíše smutně poetická, dokázal na mě působit velmi mile, povzbudivě a několikrát mi vykouzlil úsměv na tváři. To se povede málokdy a zaslouží si to uznání. Možná se do něj otisklo těžké období, ve kterém vznikal. (13.01.2021)

Městečko Na Dlani je ukázkovou knižní adaptací, a troufám si říct, že díky mistrovství osazenstva, kterému vévodí František Smolík s Jindřichem Plachtou, má pro současného mladého diváka větší hodnotu než předloha. Podle jmen na všech postech štábu je zřejmé, že šlo o svědomitě zpracovávaný projekt, u kterého nebylo nic ponecháno náhodě. Máme tak pro své trochu smutné potěšení a ponaučení zachováno Drdovo klasické literární dílo, kterému dali herci obrovskou přidanou hodnotu. Ode mě 80%. (23.02.2014)

Drdův literární bestseller, který záhy po svém prvním vydání sklidil nevídaný čtenářský ohlas, byl velice rychle shledán atraktivním i českými filmaři, kteří mezi stránkami správně odhalili silný lidský rozměr. Pestrý kaleidoskop veselých i vážných událostí, jimiž je rámován příběh rukapáňských obyvatel, nalézá těžiště především v jeho hereckých interpretech, vynikajících osobnostech českého filmu a divadla. Smolíkův nenapravitelný alkoholik, pobývající zároveň ve starostenském křesle, je mistrnou studií člověka chybujícího, podobně jako tvrdý a nelidský Trantinec, představovaný Gustavem Hilmarem, sedlák, který zaslepen vlastní pýchou nedbá potřeb druhých. Vynikající souhra obou Jaroslavů, Průchy a Marvana, dociluje nevídaných rozměrů, zejména ve vypjatých momentech jejich osudového střetnutí na život a na smrt. A s nimi další a další, výjimečná tragikomická role Jindřicha Plachty, eroticky podmanivé vzplanutí Boháče a Glázrové, které náleží k nejpůsobivějším milostným romancím v dějinách českého filmu, drobné vedlejší figurky Filipovského, Ference Futuristy i Anny Letenské... Životní paralela Václava Binovce, kontroverzního režiséra s nechvalně proslulými politickými názory, se sice už po dlouhá desetiletí stává předmětem ostrých polemik i bezdůvodných obvinění, ovšem iniciativa a realizace tohoto úspěšného filmu poskytuje ještě jiný, poněkud smířlivější pohled na tohoto vyděděnce českého filmu. (04.10.2008)

Tohle je spíš melodramatické prvky s úsměvnými prvky. Jan Drda se ve svých dílech rád vracel na rodné Příbramsko a hornické prostředí mu bylo blízké (Dařbuján a Pandrhola). Tenhle film je tradičně spojován s tragickou událostí - odvedením spolutvůrce filmu Karla Hašlera do koncentračního tábora uprostřed natáčení. Film je svým námětem podobný filmu Nebe a dudy. I tady je Jaroslav Marvan (jako hajný) zachráněn chudým havířem a pytlákem (Jaroslav Průcha), tentokrát po důlním závalu. Ohromně rázovitou figuru, ale přišitou docela na míru, si tu zahrál Jindřich Plachta v tragické postavě místního blázna. Ústřední postavou však zůstává František Buzek (František Smolík v další z řady význačným rolí), který se neumí vzdát alkoholu, a to ho přivede až k tragickému konci. František Filipovský v roli čepičáře zase předznamenává své příští role na divadle (Naši furianti, Lakomec) i ve filmu, vrcholící jeho dabováním L. de Funése. Jednu z posledních rolí tu sehrála také další fašisty umučená Anna Letenská. (02.07.2015)

Mozaika lidí z městečka Rukapáně. Vyprávění podle Jana Drdy v režii Václava Binovce má až pohádkově mystickou atmosféru. Herecké obsazení je vynikající a jednotlivé charaktery postav jsou přesvědčivě zahrané. Nejvíce mě dostala role blázna Janka, kterého mistrně ztvárnil Jindřich Plachta. Městečko na dlani je jedním z nejlepších a nejhezčích československých filmů, které byly natočeny v Protektorátu. (01.07.2017)