V erbu lvice

Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie. (10.01.2015)

Čeští filmoví fanoušci se konečně dočkali. Česká televize se opět odhodlala pootevřít své archivy připomínající spíše trezory a umožnila divákům shlédnout 20 let starý vynikající film „V erbu lvice“. Tento historický film se v rámci daných podmínek velmi podařil. Sice je zde patrný nedostatek finančních prostředů, ale to je nahrazeno uměním tvůrců filmu a plným hereckým nasazením všech účinkujících. Pro Milenu Steinmasslovou to byla životní role, pro Josefa Kemra a Martina Růžka pak role poslední. Představa, že Josef Kemr vytvořil roli šíleného mnicha doslova na smrtelné posteli, je mrazivá. Doufám, že film vyjde i na DVD, které bude doplněno vzpomínkami účinkujících. (12.01.2015)

Filmu "v erbu lvice" by bylo jistě možné vyčítat to, že s obsahem legend na jedné straně pracuje jako s historickým materiálem a na druhé straně, že jej odkouzluje a racionalizuje. Tam kde středověk chtěl vidět a nepochybně i viděl zázraky, kreslí film, pochopitelně v souladu s jeho knižní předlohou, reálně působící příběh. Proto je potřeba zdůraznit, že nejde o adaptaci skutečných historických událostí, ale o filmový přepis románu. Jeho děj se od historické reality asi odchyluje v mnohém. Středověké legendy, tak jako to ostatně dělaly vždy, Zdislavě přidaly zázračnou moc, nadpozemsky silnou víru v Boha, rozhodnost, odříkání, přísnost a askezi. Autorka knižní předlohy Alena Vrbová Zdislavin příběh pro změnu okouzlila, zracionalizovala a polidštila. Román i film jsou tedy výsledkem hned dvojí transformace a je dobré si toho při jeho četbě či sledování být vědom. Pokud bychom chtěli mít příběh věrnější historickým faktům, pohoříme, neboť o historické Zdislavě z Lemberka nevíme téměř nic. Zbývají nám pouze legendy, dohady a velmi sporá základní data... Daleko větším problémem celého filmu se mi ovšem jeví velmi odbytá výprava. Nesedí mnohé, především velmi pustě a neudržovaně působící hrad, vůz zrobený halabala z proutí, obyčejná sotva otesaná slaboučká kulatina tam, kde musíme čekat mohutné trámy, většina lidí oděných v hadrech... Na vině jsou pravděpodobně především peníze a pak také představa, že středověk byl nejen drsný (a to tedy byl) ale taky podivuhodně neotesaný a řemeslně primitivní (což rozhodně pravda není). Výtku samozřejmě zaslouží i anachronicky znějící dialogy, ale to je v historických filmech už klasika. Inu, Vláčil byl jenom jeden... Celkový dojem: 65% (08.02.2014)

Chvíli jsem si zvykala na tuto zfilmovanou legendu a adaptaci literární předlohy a posléze jsem musela uznat vysokou kvalitu filmu a profesionalitu a vytříbený vkus režiséra Ráži. Na malém prostoru a bez početného komparzu, zato ale s výborně vybranými herci, skvělou výpravou a krásnými (českými)exteriéry podal režisér Ráža věrohodný a unikátní obraz raného středověku u nás... Michal Dlouhý je úžasný jako potulný německý minstrel, Boris Rösner má/měl vše potřebné pro role drsných a tvrdých chlapů, čiší z něj divoká mužnost a je velmi přitažlivý...Velmi příjemné vidět zřídka "používanou" slovenskou Evu Krížikovú...Ale všichni zúčastnění aktéři jsou na jedničku... Po r.1989 natočit takovýhle skvost, klobouk dolů! Stará poctivá filmařina se holt nedá zapřít...Bonbónek pro filmové fajnšmekry! (02.02.2018)

O Zdislavě z Lemberka jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy dříve neslyšel, a proto byl pro mě její příběh něčím zcela novým. Film na mě zapůsobil lehce nadprůměrným dojmem a přišel mi spíše jako snímek udělaný pro televizi. Milena Steinmasslová byla v hlavní roli skvělá, moc se mi líbila Hapkova hudba a přítomnost několika flashforwardů, které rázně předpovídaly osud Zdislavy. (04.05.2012)