Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (269)

honajz 

všechny recenze uživatele

Petr Schulhoff je znám divákům spíše jako autor komedií Zítra to roztočíme, drahoušku! apod., avšak hodně tíhl i k detektivkám. Do dvou svých filmů (Strach, Vrah skrývá tvář) obsadil do role majora Kalaše Rudolfa Hrušínského a jeho kolegu hrál Radoslav Brzobohatý. Do třetího filmu s majorem Kalašem však již druhého policistu neobsadil, nechal jen jednoho hlavního vyšetřovatele, opět v podání Rudolfa Hrušínského. Temně depresivní film vypráví o případu několika vražd se sexuálním podtextem, kdy obětí je dítě. SPOILER!!! Stopy krve zavádějí vyšetřování nejprve k romské (tehdy cikánské) rodině, posléze se podezřelým ukáže být mírně vyšinutý stařík... V jedné ze svých mála rolí se zde objevuje Hana Brejchová, sestra známější Jany, a dokázala, že umí zahrát s přehledem. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Jakoby celý tenhle film nevznikl v socialistickém Československu. Velmi brutální vraždy dětí vrahem, který je úchylný na krev? Absolutně vyloučeno. Přesto to vzniklo v ČSR a přesně o tom to vypráví. Je to opravdu mrazivý zážitek, dokonalý Hrušínský, jehož Kalaš má k soudruhům z VB na míle daleko, je hlavní devíza filmu. Lidský, ale zároveň drsný a nesmlouvavý detektiv, s nímž rozhodně nechcete přijít do křížku. Všechno to navíc doplňují brilantně napsané a zahrané vedlejší postavy, které tu mají své pevné místo. Atmosféru, která je velmi ponurá a místy až depresivní, skvostně doplňuje výborná černobílá kamera. Je to hodně napínavé a rozuzlení je nejasné do poslední chvíle. Brilantní film, který se vymyká i tehdejší čs. tvrobě. Zatím dám 80% a čtyři hvězdy, ale je velmi pravděpodobné, že až si to pustim znovu, půjdu ještě o hvězdičku výš. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Netroufám si tvrdit, že jde o nejlepší československou kriminálku všech dob, ale každopádně jde o film, který u nás patří do špičky příslušného žánru. Černobílý klenot se opírá o výborné obsazení v čele s Rudolfem Hrušínským starším, který si zahrál kriminalistu maigretovského typu, lidského a empatického se silným smyslem pro spravedlnost. Jeho vyšetřovací metoda je založena na dedukci a vyšetřování a celková atmosféra filmu prakticky není ovlivněná ideologií, což je častý nešvar kriminálních filmů komunistické éry. Film je natočený s maximálním smyslem pro autenticitu, kterou podporuje i obsazení naturščiků nebo neznámých herců v řadě vedlejších a vlastně i zásadních rolí. Režie není ovlivněná lacinou honbou za efekty a šokujícími zvraty, nicméně vyšetřování přináší řadu nečekaných momentů a směřuje k překvapivé pointě. Československý detektivní žánr neměl za éry budování reálného socialismu na růžích ustláno, řada ve světě oblíbených témat, jako je korupce státních a policejních složek nebo zobrazení organizovaného zločinu, se v něm z pochopitelných důvodů nemohla vyskytovat a např. akční prvky by v naší produkci působily spíš směšně. Zkuste si představit scénu, kde se budou pronásledovat dvě stodvacítky a jejich osádky po sobě budou střílet ze samopalů... Kupodivu ani po listopadu se v příslušném žánru neurodilo nic, co by Po stopách krve výrazně přebilo, byť má tento žánr u nás slušnou tradici a inspirace z reálného života je víc než dost. Celkový dojem: 95 %. ()

BoPo 

všechny recenze uživatele

Rudolf Hrušínský v roli majora Kalaše, klasika ktorá nikdy neurazí. Do tretice si túto postavu strihol už bez parťáka Brzobohatého a zároveň Kalašovi prepožičal o trochu výraznejší temperament, než tomu bolo v predchádzajúcich filmoch. Mne teda oboje prišlo ako mínus. A keď porovnám atmosféru a kvalitu zápletky s Vrah skrývá tvář, tak "trojke" pripisujem ďalšie mínus. Napriek týmto výtkam by ste si tento film nemali nechať ujsť, pretože patrí k tým vydarenejším československým detektívkam, len jednoducho v rámci porovnania s predchádzajúcou kalašovkou v určitých veciach zaostáva. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Policajný inšpektor major Kalaš pátra po nebezpečnom sadistickom vrahovi malých chlapcov. Musí odhaliť totožnosť zvrátenej beštie, čo nedokáže kontrolovať svoje choré psychosexuálne pudy. Samozrejme, že vďaka jeho profesionalite, skúsenostiam a dôvtipe sa mu nakonec podarí, po náročnom pátraní, usvedčiť páchateľa týchto ohavných zločinou. Napínavý, atmosferický, český, kriminálny, čiernobiely film. S bravúrnym Rudolfom Hrušinským sa vždy rád vydám "Po stopách krve". **** ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
  • Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
  • Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)

Reklama

Reklama