Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (265)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Poctivá kriminálka se sympatickým Hrušínským, jenž v metodě svého výslechu lehce evokuje policejní tvrďáky z amerických bijáků, takže se nemůže dostavit nuda. Chvílemi jsem se sice obával, že film ukončí deux ex machina, ale naštěstí tomu tak nebylo. Kalaš je totiž nejen silný rétor, ale i dedukci má celkem silnou. 75% ()

Bush13 

všechny recenze uživatele

Je věta Rudolfa Hrušínského ze začátku filmu "...ale cikáni obvykle nevraždí děti svého kmene, na to nejsou dost civilizovaní" antirasistická nebo rasistická? Tak či onak, jedná se o povedené uzavření Schulhoffovy černobílé kriminální "trilogie", která jako správná řemeslná detektivka šponuje, mate, převrací a zkoumá; zároveň pochází z oné zajímavé doby, kdy bylo zcela normální dát si cígo na chodbě hned vedle chirurgické ambulance. A Hana Brejchová, jak jinak, přeroztomilá. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

DOCHÁZÍ MI TRPĚLIVOST. Řekne v jedné scéně major Kalaš jednomu z podezřelých. Devízou Kalašovek jako by opravdu bylo, že trpělivost při vyšetřování  ztrací nejen  major Kalaš, ale i divák a atmosféra netrpělivé  nejistoty je intenzivní.  Byť tentokrát ve mě ta netrpělivost spojená se záhadou a nechutným zločinem zůstala nejintenzivější asi tak hodinu. Pak už jsem se přestal mást a identita vraha mě pomalu správně napadala. Ovšem lapení přes video s vymyšlenou pastí bylo i tak skvěle. Vyzdvihl bych i dobrou práci s neznámými hereckými tváření. Navíc se v černobilé trilogii Kalašovek s Hrušínským stupňuje u jednotlivých dílů vzestupně závažnost hlavního tématu a tady u trojky, už jde o nechutné zločiny pachané sadistou na dětech. Což je docela i na svou dobu  v Československu odvažné. Přesto se mi minulý díl zdál o trochu lepší. Zde pro mě mělo například občas výkyky tempo. Ale i tak pořád solidní podívaná. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Snímek jsem si užil zhruba stejně jako předešlý díl. Vraždění dětí je totiž srovnatelně zábavné s vražděním žen a vždy se u toho rozplývám radostí. Líbí se mi, že takhle stará kriminálka dokázala v minulém díle nakousnout téma incestu a v tomto díle téma pedofilie. Úplně bych to v této době nečekal. Hrušínský je standardně výborný. Atmosféra dílu byla skvělá. Případ znovu zprvu příliš nezáživný, ale s postupem času se nádherně rozvinul. [80 %] ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Strhující film, linoucí se pomalu a vytrvale jako tekoucí med. S maigretovskou vytrvalostí a klidem rozplétá vynikající Rudolf Hrušínský spletitý případ vražd malých chlapců. Přes mnoho zavádějících stop a slepých uliček major Kalaš pomalu rozplétá toto klubko a ve vynikajícím závěru sadistického vraha usvědčuje. Vynikající detektivní příběh, který nemá široko daleko žádnou konkurenci. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
  • Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)

Reklama

Reklama