1492: Dobytí ráje

Snad každý záběr z tohoto spektáklu by mohl posloužit jako obraz do galerie. Ridley Scott prostě nezapře svůj cit pro kompozici. Pastva pro oči i uši, která na televizní obrazovce hodně ztrácí. Scott prohlásil, že by si nedovedl představit jako Columba nikoho jiného, než Depardieua. Nezbývá, než souhlasit. Ovšem američani měli jiný názor, neboť si v recenzích utahovali z Depardieuovi angličtiny a film tam propadl...Jinak nuda to není ani omylem, ovšem kdo chrochtá blahem nad klipovitou režií Michaela Baye, toho bude pomalejší tempo vyprávění asi nudit... (24.05.2002)

Hustota všemožných mouder, co na nás Ridleyho figurky chrlí, se rovná hustotě mlze nad Brčálníkem. Sladké lízátka já nerad, protože obsahují cukr. Ten se ihned vstřebá a způsobí vypouklý tvar dutiny břišní, asi takový, jakým se v současné době pyšní Žerárd Žerárdovič Depardiov. Namísto jednoduchých cukrů lze doporučit kvalitnější polysacharidy, které musí váš trávicí systém nejprve pracně rozložit. Ale nasytí na mnohem delší dobu. Co z toho vyplývá? 1492 je jednoduchý cukírek, Mise/Misie polysacharid. Ridley vždycky napěchoval svoje pseudohistorické filmy tunou patosu a naivním příběhem. Církev v Kolumbově době opravdu netvrdila, že je země placka, to už bylo ostatně vyvráceno od dob starého Řecka. Ridley prostě točí barevné, ale jinak černobílé filmy. Oč lepší jsou ty staré černobílé, no mnohem barvitější snímky! (25.04.2006)

Mělo to být monumentální pětihvězdičkové a Oscary ověnčené veledílo. Ale skutek utek. Není to sice vyložený propadák, ovšem žádný velký hit se nekonal. Film je snad až příliš dlouhý, místy se divák dokonce nevyvaruje ani nudy a nemůže to zachránit ani standardně dobrý Depardieu v hlavní roli. Mimochodem, Michael Wincott je coby hlavní padouch skutečně působivý. Absolutně dokonalá je ale jen Vangelisova hudba. Je to tak na 70%. (17.07.2002)

Legendární mořeplavec to dokázal, ač mu leckdo nevěřil. S Pintou, Niňou a Santa Marií a desítkami námořníků se vydal do neznáma, než se však objevil u amerických břehů, stálo to hodně životů, dřiny a politické nevole. Ridley Scott se pět set let poté nespokojil se suchými fakty, ač se to někomu nemusí líbit, tenhle kolumbusovský opus se zařadil mezi jeho největší lahůdky. I když řadě diváků může ona snaha za každou cenu upozornit na „ten velký kus“ vadit. Scott nicméně nabídl fascinující odraz výjimečného muže, který byl stejně požehnaný jako prokletý. A hlavně jeho vizi, která měla i lehce snové základy. Nevyhnul se nemalé dávce patosu, což ovšem k téhle neskromné látce patří. Výsledek bych nenazýval nějakým výrazným psychologickým portrétem, prostě dramatem, který nechce být dějepisnou ilustrací. Depardieu mi nevadil, myslím, že alespoň oscarová nominace za kameru nebo hudbu byla na místě. (16.11.2014)

1492 je dátum, kedy sa stala veľká vec. Prvý Európania sa dostali na nový kontinent. 1492 je dátum, kedy vševedúca cirkev na čele s neomylnými sektármi dostala ďalšiu ranu od zdravého rozumu. Avšak 1492 nieje veľmi výpovedný film, čo a ako sa stalo. Ridley Scott nevie, čo chcel natočiť, akú myšlienku chcel filmom vyzdvihnúť. Zo začiatku to vyzeralo na logisticky zameraný snímok. Aké páky trebalo potiahnuť, aby sa výprava vôbec uskutočnila. V strede to je samozrejme plavba, ktorá sa vedome, nevedome časovo pretiahla a záver je čistý dopad konfrontácie rôznych civilizácií. Ani v jednom ohľade nešiel režisér do hĺbky. Preto vyzerá celý film strašne plytko a povrchne. Pravdepodobne to je priveľké sústo na jeden film. Aby som však nebol zlý, tak mi nedá nevyzdvihnúť geniálny soundtrack. Inštrumentálne veci od Vangelis sú tak notoricky známe, že sami o sebe pridávajú filmu hviezdu navyše. Celkovo je film pozerateľný, avšak pre nejedného diváka strašne zdĺhavý s množstvom hluchých miest. (29.05.2011)