Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Britská minisérie podle románu anglického spisovatele,satirik a humoristy Evelyna Waugha. Ústřední postavou je Guy Crouchback (Daniel Craig), pětatřicetiletý Angličan, který po vypuknutí II. sv. války vstoupí do armády. Jako voják chce dosáhnout vážnosti, zažít pocit hrdinství a především přesvědčit svou svůdnou exmanželku Virginii (Megan Dodds) o své hodnotě a kvalitách, neboť přestože jsou rozvedeni, Guy je k Virginii stále velmi přitahován. Ačkoli je odhodlán bojovat ve válce s nepřítelem, bojuje hlavně sám se sebou. Musí se vyrovnat s absurditou života v britské armádě, korupcí a nesmyslnou byrokracií a nakonec i s tvrdou realitou války. Guyovi společníci ve zbrani jsou většinou prolhaní zbabělci, které žene především touha po vojenských poctách a možnost chlubit se vojenskými vyznamenáními. Jejich počínání na bojišti je více komické, než hrdinské a honosí se spíše válečnými neúspěchy. Děj filmu prochází celou Evropou. Od předválečné Anglie, kde vyšší společenská vrstva žije životem plným radovánek a popíráním skutečné reality, přes vojenské mise kapitána Crouchbacka odehrávající se ve Francii, na naprosto zničené Krétě, v Jugoslávii a dalších zemích, až po jeho návrat do Anglie.
Autor knižní předlohy čerpal z vlastních zážitků z II. světové války, kdy nastoupil k námořnictvu a později sloužil ve speciálních jednotkách Commandos. Po skončení války odmítl převzít Řád britského impéria. (ČSFD)

(více)

Recenze (4)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

A keďže nie som Angličan, pravdepodobne preto nerozumiem anglickému humoru, ktorým bol tento film prešpikovaný. Film je spracovaný podľa rovnomennej trilógie anglického spisovateľa Evelyn Wauga. Čiastočne ide o autobiografiu, ktorá je rozpísaná v troch románoch "Men at Arms" (1952), "Officers and Gentlemen" (1955) a "Unconditional Surrender" (1961). Film nás sprevádza niekoľkými historickými udalosťami v ktorých sa pohyboval aj hlavný hrdina filmu Guy Crouchback. Vypukla druhá svetová vojna a jeho povinnosťou, ako potomka britskej šľachtickej rodiny je dobrovoľne vstúpiť do britských ozbrojených síl. A hneď sa zapája do bojov. Prvým je bitka o Dakar (operácia Menace) sa odohrávala od 23. do 25.9.1940 a bola vedená francúzskym vojskom pod velením Charlesa de Gaulla spoločne s britským vojskom proti vojskám Vichistického Francúzska. Z toho boja britské lode utiekli 25.9.1940 a bitka sa skončila hanbou pre britké loďstvo. A už sme sa dostali do bojov o Grécko kde britské sily spoločenstva prišlo o viac ako 16 tisíc vojakov. Pokračovala Kréta, 33 tisíc padlých z britského Commonwealthu. Takže film je v prvom rade o druhej svetovej vojne a o absurdnej realite života v britskej armáde a vo vojne. Vojna je ideálnym prostredím pre klamárov, podvodníkov, zbabelcov a falošných ľudí a nemyslím tým len v armáde. Waug nám ukazuje na jej neschopnosť, rozsiahle podvody, neustálu nekompetentnosť, iróniu veliacich, zneužívanie vojakov. Na druhej strane poukazuje cestou kapitána Guya a na jeho pokusy o ušľachtilé činy ktoré všetky stroskotajú až na jeden, kedy sa mu podarí, že uzná otcovstvo nie svojho syna. A ako ste naučený u mňa aj na rôzne perličky tak názov filmu pochádza z málo známeho faktického príbehu. Britský a indický kráľ Juraj VI. nariadil vyrobiť meč cti, ktorý by bol dostatočne dlhý a ozdobený klenotmi. Tento meč bol určený pre obyvateľov mesta Stalingrad v Sovietskom zväze, ktorý bránili mesto v bitke, ktorá na východnom fronte úplne zmenila priebeh vojny. Predseda vlády Winston Churchill tento meč odovzdal Stalinovi 29.11.1943 na Teheránskej konferencii za prítomnosti amerického prezidenta Franklina Roosevelta. Ani po tomto filme som nezmenil názor na britské vojnové filmy. ()

A.Beech 

všechny recenze uživatele

Sword of Honour je v našich končinách neznámy film. Nie je dostupný u nás na DVD a taktiež som nepočul ani o jeho projekcii v televízii. Čo je veľká škoda. Hlavnú úlohu vo filme hrá môj herecký idol Daniel Craig, preto som si film nemohol nechať ujsť a bol som tak nútený si ho pozrieť v origináli bez titulkov. Čo je na film takéhoto formátu (a rovnako aj dĺžky) dosť náročné a preto mi aj veľa vecí z filmu ušlo. Nič to však nemení na tom, že ide o výnimočný a zaujímavo natočený britský vojnový film. Ide vlastne o také vykreslenie pomerov (a absurdnosti) v armáde. Do popredia treba dať určite aj hudbu, ktorá vo mne aj po dopozeraní filmu definitívne ostala vžitá a sprevádzala ma vo vnútri ešte nejaký ten čas. Zdá sa mi, že v Británii hodnotia tento film dosť dobre, preto je naozaj škoda, že sa ku nemu u nás len ťažko dostať. Na csfd bol veľmi dlho neobjavený, avšak rád vidím že sa dostal (len veľmi nedávno), v čase môjho písania komentáru, do červenej zóny čo si určite právom zaslúži. Tak som sa nejako rozpísal ale tak veľký film si zaslúži aj dlhý komentár :P ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Předlohu jsem nečetla, stopáž mě třikrát skoro uspala, válečné filmy a bigotní katolíky špatně snáším a Daniel Craig opravdu nevypadá jako majitel erbu a modré krve, ALE příběh Guye Crouchbacka mě zaujal. Na začátku vidíme muže, který doufá, že i když zpackal manželství (a vzhledem k náboženskému přesvědčení tím dojel v reproduktivní sféře na konečnou), bude mít ve II. svaté válce příležitost spáchat všechna dobra světa. Brzy po naruku ale zjistí, že glorifikované společenství zelených mozků není ničím než přehlídkou zmetků, zbabělců a záprdků, kde byl cynismus a oportunismus povýšen mezi heroické ctnosti, a metály se dávají gymnastům s nejpružnější páteří. Guye to ale neodradí a dál se pokouší být rytířem v lesklé zbroji a během opušťáků balit svou bývalou manželku Virginii. (Dotyčná je skutečná famme fatale válečné filmařiny – lehká jako peříčko, poletující nad hladinou morálního vakua, které se může kdykoli změnit v bažinu.) Na konci příběhu vidíme muže, který doufá, že i když mu hrdinství ve válce přes veškerou snahu nevyšlo, dosáhne vavřínů v manželském mučednictví. Akční scény jsou na televizní produkci nadprůměrné, ale vnitřní utrpení hlavní postavy je realističtější než utržená končetina. Sice mě víc než filozofické tancování v dešti kulek („Všichni jsme zajatci války.“) zajímaly etudy mezi Guyem a Virginií, připouštím ale, že na příběhu člověka, který se tolik snažil dělat správné věci, a (skoro) vždycky to špatně dopadlo, je něco obdivuhodného. Třeba na Craigův pohled ve chvíli, kdy mu Virginia oznámí, že čeká dítě jiného, jen tak nezapomenu. ()

Reklama

Reklama