Jára Cimrman ležící, spící

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... (24.10.2007)

Cimrmany mám rád, Dobytí severního pólu považuji za geniální hru, ostatní hry za skoro dokonalé, ale ve filmu mi prostě Jára nesedí. Nejlepší moment filmu pro mě stejně byla divadelní pasáž. Jak mám Cimrmana rád, tak si na něho radši zajdu do divadla. Jára se prostě víc hodí na jeviště. To mi nikdo nevymluví. (15.03.2008)

Nikdy som si nedokázal vypestovať vzťah k mystifikáciam pánov Smoljaka a Svěráka, ktoré sa týkali fiktívneho českého génia Jári Cimrmana. Snímok "Jára Cimrman ležící, spící" som videl minimálne desať krát. Niekedy som sa pri ňom pobavil, inokedy som ho ani nevydržal dopozerať do konca. Podľa tunajšieho hodnotenia by to malo byť takmer dokonalé filmové dielo. Viem pochopiť, že mnohí českí uživatelia to tak cítia. Ja však nie som vyznavačom kultu osobnosti Jári Cimrmana. Pre mňa je to iba obyčajná, priemerná komédia. *** (13.07.2016)

Humor pánů Smoljaka a Svěrák je opravdu geniální a veškeré jejich aktivity okolo zneuznaného génia Járy Cimrmana by si zasloužily nějaké významné ocenění. Už jen proto, že cimrmanovský humor bavil a stále ještě baví už několikátou generaci a rozhodně se nedá říct, že by jeho popularita nějak skomírala. I tento film jasně dokazuje mimořádnou inteligenci obou zmíněných pánů a všichni fandové zmíněného humoru se jistě při sledování osudů slavného génia skvěle bavili. (26.08.2002)

Cimrmanovský projekt je ojedinelým počinom, ktorý nemá obdobu v širokom okolí. Som fanúšikom tohto druhu humoru, o čom svedčí kniha v knižnici, zbierka LP, zhliadnuté filmy a televízne záznamy ich hier. Nepodarilo sa mi vidieť predstavenie v Divadle Járy Cimrmana. Jára Cimrman, ležící, spící nie je záznamom žiadnej z hier, ani ich extraktom. Je rekonštrukciou Cimrmanovej virtuálnej existencie, ale scenár mal minimálne lepivé vlastnosti a tak som mal niekedy dojem, že sledujem variant Kameňáku. Na film sa dobre pozerá, je obsadený dobrými hercami a naplnený množstvom výborných hlášok. Hluché miesta sa objavia až pri opakovanej projekcii. Napriek nim je možné konštatovať, že Smoljak so Svěrákom sa obťažnej úlohy zhostili so cťou a pripravili divákom skvelý zážitok. (31.01.2011)