Vrchní, prchni!

Vybrat životní roli Josefa Abrháma by vlastně nebylo tak obtížné, většina by se snadno shodla na Daliborovi Vránovi. Nebo snad inženýru králíkovi? Nebo snad falešném vrchním? Jednoduše hlavní ve Vrchní, prchni!, jeden z komediálních vrcholů českého filmu i scenáristického tandemu Zdeněk Svěrák/Ladislav Smoljak. Právě v jeho režii vznikl lokální komediální klenot, jehož síla tkví v tom, že jednoduše neomrzí. Jeho síla přitom dodnes tkví především v zásobě ikonických hlášek, povedených hereckých výkonů i kreativních nápadů, kdy nejen toto skutečně pokládá stavidla pro jednu z nejlepších českých komedií všech dob. Šikovný scénář, který je bravurně vystavěn, jeho protagonista je v podstatě antihrdinou, který podvodné vydávání se za různé vrchní jen považuje za ideální cestu k vlastnímu přilepšení a lepší pocit ze svého donchuánství. I když tak Dalibor Vrána není kladným hrdinou, je velmi snadné mu fandit, především i díky napínavým scénám, kdy se kolem Dalibora Vrány utahuje smyčka. Scéna úprku před mnoha číšníky po kolonádě v Karlových Varech nevstoupila do historie českého filmu nadarmo, je to přesně jeden z těch momentů z Vrchní, prchni!, který lze bez studu zaškatulkovat jako komediální zlato. Těch momentů je ovšem v samotné Vrchní, prchni! i bez něj dost. Cimrmani se prostě nezapřou, i Vrchní, prchni! je procpán inteligentním humorem, stěžejní ovšem bylo i především obsazení právě Josefa Abrháma. Tomu role Dalibora Vrány jednoduše sedla a i díky ní se definitivně mohl stát ikonickou tváří českého filmu. Právě i díky svému charizmatu dokázal Abrhám Dalibora Vrány tak trochu polidštit, i díky němu lze Dalibora Vránu vnímat jako sympatického rebela, který se snaží si pouze v Československé socialistické republice tak trochu polepšit, přitom bojovat se svými mužskými půdy a nakonec se stát postrachem každého vrchního. Dalibor Vrána je tak trochu zmetek, je to ovšem sympatický zmetek. A i díky tomu mu ten konec s (tehdejší) Dádou Patrasovou přeje velmi snadno.  Všechno především stojí i na tom, že byl Smoljak šikovný (i když do velké míry nedoceněný) režisér, díky němu všechno na Vrchní, prchni! šlape skvěle. Vrchní, prchni! dokazuje, že není malých rolí, ale pouze malých herců a těch je v samotnému filmu po čertu málo. V tom filmu poté vše šlape jako po másle, ať do velké míry ruční kamera Ivana Šlapety, které dokáže v průběhu jen více realističnost, nějaký ten skrytý výsměch tehdejšímu systému a především skutečně chytré nápady, které jen více definují, co je na humoru Cimrmanů dodnes tak výtečné. Především na Josefa Abrháma se jen tak nezapomene..... (17.05.2022)

Nestárnoucí legenda opět z pera pánů Svěráka a Smoljaka. Jemný smysl pro humor, vynikající Abrhám a znovu umně podaný svěží námět, je takřka pro český národ nemožno neznat. „Fantom RaJ“ v akci a je jen škoda, že zlatá éra českého filmu je dávno v prachu a poslední desetiletí se naše filmy potácejí v té nejhlubší jámě pekelné, kde se žení Janák s Troškou a za svědka mají Soukupa. Smiluj se filmový bože a dej ještě duu S+S do vínku pár vynikajících nápadů, aby nás z této smradlavé jámy alespoň na okamžik vyzdvihli mezi seriózní evropskou tvorbu. Smiluj se. [Přesná stopáž: 85 min] (28.08.2007)

Tak tento film je prostě česká téměř nestárnoucí klasika-režie i scénář L.Smoljak(mimochodem druhý Smoljakův celovečerní film viz. po zdařiém Kulovém blesku další skvělý zářez do tehdy československé kinematografie) a Z.Svěrák i když je oba moc nemusím tak toto se zdařilo.Český divák přeci miluje nenáročné filmy.Na druhou stranu této komedii trošku škodí to její neustálé reprízování(inu dobré filmy se zas až tak často jak je u nás zvykem nevysílají) stačilo by tak jednou za pět let si tento film připomenout.Ale když oni tam snad nic jiného ani nemají.Sice fiktivní a smyšlený příběh ale když se nad tím tak člověk zamyslí tak tenkrát by to snad i šlo.Dnes už by to bylo těžko dosažitelné.Za krásné texty Jaroslava Uhlíře a za roli té protivné baby v hospodě v podání Milady Ježkové(nevím proč ale na tu babu mám od jisté doby slabost snad už od filmu Hoří má panenko a Lásky jedné plavovlásky).A jentak mimochodem nikoho jiného než pana Abrháma si v této roli snad ani neumím představit.Byli tam jisté náznaky třeba pan Nárožný atd.Ale považte?Jinak také dobrý herec ale měl na to tenkrát takovou tu hospodsko-drzou vyzáž.Nějak by mě tam neseděl.Prostě ta Abrahámova role byla pro něj šitá přímo na míru.Za 5*. (19.07.2006)

Vrchní, prchni! je bezpochyby jednou z kultovních klasik české komediální tvorby, na níž se podílelo hvězdné tvůrčí duo Svěrák-Smoljak. Když se ale člověk zamyslí nad dějem, jde vlastně o velice hořkou tragikomedii, v níž se humorným (ale stále uvědomělým) způsobem nahlíží na nejednu lidskou (zločinnou) slabost, ať už jde o podvody, sukničkářství, či jen "prosté" lživé vychloubání. Tvůrci nám tak naservírovali nejeden vskutku humorný až absurdní moment a obohatili nás množstvím hlášek, které za ta léta zlidověly. P. S. "Severní vítr je krutý..." (22.12.2022)

"A VY CHCETE CO?" - "POHLAVNÍ CHOROBY." - "NEMÁME, NEVEDEME." - "A NEVÍTE, KDE BYCH JE SEHNAL?" Můj zdaleka nejoblíbenější Svěrák, který má asi ze všech jeho scénářů největší švih a také nejlepší (Uhlířovu) hudbu, která mu dodává jak na spádu, tak na dojemnosti. Ve středu dění opět tradiční svěrákovský proutník, který je tu s odzbrojující drzostí stavěn do role frustrované oběti, která ale přitom doplácí jen na to, že si celý život užívala. Vynikající Abrhám, záplava hlášek a nezapomenutelná historka o praseti v žitě. Coby připomínka nedostatků českého pohostinství bude ten film aktuální vždycky. (19.01.2008)