Zabiják bolesti

Typ seriálu a la Černobyl, tj. v jedné sérii uzavřeně odvyprávěná napínavá depka o nějakém katastrofálním průseru/svinstvu. V tomto případě o opioidové krizi v USA, způsobené chamtivostí a bezohledností famílie Sacklerových a jejich armády pohůnků a totálním selháním státu a tisíců lékařů. Seriál sleduje 4 linky - Sacklera, černošskou vyšetřovatelku, mladou dealerku a otce od rodiny, který propadne zničující závislosti na Oxycontinu. Žádná linie ani postava nedominuje, ale dohromady dávají komplexní a působivý obraz celé krize. Divákovi jen zůstává rozum stát nad tím, jak je něco takového možné. Úvody s příbuznými obětí mohly být emotivnější - viz. ten poslední, kde se rozpláče otec předávkovaného kluka. (22.10.2023)

Pokiaľ viem, tak OxyContin a Oxykodon sa stále vyrábajú, predpisujú a dílerujú. Takže neviem, na čo bola celá táto kauza. Farmaceutická firma zaplatila šesť miliárd dolárov ako odškodnenie alebo čo za smrť 300 000 ľudí predávkovaním ich jedom na potkany. A na záver sa tiež dozvieme, že každý deň ďalších 40 pribudne. Takže fakt neviem... Konečne som si obľúbila Taylora Kitscha, ktorý ma doteraz vždy iritoval. Mal by hrať viac feťákov, alebo rovno fetovať. (11.08.2023)

Bohužel, pro lidi, kteří četli skvělou knihu Empire of Pain (nejen autorův článek v New Yorkeru), je tohle až příliš zkrácené, zhuštěné a fikcionalizované. Dokonce i seriál Dopesick si s látkou podle mě poradil lépe, tady je sice od všeho trošku (dějiny rodiny Sacklerů, vznik OxyContinu, jeho "tlačení" obchodními zástupci Purdue i doktory, oběti, vyšetřování, proces...), ale přes manýristickou filmařinu se k člověku pořádně neprofiltrují ty informace, které by měl dostat. Mělo to mít buď víc dílů, nebo víc sérií, takhle je to jen vizuálně přeplácaný a přitom velmi osekaný letmý pohled na opiátovou krizi, který ale doufám v divácích probudí touhu zjistit si o ní něco víc, než co mu překládá tahle minisérie. (31.08.2023)

Oproti Dopesick slabší podívaná, která staví na modelu polodokumentu, kdy dějem provází vypravěč jako autentická osoba událostí. Skoky v čase, jenž se zabývají vznikem farmaceutického impéria, částečně bortí děj, současnost je pak podána spíše bulvárně. Průměrnost seriálu nezachrání ani herecké výkony, či forma. (12.08.2023)

Peter Berg umí točit zábavně a Painkiller není výjimka. Dobře se na to kouká, i když je to opět delší, než by se slušelo. Vyniká to hlavně v bláznivějších pasážích, kde Matthew Broderick triumfálně běhá po baráku v kimonu a  komicky tančí, nebo si tam hraje s obřím psem, aby dal najevo pohrdání úřady. Je prostě vtipnej. O hodně sympatičtější než ta vyšetřovatelka a vlastně jsem mu ani moc nepřál basu :) Linie se závislostí dobráka Taylora Kitsche je větší drama, ale tak nějak mi to s tim nabručenym ksichtem úplně neprodal. Prostě Painkiller je nejsilnější v odlehčených, dekadentních částech, kdy staří nadržení doktoři plácají zadky hamižnejch mladejch holek. (22.11.2023)