Skalpel, prosím

Kolik máme českých filmů z prostředí nemocnice, které lze brát vážně? Skalpel, prosím přitom není žádným jednookým mezi slepými, ale velmi dobře natočeným dramatem o fyzicky i psychicky namáhavé práci neurochirurga. Miroslav Macháček byl pro hlavní postavu ideální volbou, a také hlavně díky němu film dobře funguje i po více než třech desítkách let. (19.12.2019)

Filmy z lékařského prostředí byly v 80. letech v našich končinách dost populární a tento rozhodně patří k těm lepším. Bohužel tempo vyprávění je ukrutně zdlouhavé a z větší části jsem se opravdu nudil. (10.07.2018)

Herectví Miroslava Macháčka a Jany Brejchové je velmi přesvědčivé. Základní linie příběhu je silná i díky tomu, že Valja Stýblová, autorka předlohy, čerpala ze své lékařské praxe. Prolínání vnitřního monologu stárnoucího lékaře a osudů malého pana Uzlíka (debut Jakuba Zdeňka) je lehce uvěřitelné. Zajímavá je kamera - především záběry při operacích působí téměř autenticky. Bohužel příběh devalvuje řada dalších dějových linek, které se větví až do nepochopitelně nesmyslného závěru (léčení někdejšího spolužáka/ kamaráda ANO, zjištění, že se trávil kvůli profesorově manželce NE, onemocnění kolegovy dcery ?? a kolegův příchod na rozhodující operaci NE NE, neúspěšná operace vedená podceňovanou lékařkou ??, účast na operaci havarovaných pár hodin před nejdůležitější operací ??, řešení vztahu syna s manželkou někdejšího pacienta NE, romský pacient ANO ANO, vaření kafe uprostřed noci NE NE NE NE NE NE). (08.01.2011)

Skalpel je výborný film. Hlavně díky Macháčkovi, který vyjímečně dostal hlavní roli a zahrál ji parádně. Ovšem (jak tady už někdo psal) také proto, že se Svoboda nesnažil z toho filmu vytlouct nějaký laciný sentiment a uměle dojímací scény. U tohohle typu filmů je IMHO důležité, jestli můžete hercům ten příběh věřit, a v tomhle případě to opravdu jde, nejsou to jenom figurky jako ve spoustě filmů a seriálů z nemocničního prostředí. Pozn.: Knižní předloha od Valji Stýblové je taky výborná. // UPDATE 2020 - Viděl jsem to zase po letech a jenom mě to utvrdilo v názoru z dřívějška. Možná jsem si o něco víc uvědomil, o čem ten hlavní chirurg tak dumal, než Uzlíka přijal. Nechtělo se mu na stará kolena do operace, která se nejspíš nepodaří. Nešlo tam o riziko, že ten kluk umře - to by umřel stejně. Šlo o riziko, že mu to zbytečně poškodí pověst. Aspoň myslím. Vlastně to má spoustu rovin. Každopádně je to dobrý. (25.10.2007)

Film, který stojí a padá na vynikajících hereckých výkonech Macháčka a Brejchové, nezaměnitelném režijním Svobodově stylu a Smutného kameře. Svoboda ví, jak pracovat s tichem (což u současných uřvaných moderních produkcí těžko můžeme posoudit), jak vytvořit napětí, jak očekávání, a samozřejmě jak vytvořit reálné a životné postavy, jež jsou mnohoznačné. (30.12.2014)

Tak tenhle film + Operace mé dcery jsou dva české filmy, které mě vždycky spolehlivě rozbrečí. Já jsem holt na to nemocniční prostředí :-) Doporučuju i původní knížku od Valjy Stýblové. (27.03.2006)

Pseudofilozoficko-hluboké rozjímání, opocená čela a "národní umělec" Macháček vypouštějící ze svých úst odborné lékařské termíny, tak hrozně křečovitě, kdy prostě nešlo uvěřit tomu, že se jedná o naprostou jedničku ve svém oboru - neurochirurgie. Navíc ta spousta do příběhu (ne)násilně vložených "náhod" (shledání a operace nejlepšího přítele ze studií Mikeše či nemoc a smrt dcery nejschopnějšího kolegy docenta Krtka). Dozajista zajímavě natočené, ale mě to nebavilo. Bohužel. 50% (08.01.2011)

Není to ono drama je slabě natočeno a herci jsou zatvrdli škoda. (23.09.2018)

Jedno z vrcholných děl české kinematografie, které by si neměl nechat uniknout žádný fajnšmekr filmového umění. Psychologická studie o rozhodování o bytí či nebytí toho druhého. Představte si: jste před náročnou operací a ležíte na nemocničním lůžku. Hlavou se Vám motají zmatené myšlenky, ale v duši se spoléháte na svého operujícího lékaře. Máte těžkou situaci, ale nemáte za průběh operace zodpovědnost. Tu přetěžkou zodpovědnost za Váš život, však musí nést na svých bedrech Váš operující lékař. O to je jeho situace oproti té Vaší horší. Co vlastně běhá před takovou náročnou a možná beznadějnou operací zodpovědnému a charakternímu lékaři hlavou? Odpověď na tuto otázku můžou dát vynikající Miroslav Macháček, Jana Brejchová a "SKALPEL, PROSÍM". (21.08.2008)

Náš nejlepší film z nemocničního prostředí. Domnívám se , že vychází z biografie našeho předního neurologa Prof. Zdeňka Kunce . Divákovi dává nahlédnout do zakusilí neurologie , přímo mozkové mikrochirurgie , která u nás v době natočení tohoto filmu začínala rozkvétat.Je to jakýsi časový usek z tohoto oddělení . setkáme se tam s hlavním hrdinou , primářem , na kterém leží veškerá odpovědnost a který už začíná bojovat se stařím, a vidíme i jeho osobní život, setkáme se s příběhem jeho kolegy , který ač dobrý lekař , stanul tváří v tvář nevylečitelné chorobě a nakonec poznáme i ambiciozní stárnoucí lékařku , která s musí vyrovnat s vlastní neschopností. Přeji příiemný zažitek.) (23.07.2005)

"Nic není horší než bezmocně.. Tomu klukovi možná pomůžu !!" (29.12.2014)

"Život je podvod."  (13.06.2021)

Ohromně silný herecký ansámbl v čele s Miroslavem Macháčkem, skvělým hercem a také jedním z našich nejlepších divadelních režisérů minulého století. Nemocniční tematiku vůbec nevyhledávám, ale toto je síla neuvěřitelná. (18.01.2009)

Stárnoucí neurochirurg uvízl na jakési pomyslné životní křižovatce, bilancuje, vede vnitřní monology a ze všech svých sil se snaží řešit/vyřešit vše, co ho v daném časovém období potká. Jedna si v takovou chvíli uvědomí, že je to i úplně obyčejný člověk, s manželkou, synem, že je to šéf, takže nese zodpovědnost za své oddělení (např. Volejníková), trápí se neřešitelnými problémy (doc. Krtek) a čeká ho velice těžké rozhodnutí ohledně operace malého Uzlíka, kde je cca 3% šance na úspěch a všichni kolegové stojí proti němu. Do toho všeho přivážejí do nemocnice zraněné z autonehody a on místo spánku nastupuje na operační sál... Výborné psychologické drama z chirurgické kliniky. A ještě malá douška na závěr Macháček-Brejchová-Brzobohatý-Mišovic úžasní. (25.07.2019)

Nesmlouvavě, nepříjemně věcná a velmi působivá sonda, která v člověku zanechá pocit bezútěšnosti, ale i pokory. A pro nepamětníky i okénko do šedých barev reality socialistického zdravotnictví. (05.05.2020)

Já toho Macháčka už v dětství nijak extra neměl v oblibě. A to se dodnes, nezměnilo. (05.09.2020)

Velmi hodnotný film, který ukazuje, jak těžká a zodpovědná je práce lékařů. Je to poslání pro záchranů nemocných. Když se nad tím zamyslíte, tak pochopíte, jak směšné platy mají v naší republice lékaři oproti manažérům v bankách. Ti, když se spletou, tak maximálně jdou dolů akcie nebo nastane jiná finanční recese, pokud to někdo nespraví. Lékař, když se splete, tak konec života už neopraví nikdo. Nádherný film. Pan režisér Jiří SVOBODA si též vybral vynikající herce v čele s panem Miroslavem Macháčkem, všichni museli odvést kus opravdového umění. Román paní doktorky Valji Stýblové byl dokonale uveden do života. (06.04.2008)

To bylo ale dilema, velmi hutný příběh, silně autentický. Kam se na tenhle film hrabe Růžovka a jí podbné seriály. Tenhle film je spláchne všechny. Nebyla autorka literární předlohy Valja Stýblová taky lékařka? Já myslím, že ano. Je to z filmu hodně cítít a na něm vidět. Miroslav Macháček byl vynikající. Moc pěkně zde byla rozebrána jeho osobnost jako lékaře a člověka. Zajímavý snímek. To se musí nechat. (10.09.2020)

Asi se zase budu opakovat, ale nemohu jinak. Jiří Svoboda byl v osmdesátých létech na vrcholu a každému filmu na kterém pracoval vtiskl neotřelou fazónu. Skalpel, prosím je precizně natočené drama z lékařského prostředí s parádně vytříbenými charaktery postav v čele s geniálním Miroslavem Macháčkem v hlavní roli. Miluju jeho vnitřní monology, které jsou zatraceně pravdivé a nabité životními zkušenostmi. Tohle je první liga, žádné kýčovité plácání, ale tvrdá škola. Takové filmy s výraznou hloubkou už u nás nemá kdo natočit. K profesionální dokonalosti si režisér přizval svoje stálé spolupracovníky, kameramana Vladimíra Smutného a hudebního skladatele Jozefa Revalla, kteří mají nemalou zásluhu na tom, jaké ve výsledku film tvoří sourodé dílo. Jako bonus ve snímku zúročili svoje umělecké schopnosti Jan Švankmajer, který se postaral o výtvarnou spolupráci a František Vláčil, jenž dohlížel v roli asistenta vedoucího výroby. Takhle se potom rodí FILM nejlepších kvalit. (02.07.2020)

Povedený film, ale pro mě měl vždycky neuvěřitelně depresivní atmosféru. (11.08.2009)