Bio Ráj

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trailer: http://www.csfd.cz/film/8995-bio-raj-nuovo-cinema-paradiso/videa/ (18.09.2009)

Táto dojemná nostalgická snímka sa pozerá očami dieťaťa na čaro filmu a zánik filmového stánku. Cinema Paradiso sa podľa očakávaní stal jedným z najpopulárnejších talianskych filmov posledných desaťročí nielen v Taliansku, ale aj v zahraničí. Aj vďaka podmanivej hudbe Ennia Morriconeho je Cinema Paradiso emotívnou pripomienkou toho, nakoľko osobný môže byť filmový zážitok, a zároveň je to film, ktorý vyvolá spomienky na útle detstvo. 80% (13.06.2010)

Od kolébky miluji pohyblivé obrázky, s nostalgií vzpomínám na natřískaná kina a tak jsem naivně očekával, že filmová oslava lásky k filmu spiklenecky pošimrá mé filmové choutky. Z počátku se má očekávaní naplňovala, hromadná masturbace v kině měla neodolatelné kouzlo, ale v půlce se snímek zázračně proměnil ve velkou nudu, jejíž uspávací účinky na mou osobu byly v praxi prokázány. (30.12.2011)

Svůj komentář rozdělím do dvou, spolu poměrně málo souvisejících, částí, stejně jako jsem měl pocit, že byl rozdělen film... První polovina, s příhmouřením oka snad i dvě třetiny, jsou skutečně líbezné, film nikam nespěchá, rozmýšlí o životě, o šťastném dětství, o hřejivém vztahu starce v roli mužského vzoru a malého kluka, ale přitom diváku nic nepodstrkuje. Bio Ráj si plyne vlastním životem v uvolněné a něžné atmosféře, vzdává hold filmu, vyjadřuje k němu nezměrnou lásku a nostalgicky nahlíží na minulá léta kinematografie. Pak ale do filmu vstupuje nový element - žena - a jako obvykle, všechno zkazí :) Ne, samozřejmě, tak jednoduché to není, láska k dívce nahrazuje lásku ke kinematografii a byť je více okoukaná a méně noblesní, než láska ke kinu Paradiso, jako důležitý element v životě Tota, ve filmu nepřekáží... Nepřekáží dokud Director's Cut nevyrukuje se závěrem, který ani nelze nazvat "závěrem" v klasickém slova smyslu. Jsem člověk, který ve zdraví přežil zakončení Návratu Krále, jsem relativně citlivý divák, jež se nechal pohltit Zápisníkem jedné lásky, ale co je moc, to je moc... ČTYŘICETIPĚTIminutový epilog, který chce urvat všechno pro sebe, dělá z diváka emocionálně labilní opičku a najednou tematizuje všechny možné city pomocí milionu sentimentálních pohledů a tuny přeslazeného patosu? Ne děkuji. Pokud existuje něco jako základní schéma dramatu / dramatický oblouk, tak 45 minutový závěr přeci nemůže fungovat. Film nerozvíjel vztah Tota a Eleny natolik, aby jejich opětovné shledání byl schopen divák prožívat jako u zmiňovaného Notebooku, Forresta Gumpa apod... Zkrátka vyhněte se 170 minutové verzi obloukem, jinak hrozí, že si nablinkáte pod košili, 123 minutový SE by mohl být fajn. 6/10 (13.07.2010)

Film o milovnících filmu pro milovníky filmu. Ke konci mi to přišlo moc sentimentální, což je stěží hot take, ale i tak je to moc pěkný film. Hudba sama by na ty čtyři hvězdy stačila... (06.05.2010)

Nostalgické rozjímání nad minulostí má jistě svoje kouzlo, ale všechno má své meze a v mém případě je Tornatore překročil tak o dvě hodiny. Director's cut je místy skutečné peklo. Naštěstí i tady Morricone jako vždy válí. (28.10.2020)

(1001) Inu, je to film o lásce k filmu, ale já si lásku představuji jinak a cítím ji jinak. Dalo by se říci, že já bych byla ta, co se devadesáté deváté noci zvedne, vezme židli a odejde pryč. (05.03.2011)

Jak jsem na tento klenot mohl zapomenout? To je neomluvitelné :-) (přitom ho mám ve sbírce, ach jo... to stáří...) (05.01.2007)

Natočiť príbeh o kine, v ktorom sa premietajú filmy dávno natočené je samo o sebe zaujímavý nápad. Príbeh o chlapcovi a starom premietačovi v starom kine v zabudnutej dedinke na talianskom vidieku, ktorí si k sebe nájdu cestu prostredníctvom filmu. Príbeh je naozaj očarujúci a interesantný, život kina v pozadí života dedinčanov a ústrednej dvojice, a naopak. Možno občas trošku patetické a veľmi skromné, každopádne sa však jedná o film, ktorý si zaslúži vysoké hodnotenia, mne možno repete zachutí viac, zatiaľ to na plné hodnotenie nie je. 85%. (07.05.2009)

První půlka je krásná oslava kinematografie a jakýsi zjednodušený průřez jejími dějinami, nebo aspoň určitými roky. Naprosto dokonale mě vtáhla, uchvátila. Druhá část mě nijak zvlášť nezaujala, navíc překypuje patosem a sentimentem... Přesto zajímavý zážitek, ke kterému se asi někdy vrátím. Ale asi ne k režisérskému sestřihu, který byl 170 minut dlouhý, a občas docela nudil. (23.09.2010)

Čirý sentiment, ale kdybych tady zaváhal s hodnocením, nemyslel bych to s láskou k filmu až tak vážně. (29.03.2006)

Nadherny, nezabudnutelny film s prekrasnou hudbou. Uz teraz sa tesim, ked si ho niekedy znovu pozriem. _______ Toto som tvrdil pred niekolkymi rokmi, ked som film videl prvykrat. Slub som dodrzal, pozrel som si ho znovu a opät som bol nadseny. Tornatore natocil asi svoj najlepsi film a tazko ho iny film z jeho filmografie prekona. Ani filmy LEGENDA O 1900 (1998) s Timom Rothom alebo MALENA (2000) s Monicou Bellucci uz neboli tie prave orechove kusky, aj ked sa dalo na ne divat. Cinema Paradiso je jeden z najkrajsich romantickych filmov aj o detstve v prostredi filmov, nebezpecne lahko horlavych filmovych pasov, jedineho kina v malom mestecku ale aj prvej laske s nadpozemsky krasnou hudbou Ennia Morriconeho, ktory dokazal film posilnit u mojho hodnotenia na jednoznacnych 100%. 1 Oscar za najlepsi cudzojazycny film je zasluzeny. Krasny a vystizny komentar, s ktorym sa zhodujem, napisala Kleopatra: Kéž je v našich vzpomínkách taky nějaký ten laskavý a moudrý Alfrédo, který v nás cosi rozpoznal a v rozhodující okamžik řekl: utíkej, žij, tvoř, miluj a nevracej se ..... A kéž jsme ho poslechli... 06.12.2010 ________ Salvatore Cascio - (Salvatore "Toto" - dieťa) +++ Marco Leonardi - (Mladý Salvatore "Toto") +++ Jacque Perrin - (Dospelý Salvatore "Toto") +++ Philippe Noiret - (Alfredo) +++ Antonella Attili - (Mladá Maria Di Vita) +++ Isa Danieli - (Anna) +++ Leo Gullotta - (Usher) +++ Pupella Maggio - (Staršia Maria Di Vita) +++ Leopoldo Trieste - (Páter Adelfio) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ (06.12.2010)

Zhlédnuta DC (173 minut) verze. Tenhle film mě prostě a jednoduše dostal. Dokonalý, perfektní, excelentní, jedinečný… a dalších tisíc kladných přívlastků bych mu mohl vymyslet a stejně by to bylo málo. Nuovo cinema Paradiso je film, který popisuje (nejen) lásku k filmům. Je to film, který i přes téměř tři hodiny skoro nenudí. Musím se přiznat, že na konci jsem oněměl a žasl jsem. Tady není o čem více psát, tohle se musí vidět. A pokud možno sežeňte si tu (bezmála) tříhodinovou verzi. 100 %. (15.01.2011)

Kužel mihotavého světla, vrčící stroj, prázdné cívky, praskající křesla v sále. Dojemný příběh přátelství, které na Sicílii čtyřicátých let na pozadí poválečné bídy vzniklo mezi malým Totem a bručounským starým promítačem, přátelství, jehož pojítkem byla společná láska k ožívajícímu filmovému plátnu. Uřvaní temperamentní Italové, farář zasahující do filmů tehdy, když se mu polibek zdá příliš vášnivý, malý hoch zachraňující promítači při požáru život, návrat do rodné vesnice, hudba, ze kterou stál Ennio Morricone, skvělí herci a nostalgické vyznání lásky k filmu. (06.05.2019)

Kino Raj som videla ešte v puberte a šlo o taký silný zážitok, že už vtedy som si ho zaradila medzi špičku a medzi tou špičkou stále zostal. Aj keď už mám len nejasné spomienky a veľmi rada by som si ich znova občerstvila... určite jedno z najväčších diel kinematografie....a navyše o kinematografii :-) Neskôr mi Kino Raj trochu pripomenul film Léolo...tiež silný a atmosférou podobný, odporúčam. (08.04.2005)

Film točený srdcem. Láska k pohyblivým obrázkům poeticky podanou formou. A když má někdo práci jako koníčka je to bonus navíc. V tomto případě dvojnásobný. (17.01.2022)

“Ľudia, rozíďte sa, choďte domov!.. Zajtra bude western, sľubujem“...Spolu s Malenou asi najlepší Tornatore. Len máloktorý film má takú neopísateľnú atmosféru. Dávne časy, do ktorých sa každý z nás rád vracia – detstvo, tu dostáva slušný priestor. Prvá polovica filmu je jednoducho magická, plná atmosféry malého mestečka, veselých postavičiek a kina, ako jediného kultúrneho stánku, kde sa dá okrem sledovania filmov robiť všetko možné...Áno, aj to. Kamarátstvo medzi premietačom filmu Alfredom a malým Totom je na celý život. Ich priateľstvo a láska k filmu je hlavným motívom, okolo ktorého je namotaných množstvo veselých scén. Pár krát som sa naozaj dobre zasmial a veľký podiel na pohodovej nálade má aj hudba E. Morriconeho. Jeho hudba dala filmu iskru navyše a pri záverečnom odstrele kina mnohých pochytí nostalgia a zaspomínajú na staré časy. Každý na tie svoje, ale neviem si predstaviť, že niekto bude nostalgicky spomínať na dnešné populárne internetové sťahovanie. To krásne filmové čaro je už asi preč, tak si zaspomínajme aspoň takto. 90%. (04.02.2012)

90% - Od tohoto filmu jsem si sliboval velkou ódu na kinematografii. Našel jsem ji v něm ale poměrně málo. Zato jsem byl dostatečně uchvácen krásnou nostalgií, dokonalými hereckými výkony, citlivou hudbou, a tou atmosférou, která tak trochu naznačuje, co mohlo být jedním ze spouštěcích mechanismů celé té zlaté éry italské kinematografie. Memento Cinema Paradiso… Multikino je zlo!!! ;o) (11.05.2007)

Hm... Jak začít? Jsou situace, kdy slova jen těžko vystihují myšlenky a pocity, které se člověku honí hlavou. A tohle přesně sedí na okamžik, kdy se na plátně objeví velkými písmeny napsané Fine a dobíhají poslední vteřinky filmu Bio ráj... Nebudu se snažit sdělit nesdělitelné a zmůžu se jen na chabé konstatování, že tento film o životě patří mezi to nejlepší, co jsem kdy viděl (a to nepřeháním). Bio ráj je film o životě, o dětství a dospívání... o první lásce a konečně i zralosti... a především o vášni k filmu... V tomto snímku se střetávají a svého maxima dosahují snad všechny složky filmového umění a v kombinaci s neuvěřitelně silným příběhem dávají nahlédnout pod roušku tajemství, co doopravdy film a kinematografie je. Není tu slabých scén, naopak je tu excelentní výkon Phillipa Noiret v roli Alfreda, roztomilý a přesvědčivý Salvatore Cascio v roli malého Salvatora, je tu dokonalá režisérská práce Guiseppe Tornatoreho a skvělý scénář téhož...Film je vtipný, ale i dojemný, ovšem rozhodně ne sentimentální! Z dnešního pohledu mi také přijde hodně symbolický, zvlášť, když původní záměr autora bylo uvádět tento film jako nekrolog tradičních kin a kinematografie vůbec... Přiznám se, že jsem zamýšlel napsat POMOvi o udělení výjimky, abych mohl dát tomuto snímku šest hvězdiček...:-) A ještě dodatek: viděl jsem bohužel pouze dvouhodinovou verzi (zřejmě určenou pro znuděný americký trh)...o to víc se těším, že někdy uvidím Director's cut! (29.06.2006)

Asi takhle. Dvě projekce, dvakrát zabitý čas, dvakrát pokažená nálada. No třetí šanci tomu už rozhodně nedám, protože tentokrát není problém na mé straně, rozpoložení bylo normální a celkem jsem se i těšil. Ano, je to film hezký, lidský, sentimentální a nostalgický s vynikající Morriconeho hudbou, to je všechno sice prima, ale je to neskutečná nuda... (22.11.2008)