Vojna a mír IV
Voyna i mir IV: Pierre Bezukhov
War and Peace: Part IV
Vojna a mier: Pierre Bezuchov
Obsahy(1)
Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa svaté. Napoleon marně očekával uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného a téměř zcela vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě, aby zabil Napoleona – on sám přitom buď zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy...
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (35)
A jsme u hořkých konců – aristokrat Bezuchov v rámci utajení obléká nevolnický šat a v kontaktu s chudinou, v pragmatičtějším postoji k realitě válečných zvěrstev a v posíleném vlastenectví nachází skutečnou sebejistotu a odpovědi na své věčné intelektuálské pochyby – tedy, něco takového se nám Tolstoj snaží namluvit, a nevím, jak komu, ale mně je sympatičtější to předchozí kladení otázek. Bohužel tím Pierre trochu přestává být člověkem z masa a kostí a stává se spíš chodící ideou, a zároveň i celý příběh vyznívá jaksi do ztracena. Ale za to Bondarčuk víceméně nemůže, natočil to stejně exkluzivně jako předchozí části, a navíc i skvěle zahrál. — P.S.: Toho pana inženýra kandidáta věd, který dělal české titulky na DVD, pověsit za nohy do průvanu za to, jak tu práci odflákl: mnohokrát opakovaná „by jsme“ a jiné trapné prohřešky proti českému jazyku, evidentně zapomenutá nahozená a nedotažená překladová řešení i různé směšné přehmaty, jako v úvodu, kde za titulkem „hrají“ následují jména postav místo jmen herců. Ten člověk si své peníze nezasloužil. O to větší škoda, že jinak jde o obrazově i zvukově skvěle zpracované disky. ()
Na predchádzajúce diely som si nedokázal nájsť čas, tak mi ku kompletnosti určite niečo chýbalo. No aj keby som to celé vydržal, nemohol by som udeliť svojho súkromného oskara. Román je vraj ťažký a podobne aj tento film so svojimi mnohými odbočkami od deja, lyrickými pasážami a dlhými príhovormi rozprávača. Rusi si odchod napoleonovho vojska od Moskvy patrične filmovo vychutnali, ale skutočný pocit veľkofilmu som nejako nepociťoval, možno len kvôli príliš malej obrazovke. –––– Spojí-li se špatní lidé tak, že tvoří sílu, pak musí čestní lidé udělat totéž. Je to velmi prosté. ()
K závěru celé série prostě musím připojit komentář! Opravdu ze mě spadla velká úleva poté, co jsem viděl konec posledního dílu. Ne, že by byla tetralogie tak špatná, ale už toho prostě bylo dost. /// Jednoznačně souhlasím s tvrzením, že Bondarčukova postava Piera byla vykreslena nejlépe, zda to bylo scénářem nebo samotným Sergejem, těžko říci. Co se týče série jako celku, pak nejslabší byl první díl, který se zbytečně utápěl v nic neříkajících dialozích. Ten druhý mile překvapil nenudným zpracováním života ruské šlechty. Ve třetím pak přichází dle mě nejlepší ukázka Bondarčukovy režisérské síly, a ta je v bitvách. Bitva u Borodina byla opravdovým nefalšovaným zážitkem s níž snese srovnání snad jen drancování Moskvy v posledním díle. Musím přiznat, že jsem se na filmové zpracování Tolstého příliš netěšil, po jeho shlédnutí ale nemůžu být naštvaný. Bylo to přece jen přes 6 a půl hodiny života a toho člověk litovat nemůže! Jasně místy by neškodilo omezit některé kostrbaté dialogy, ale na svou dobu sklízela "Vojna a mír" slávu filmového světa zcela oprávněně!!! "ENJOY IT !!!" ()
Tiež sú to ľudia, ale kto ich k nás pozýval? Tak im treba, dostali držkou do hovna. Geniálne zakončenie mega-epickej ságy, pri ktorej slovo "veľkofilm" nadobúda úplne iné rozmery, respektíve sa týmto filmom vzťahuje len naňho. Nič iné si totižto po tejto veci nemôže hovoriť veľkofilm. Tých necelých 7 hodín ubehlo ako voda a ani chvíľu som sa nenudil. Bravó! ()
Konečně poslední díl ságy! Chápu, že dlouhé záběry a kamera byly tenkrát fakt bomba. Já zdlouhavé umírání, vnitřní pochody postav etc. moc nemusím. Užijete si rabování Moskvy - ještě jsem neviděla, že by to někdo dostalo tolik prostoru. Takže věci, které jsou jasné dostane hodně na talíři, ty méně jasné si musíte domyslet a nebo velmi dobře znát román. ()
Velmi důstojné zakončení velkolepého filmového eposu. Od začátku do toho režisér šlape a hned úvodní scény vám opět berou dech. Osobnější příběh Pierra dobře navazuje a tentokrát film vůbec netříští. Skvělé je také znázorněn pochod francouzské armády, při kterém vám bude běhat doslova mráz po zádech. Pro milovníka filmů je zkrátka celá tetralogie lahůdkou. Kdo ještě neviděl, určitě se podívejte. Možná vám celá Vojna a mír nesedne, nicméně některé scény jsou neopakovatelné a neuvidíte je nikde jinde. Přes různé výhrady si celá série zaslouží čtyři silné hvězdy. ()
Tento díl je vzorem pro vyústění série. Je naprosto bezchybný, sugestivní, emocionální, bouřlivý, smutný i veselý. Při sledování mi poklesla čelist. Tak má vypadat třešinka na dortu, zvlášť tak skvělého dortu, jakým je Bondarčukova Vojna a mír. ()
[3,5*] "Как я мог не знать этого прежде? Жизнь есть всё." Záverečná časť veľkolepej historickej epopeje sa zameriava na zobrazenie následkov neľútostnej vojny, či už sa to týka krajiny (zničená Moskva v plameňoch), alebo ľudí (veľké utrpenie na oboch stranách). A opäť treba vysoko vyzdvihnúť obrazovú stránku, ktorá je mimoriadne pôsobivá (obzvlášť ma uchvátila scéna s Andrejom Bolkonským na smrteľnej posteli). Spočiatku obrovské utrpenie na ruskej strane (vysťahovanie Moskvy, popravy tých, čo v meste zostali) sa postupne preklápa na francúzsku stranu a napokon ten zúfalý koniec francúzskej armády musel obmäkčiť aj ich najzarytejšieho nepriateľa. Spievanie francúzskej piesne ruskými vojakmi v závere má veľmi silný emotívny náboj. ()
Tak jsem zdolal Bondarčukovu Vojnu a mír, jak by zvolali ruští vojáci: hurááá! :-) No je to epické, to je pravda. Velkolepé. Monstrózní. Neuvěřitelné, co s tehdejší technikou dokázali. Ale ta velkolepost je až přehnaná, teatrální. Asi to k tomu patří, no. Vizuálně to vypadá skvěle (tím zrovna nemysím, že by to běželo v HD), v průběhu jsem si uvědomil, že kdybych film zastavil snad ve kterýkoliv okamžik, vznikne z toho parádní obraz. Film stojí na oné velkoleposti, doprovází ho mocná hudba orchestru a sborový zpěv, často si zpívají vojáci samotní, jako žrát třeba knížku samotnou, tak mě to možná pohltí, ale Vojnu a mír jsem nečetl a ani se nechystám, takže pro mě to symbol není. Takže teď ale - znamená to všechno, že mě to bavilo? To ani snad ne. První díl - zpočátku jsem si říkal, že je to padesát let staré, takže přimhouříme nad přehráváním postav oči a užijme si děj. Vojáci zpívali, bitva byla veliká, jo jo, to půjde. I když já se začal spíše utápět v postavách (a to jich tam zbyde po pár úmrtích vlastně pět a půl, a že jsem na DVD sehnal jenom ruskou verzi s anglickými titulky, důvod není), konečné filozofování mě pak nudilo. Číst ho v knížce, zamyslím se nad každou "hláškou", ale u filmu to rychle plyne dál a zůstává jenom pocit zmatení. Druhý díl - něco zcela jiného. Tentokrát tu máme romantický příběh, nešťastné lásky, Ljudmilu Saveljevovou, plesy, tance, ach... S ohledem na původ a datum vzniku, dobré. Třetí díl - díl bitevní. A to pořádně - bitva u Borodina. Vojáci se mažou sem a tam, mezitím pobíhá v plamenech Sergej, soustředíme se spíše na utrápené výrazy jednotlivých vojáků než na situaci na bitevním poli. A já mám šťastný pocit, že už po druhém díle tady konečně vím, kdo je kdo a že se chystá závěrečný masakrózní vrcholící díl, který mě odrovná (neodrovnal). Druhý díl pro ženy, třetí díl pro muže. Takže pak čtvrtý díl - závěrečné zatočení s proradnými Francouzi, vypálení Moskvy. Traumaticky pojaté scény, utrpení, drsná hudba, výkřiky, tenhle je hodně deprimující. A v závěru opět filozofování, zamýšlení jednotlivých postav, dlouhé... Nutno říct, že onen Napoleonův závěrečný prů*er z toho opravdu beznadějí čiší. No ale kdyby mi někdo navrhl, podívejme se na to znovu, tak asi skočím k oknu, jak ruští vojáci na vodka párty v prvním díle. Čili pro mě prostřední dva díly výrazně lepší než dva krajní, celkově některé mocné scény nestačí převážit nános letité teatrálnosti. Tohle není akční válečný film, kdybyste snad mysleli, tohle je spíše drama jednotlivých hlavní postav na pozadí válečných událostí. ()
Film se promítal v českých kinech pod oficiálním distribučním názvem Vojna a mír - Pierre Bezuchov. ()
Záverečný diel Vojny a mieru od Bondarčuka je rovnako gigantický ako jeho predchodcovia, čo dokazujú scény ako ústup z Moskvy, vstup Napoleona do Moskvy, veľký požiar mesta a na záver Napoleonov ústup z Ruska. Film sa zameriava podobne ako prvý diel na psychiku postáv na čo využíva množstvo surrealistických a snových pasáží a pokračuje v protivojnovom a "ľudskom" posolstve predchádzajúcich dielov. Po dejovej stránke uzatvára príbeh hlavnej trojice postáv, dokazuje, že ústrednou postavou bol Bezuchov, do veľkej miery zobrazuje jeho prerod a útrapy počas francúzskej okupácie, ale tak isto aj ďalší vývoj ostatných hlavných postáv. Úplný záver filmu je mierne zidealizovaný a vypovedá Tolstého humanistickú a naivnú myšlienku o spojení všetkých ľudí veriacich v dobro a vyjadruje nádej na zlepšenie pomerov vo svete a vzťahov medzi ľudmi... aj keď myšlienka je to pekná... Napriek miernej naivite ku koncu ide o dôstojné ukončenie série, ktoré nič nemení na jej gigantickosti a jej postavení ako jednej z najlepších v dejinách. ()
Vojna a mír je jistě mimořádné, avšak možná v očích někoho přeceněná, exteriérově téměř orgiální podívaná z období Napoleonských válek očima ruské vrchnosti. Na úvod bych chtěl podotknout, že jsem do tohoto megafilmu šel s s jistou skepsí, kterou už od narození trpím ke všemu ruskému, což se mi částečně i potvrdilo. Rozhodně zde nebudu popírat význam a zásadnost Vojny a míru, uznávám, že jde o jedno z nejzásadnějších děl šedesátých let, také je to zřejmě dle četnosti komparzu a exteriérových lokací ten nejvelkolepější film, jaký kdy byl natočen, avšak ne pro mou cílovou skupinu. Projekt to byl vskutku monstrózní, desítky krásných lokací, úžasná výprava, perfektní bitevní scény a nejkomplexnější výpověď Napoleonských válek, avšak z úst Rusů. Nezmiňoval bych to jen tak, ale ten neskutečně proruský komentář byl jednou z největších mínusů celého díla, protože Francouze vykresloval jako zkažené lidi a Rusové byli jen nevinnými obětmi. Mezi další zápory patří kolísavá úroveň jednotlivých částí, které sice mají tvořit pevný celek, ale to se však občas příliš nevede. Nemluvím o akčních scénách, které jsou skvělé a nadčasové, ale o většině těch interiérových, jenž často nudí a v celkové délce se ztrácí význam jednotlivých činů. Ačkoliv je Tolstého kniha silně národně zaměřená, tak si myslím, že přes ty všechny náklady a úsilí mohl výsledný efekt dopadnout ještě o chlup lépe, ale to už asi bude jen moje rejpalství spojené s tím, že jsem možná čekal něco krapet jiného........... Poslední částí Vojny a míru je relativně kvalitní zakončení, Pierre Bezukhov, které popisuje vše od velkolepého vylidňování Moskvy, přes její vypalování, až po mrazivý závěr a konec Napoleonova tažení. Zajímavý závěr ještě zajímavějšího projektu, který je bez debat ruským národním pokladem. ()
Záverečná časť Bondarčukovho eposu hlavne v úvode nadväzuje na epickosť a megalomanstvo z tretieho dielu. Veľkolepá scéna horiacej Moskvy je natočená naozaj realisticky a veľmi by ma zaujímalo, či to naozaj všetci zúčastnení prežili bez ujmy na zdraví. Taktiež dejové sekvencie s popravami či zimným ústupom dokážu zapôsobiť svojím prevedením. Podobne ako v predošlých dieloch, aj tu sú scény, ktoré v celkovom ponímaní nefungujú a sú skôr zvláštnymi experimentálnymi pokusmi (napríklad snové sekvencie). Aj záver bol možno uponáhľaný a rozhodne vo mne nezanechal pocit finálneho zadosťučinenia. Stále však ide o vizuálny zázrak s veľkolepými scenériami, a ako taký si zaslúži nadpriemerné hodnotenie, pretože niečo takéto (a tým myslím všetky diely) sa už len tak nenatočí. 75%. ()
Kutuzov opouští Moskvu, Napoleon vstupuje do vylidněného města. Divák prožívá vizuální orgie způsobené geniální kamerou. Asi nejsilnější díl celé epopeje popisuje také válečná zvěrstva, popravy civilistů, rabování. Ale přichází zima a Napoleonova armáda opouští ve velkých bolestech Rusko. A já si odškrtávám jeden z dlouhých a náročných, ale nezapomenutelných filmových zážitků, který nemám s čím srovnávat. ()
Für mich - 85%, - /skoro nic, akorát některé spojovací pasáže nic moc, ale celá 4. část nemůže být super skvělá/, + /2 pilíře 4. části - požár Moskvy, s příchodem Francouzů, jinak řečeno chaos v Moskvě, chaos v nejryzejším slova smyslu, co si jenom člověk může představit a to i na dnešní poměry, kdy jsme ve filmu poněkud někde jinde a ústup Napoleonových armád, ještě lepší než v USA verzi - správně depresivní, smutný, mrazivý, opravdu zachycen pád velké armády/, hodnocení - poslední část nezklamala, Sergej to zvládl, sice ve 2. a ve 3. části nasadil skoro vražedné tempo, které ve 4. díle tak tak ustál, ale ustál, zvládl to a celou sérii ukončil na úrovni, znovu velká spokojenost, poznámky - dali jsme jim na pamětnou, držkou do hovna!! ()