Una pura formalità
Une pure formalité
Jednoducho formalita
A Pure Formality
Režie:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Gérard Depardieu, Roman Polański, Sergio Rubini, Tano Cimarosa, Alberto Sironi, Massimo Vanni, Nicola Di Pinto, Timothy Martin, Paolo LombardiObsahy(2)
V tomto temném, kafkovském kriminálním thrilleru exceluje Gerard Depardieu v hlavní roli Onoffa, slavného spisovatele, z něhož se v poslední době stal samotář, který nevydal jedinou knihu. Jednou pozdě v noci je zadržen policisty, kteří ho přistihnou při zmateném pobíhání v dešti po francouzském venkově. Nemůže popadnout dech a zjevně trpí krátkodobou ztrátou paměti. V nedalekém lese došlo k vraždě a úřady se domnívají, že je do ní Onoff zapleten. Drží ho proto na zatuchlém, temném velitelském stanovišti, kde má vyčkat na příjezd inspektora (Roman Polanski), který je paradoxně fanouškem Onoffovy tvorby, a jenž má podezřelého vyslechnout a pokusit se z něj dostat pravdu. (Cinemax)
(více)Recenze (118)
Úplné déja vu s Villeneuvovým Nepřítelem. Celou dobu je to parádní, originální, napínavé, ale když přijde závěr, člověk si uvědomí, že to bylo celé akorát debilita pro pozéry, kde se opravdu geniální konec nekoná, navzdory tomu, co tu tvrdí většina lidí. 35% ()
Kdysi dávno, ještě než se stal profesionálním řitním alpinistou v Ruské federaci, byl Gérard Depardieu naprosto výborný profesionální herec. Kdysi dávno taky natočil tohle dílo, které se, v kombinaci s Tornatorem, Polanskim a Morriconem, stalo dokonce naprosto skvělým. Nečekejte ovšem velkou akci, tady se nejzásadnější dějové zvraty odehrávají v jedné místnosti a pomocí slov. ()
Finále je to, co dělá Pouhou formalitu výjimečným filmem. Já jsem ale měl od Tornatoreho ve spolupráci s Morriconem bohužel daleko vyšší očekávání, a tak jsem se cestou do finále poměrně protrápil nehostinou realitou promočené a potemnělé policejní stanice někde na francouzském zapadákově. ()
Jedna izba. Jeden policajný výsluch podozrivého. To je všetko, čo môžeme vidieť počas 100 minút a každá minúta tohto inteligentného scenára je fascinujúca.Jeden z najlepších hereckých výkonov Gerarda Depardieua v jeho kariére. Skvelá úloha aj od Romana Polanského. Dôrazne odporúčam pre každého fanúšika Gerarda Depardieua alebo Romana Polanského. Strhujúca kamera a jemné, no silné smerovanie. Nádherný soundtrack. Všetky tieto vynikajúce technické detaily spolu robia vynikajúci film. Je to skutočne jedným z najjemnejších, hypnotizujúcich zážitkov, ktoré som si v poslednej dobe užil. 8/10 ()
Miluju zvuk deste a ani nevim co obdivovat drive. Nabizi se fenomenalni rezie s obdivuhodne pusobivou praci kamery, svetla i strihu. Anebo radeji Gerarduv herecky koncert podporeny uzasnym scenarem? Do toho hudba od demonickeho Morriconeho a prvotridni zvrat v zaveru, ktery reziserovu psychologickou manipulaci s divakem dovedl k dokonalosti. Zejmena druha polovina filmu me doslova uhranula. Jen stale vstrebavam a vyhodnocuji herecky vykon, ktery predvedl Polanski. Opravdu se nabizi srovnani s filmem Svedek. Oba filmy jsou si v leccems hodne podobne, zaroven se vsak hodne lisi. Z tohoto ze zacatku pomerne nenapadneho snimku se pro me vyklubal velky zazitek. ()
Geniálně temná psychologická ,,garsonka,, . Nevím jestli jsem pochopil konec, ale jinak je to brilantní film mezi Polanskim a Depardieu, na asi tak 25 m². Podobný a podobně dobrý film: Svědek (1981) 5/5 ()
Při sledování filmu jsem nebyl zrovna intelektuálně na výši, tak mi to dalo dost zabrat. Vše mi došlo až v úplném závěru. Jindy bývám bystřejší. Nicméně policejní stanice byla dosti temné místo, atmosféra vypjatá až nesnesitelná. Pan komisař byl naprosto nečitelný člověk. Spisovatel byl úplný lunetik, až na konci mi tedy došlo proč. Hodně divný a tím pádem i dobrý film. 80% ()
Pomalu mi dochází, že Tornatore netočí filmy, ale skládá poezii. Málo režisérů dokáže vybudovat tak magickou atmosféru, vyjádřit melancholii, tíhu bytí a vzpomínek. Vyváženě oslovit rozum i srdce, zkombinovat poetické, lehce abstraktní momenty a úryvky života, s do detailu promyšlenou filmařinou. Přidá-li se k tomu Morriconeho skvělá hudba a Depardieu na svém hereckém vrcholu, dostane se divákovi zážitku, který se příliš často neopakuje. A ten závěr jsem upřímně ani na chvíli nečekal. / Ennio Morricone & Gérard Depardieu - Ricordare http://www.youtube.com/watch?v=cDKei9aWBkU ()
Zabudnutý klenot. Niečo tak silné som u dlhšie nevidel. Jeden zo stratených filmov, ktorý sa budem snažiť posúvať ďalej. Vynikajúce napísaná sureálna záležitosť. Dvojica Depardieu a Polansky je naprosto fantastická. Skvele obsadené aj malé roličky, presnými hercami. Komornosť a zovrenosť z filmu tlačí na diváka excelentne. Ďakujem pane Leonardo Da Vinci. 10/10 ()
Tornatoreho žeru, herectví Depardeho též, tady si tedy zahrál. Proti ostatním Giuseppovým filmům mě tento snímek připadl mrháním filmového materiálu a mzdami filmového štábu. Ač jsem to sledoval střízliv a bez vlivu jiných omamných látek, nepochopil jsem, co se té noci vlastně stalo a kdo je Onoff. Pokud byl Onoff běžným schizofrenikem, nechápu, proč o tom byl natočen film, znám schizofreniky daleko schizofreničtější a vtipnější...Např u nás v ulici žije Jiří z Poděbrad, který má pocit býti křížovým vrutem, jež může býti zavrtán pouze do asfaltu a stále se o to snaží. O tom se film nenatočí a přitom by to mohla být pěkná prdel! ()
Někdy se to tak prostě stane - film, ve kterém je zdánlivě vše na správném místě, vše je tak, jak má být...a stejně nezafunguje. Námět je zajímavý, ani brzké odhalení pointy mi vlastně nevadilo, atmosféra správně temná, hercům se dá věřit, ale jako bych se dívala přes mléčné sklo - chladně a nezaujatě. Naposledy se mi něco podobného stalo u Prokletého ostrova. Někdy to prostě nezajiskří! Viděno během Season Challenge tour 2015. ()
Osud, zločin, soud, trest, odpuštění a vzpírání se tomu všemu najednou nám zde předvádí Depardieu v celé své šíři a Polanski mu k tomu drží taktovku. Toto žánrově komorní drama, jež by stejně tak dobře fungovalo na divadelním jevišti nebo i v rozhlase, je především velkým příběhem a pro Tornatoreho byl tento příběh velkou výzvou, kterou přijal a využil bezezbytku. 92% hvězdiček ()
Šustintelektualism coby zjev společenský.¬ Neoblibuji uměleckou osobnost ani Gérarda Depardieua, ani Romana Polanskiho; to jsou dva body dolů, které přidávají jiní. Zbývá výborné herectví (hlavně dialogové obou zmíněných, mají zdaleka největší prostor), výborné režisérské vedení, výborná scénografie a dramaturgie. Zbytek je šust, takyumělecká šumařinka, domluvená předem hra mezi Trojicí Tornatore-Depardieu-Polanski a "náročným" divákem.¬ Ze zásady nevyzdvihuji dva druhy uměleckých počinů: takové, kde vizuál je Bůh a nahrazuje vnitřní hodnotu, a ty, kterých vnitřní hodnota je vystavěna na neživotné konstrukci snobského a tedy nezvládnutého intelektualismu. Pod druhý druh spadá i Pouhá formalita ve scénáři a režii sicilského umělce Giuseppe Tornatoreho, kteréžto dílo silou své snobskosti řadí se směle po bok Vesnici indického středostavovského šarádisty M. Shyamalana, Studenému bufetu francouzského hochintelektuála Bertranda Bliera nebo Fontány newyorkského intelektuálního experimentátora Darrena Aronofskyho.¬ Protipól tohoto umělého jako umělá hmota intelektualismu vidím ve skvěle a zajímavě (a, dobrá zpráva pro naše šustintelektuály, také patřičně nepřístupně) podaném kriminálním thrilleru výtečného dánského postmodernisty Larse von Triera Prvek zločinu, nebo ve snovém mysteriosním dramatu Ztracená dálnice snuvého intelektuála a mistra přaden, původem montanského umělce Davida Lyche, nebo v kriminálním dramatu Zlá krev francouzského intelektuálového umělce syrového života a jeho krásy Leose Caraxe, nebo v mysteriosní kriminální hříčce Hranice ovládání jemného, decentního a svojského ohijského intelektuála Jima Jarmusche. Předpokládám, že výčet ukázek je natolik reprezentativním vzorkem intelektuálního a zároveň obsahově nesnadno přístupného filmu, že by mohl přesvědčiti naše šustintelektuály o tom, že jsem osoba schopná odečítati a rozuměti pozadí náročných snímků.¬ Skutečná společensko-umělecky objektivní hodnota díla postiženého nepravdivostí na kterýkoli způsob, to je i na způsob umělé neživotnosti, nemůže býti nikdy dobrá, byť ve vyvedení jakkoli jinak výborném.¬ Po pročtení většiny komentářů jsem usoudil, že mnozí přidali jeden nebo dva body z konvenčních důvodů plus byli postrčení Trojicí. Počet nenapravitelných šustintelektuálů je ovšem také značný.¬ Kdo z šustintelektuálů se bude pohoršovati nad mým názorem na tento snímek, ten nechť se podívá na průměrné hodnocení horního tisíce uživatelů na IMDb, které činí 57 % (zde na ČSFD to je 81 %). ()
Geniálny atmosferický snímok. ()
SPOILER: Dlouho jsem žádný komentář nenapsal, avšak tento snímek si asi zaslouží, aby o něm každý utrousil to své písmenko. Samozřejmě, že mám v úmyslu přidat svou trochu do mlýna k otázce "o co zde do háje celou tu dobu jde?". Tak asi takhle...Je to kinematografickometafyická verze nějakého Cháronovského hotspotu pro uprchlíky z jejich podělaných životů. Tedy právě asi o to jde, to nejsou jen uprchlíci, ale i imigranti, azylanti atp. Zkrátka měli své podělané životy a rozhodli se přeplavit se (či byli přeplaveni) na bárce neurčité ráže skrze středozemní Styx, aby se konečně dostali k těm pravým životním hodnotám. Ale aby si ony nebeské hodnoty, tj. rychlé připojení na porno-stránky, deprese a smyslu zbavený konzumní život, mohli naplno užít, musí se jejich loďka nejdříve převrhnout a oni v zápase o holé přežití musí vše zapomenout. Když je polomrtvé vytáhnou italští strážníci - vlastně jacísi strážníci v čele s detektivem - na pláž, jsou promočení, zabahnění a zbědovaní. Chcete jim tedy ukázat trochu toho pozitivního přístupu a nabídnete jim teplé mléko. Místo vděku však strážníci dostanou namláceno a pokoušou je, jak dravá zvěř. Když jim dáte nějaký ten chlast (cigáro v zásvětní Unii asi už mít nebudou), tak se vše trochu uklidní. Když detektivové poznají, že to taky nejsou jen zvířata, ale životem zkoušení lidé, leccos - včetně komunikace - se začne dařit. Uprchlíci dostanou velkou volnost a snad by si to začali i užívat, kdyby nepřišla první úřednická - pouhá formalita. Pak zjistí do jakého byrokratického molochu se navezli, a že vlastně spáchali kulturně identitní sebevraždu. Je jim to líto, volají do dáli na své blízké, kteří je neslyší, chtěli by zdrhnout...ale do ozubené pasti globalizované kultury se chytí každý kdo překročí Styx. Takže nakonec dostane pěkně klepeta (my tomu tady říkáme ubytovna a minimální mzda - když je štěstí) a může tak akorát za deště kapajícího střechou čumět na fotky lidí, které kdysi znal a se kterými bylo ještě možné mít nějaký sociální vztah nepřenášený kódem knihy (to je samozřejmě zastaralý název pro aplikace a e-shopy). Tady ho nikdo nechtěl, zpátky nemůže a vypadá to, že je ještě ve větším srabu, než když si hověl ve své mizantropické Africe. ... a co tím chci vlastně říct? Nevím přesně...asi stejně jako tento film. ()
Takže!Když jsem dokoukal film Pouhá formalita,byl jsem při závěrečných titulcích skutečně zhusen,na jak zbytečný film jsem koukal.Šel jsem na CSFD,že napíšu naprosto zdrcující komentář o jednom z nejzbytečnějších filmů,co jsem protrpěl,ale když jsem viděl zdejší hodnocení,padla mi čelist a několikrát jsem se ujišťoval,zda chci okomentovat stejný film.Obsah stejný,herci totožní,režisér stejnojmený,fakt jsem se nespletl.Proto jsem si ještě jednou přemítal celý film v hlavě(dokonce mě i při místním hodnocení chvilku napadlo si dát Pouhou formalitu ještě jednou,ale to jsem skutečně hned zavrhl),ale svůj názor na tento snímek prostě nemůžu změnit,ikdyž se tak strašně rozchází se zdejšími komentáři a hodnocením 92%.Takže!Nenechávám se odradit a jdu proti všem a podle mě je Pouhá formalita neskutečně utahaný a nudný konverzační film,který má skutečně nečekanou pointu,ale tak BLBOU,až jsem měl v tu chvíli chuť něco zničit,rozmlátit,zdemolovat.Co se dá kladně hodnotit,jsou herecké výkony,ikdyž i zde po pravdě řečeno si přesvědčivým herectvím Romana Polanského nejsem dvakrát jist.Prostě jsem buď během filmu usnul(a to se bohužel nestalo,ikdyž by to byl mnohem lépe strávený čas),nebo jsem naprostý filmový mimoň(ale to NIKDO netvrďte,nebo se urazim!) a nebo prostě nevim,ALE BYLA TO NAPROSTÁ HOVADINA a je to!!!!Asi jsem fakt jinde. ()
Tak já nevím, u tohoto filmu jsem dvakrát usnula, takže jsem ho viděla natřikrát. Věřím, že by mohl být dobrý v plném soustředění, ale ty keci Geralda D. mne prostě nebavily. Film jsem vůbec nepochopila a nemám náladu se o to pokoušet znova.Toto mne zkrátka nesedlo. ()
My prostě nemůžeme dojít klidu... :) Celá naše existence (a teď nemluvím o životě) je nekonečným sledem dalších a dalších zkoušek. Onoff zabíjel a okamžitě se to vědělo. Vyšetřovatel vede podivný řeči o tom, že se jmenuje Leonardo da Vinci, řadoví policisté se chovají jako...jako andělé. Celkem blázinec. Tohle obhájit hnidopichovi jako jsem já, abych to nějak ošklivě neztrestal... Povedlo se. Pointa není z tohoto světa. Je to pěkné. ()
Nazev je pravym opakem na prvni dojem dobre natocene primocare psychologicke konverzacky, ktera se zamotava, a kdyz je divak nepozorny ci nevnima pozoruhodne dialogy, ke konci se bude ztracene tazat a tocit kolem sebe, aby se mu dostalo vysvetleni a pointy zaveru. Leonardo Da Vinci a jeho strazni andele jsou jen stycnymi nebo-li zachytnymi body a telefonat, kde Paula nemuze slyset Onoffa podtrhava cele vyzneni. 85% ()
Takže v tom gumovém pytli byly vzpomínky ()