Dámský gambit

// Scott Frank si po Godless připisuje další trefu do černého. Šachy jsem miloval už od malička a doteď jsem ještě neviděl jediný film či seriál, který by tuhle krásnou hru dokázal podat tak mistrovským způsobem jako Dámský gambit, Anya Taylor-Joy a její uhrančivý pohled si to pochopitelně krade celý pro sebe, vedlejší obsazení ale o moc nezaostává. Vrcholem jsou ovšem partie, a to už od druhé epizody, kdy se to celý rozjede a nezastaví až do emocionálně zdrcujícího finále. Nebýt prvního dílu, který byl na můj vkus zbytečně dlouhý a ani zdaleka neměl takovou gradaci jako zbytek, byla by to desítková záležitost. Těch 9/10 ale nakonec bude na jeden ze seriálů roky bohatě stačit. (30.10.2020)

Veskrze nadprůměrný seriál z 60. let 20. století o jednom šachovém talentu. Velmi se mi líbilo zasazení seriálu do tohoto období, přímo sem se kochal set designem. Vůbec by neuškodilo věnovat více času mladší verzi hlavní hrdinky. Obtížně uvěřitelný byl také její souboj s prášky a alkoholem, protože pořád vypadala dokonale, ať už toho vypila sebevíc. Dva slabší díly se mezi těmi ostatními ztratí. Potěšila mě zejména koncovka, kdy do sebe všechno krásně zapadlo a naštěstí jsme se nedočkali finále, které by pouze lákalo na potenciální druhou sezónu. Co se samotných šachových zápasů týče, tak jsem prakticky nikdy nevěděl, co se děje, protože znám jen úplné základy a způsob, jakým byly zápasy natočeny, nebyl příliš vzrušující. Holt na režisérské židli neseděl Michael Bay. Jako jednohubka zcela přijatelné, avšak nikterak výjimečné. (01.05.2021)

Jeden ze seriálů, který půvabně zachycuje zeitgeist. Okouzlující je, jak se vizuální estetika změní i s právě probíhajícím obdobím. K ději samotnému - nečekejte žádné vypjaté drama, spíše sérii menších dramat z života mladé talentované ženy s traumatem, která je docela často na hranici nesympatičnosti a její zacházení s ostatními by se jí vrátilo v daleko tvrdší formě, kdyby zároveň nebyla taky pohledná. Neptejte se po druhé sérii. On by to asi už nebyl zrovna povzbudivý pohled. (30.11.2020)

Šereda alá Majka z Gurunu, no po odstránení nemožného účesu je to o čosi lepšie, a v hlave má poklad. Ale inak by túto rolu vo veľkofilme mohla kľudne hrať Emma Stone. Šachy a napínavé? Nikdy by som nepovedal a niečo sa tu človek aj naučí. Ale osobne ma bavila viac jej osobná stránka, ktorá nebola až tak rozvinutá. Celý čas o nej vieme, že je závislá, ale nevidíme tu nejaké extra scény, z ktorých by sme pociťovali drámu. Toho súkromného života je tu nejak málo, všetko sa točí len okolo šachu. Ale priznávam, že tie súboje, najmä s Borgovom boli napínavé. Finále bolo športovým vrcholom. Najväčšie sklamanie vlastne prišlo až po odsledovaní seriálu, že všetko je vymyslené. Borgov by mohol byť Boris Spassky, ale aj tak to je jedno, pretože ho nikdy žiadna žena neporazila. Čiže ide čisto o fantáziu autora románu. (26.11.2020)

Ačkoliv se mi to ve výsledku docela líbilo (a tak, jako jsem brečela, když našla zeď z výstřižků ve sklepě, jsem už u popkultury nebrečela dlouho), tak mě The Queen's Gambit stejně spíš jenom utvrdil v přesvědčení, že vlastně nemám moc ráda seriály. Bývá v nich tolik místa na věci, které ve výsledku nic neznamenají... A musím se povrchně přiznat, že pokud v nich nehrají moji oblíbení herci, tak mám často problém vůbec udržet pozornost. Tady mě nejvíc zajímal vztah s maminkami a některé to pozlátko kolem na mě docela fungovalo, ale něco tedy vůbec. Byla jsem velmi ráda, že se na konci vrátila kamarádka z dětství, aby dala věcem trochu zdravé ženské perspektivy. Zajímavě mírně netradiční charakter hlavní hrdinky, zda by to mohlo být tím, že knižní předloha je poměrně "stará". Protože ano, děti, knížka z roku 1983 už je dneska skoro čtyřicetiletá. Všechno se mění a pomíjí. I já už mám na hlavě stříbrné vlasy. Copak asi udělám dál. Každopádně Anya Taylor-Joy nalíčená podle Marisky Veres, krása. A ještě péesko, za nejlepšího soupeře jsem považovala toho dětského ruského šachistu. (27.01.2021)