Jindřich V.

A znovu do té průrvy, přátelé! Další skvost velkého klasika v podání velkého klasika. Kenneth opět nejen režíruje, ale opět hraje i hlavní roli. A opět nesmírně zručně, kvalitně a s obrovskou úctou k Wildovi. Naprostý top to sice není, ale i tak je to strašlivě silná, působivá a kvalitní historická velkopodívaná. Je tam sice dost míst, které by tam být nemuseli (ale to není Kennethova vina), a tempo není úplně nejrychlejší (to taky není Kennethova vina), ale zase je to lepší, než to jen číst a obzvlášť bitevní scény jsou zatraceně super a naprosto výborně natočené. A po herecké stránce je to samozřejmě naprostá dokonalost, i díky tomu je radost Jindru sledovat (Derek Jacobi vládne). Jenom mi přišlo, že je to místy až moc doslovné (ale co si stěžuju) a jako DEBUT je Jindřich V. Opravdu nesmírně parádní záležitostí. Kvalitní adaptace, kterou by si žádný fanoušek Wildy (a britské kinematografie, historických filmů a kvalitní kinematografie obecně) neměl nechat ujít. Skvost, síla a jeden z nejlepších filmových Shakespearů. 85%. (09.06.2017)

Pokud někdo dokáže převést Shakespearea do filmové podoby, nejspíše to bude právě Kenneth Branagh. Jindřich V. se mi hodnotí hodně špatně, protože jako historický film je to spíše průměr, obsahuje obrovské množství postav a člověk se mezi nimi celkem ztrácí, historické reálie jsou spíše pro inspiraci a autor si je upravuje k obrazu svému (jak jinak, je to Shakespeare, ne encyklopedie), místy toto dílo působí zbytečně divadelně a lacině, což je obrovská škoda. Pak ale nabízí hned několik vynikajících proslovů nebo vtipně roztomilé námluvy. Za mne byla divadelnost tak trochu ke škodě a bez všudypřítomného vypravěče bych se obešel, tudíž bych mnohem více ocenil čistý historický film. Ale chápu, že milovníci asi nejslavnějšího dramatika, co kdy žil, se mnou budou nesouhlasit. (28.02.2021)

Skvostné, od prvních slov Dereka Jacobiho až po jeho poslední jsem prakticky jenom nadšeně zíral, práce kamery, vytvořené kulisy, herecké výkony, hrdinský patos (leč tentokrát anglický :), ale přitom i překvapivá míra reality a otázek o smyslu všeho toho - to vše Branagh převedl na plátno v naprosto neodolatelném balení. A krásná, postupně gradovaná Doylova hudba zážitek vylepšuje ještě o sto procent. Jistě, že člověk nemůže brát tohoto Jindřicha V. jako toho skutečného, ale Shakespeare a Kenneth (jeho herecký výkon mi sedl neskutečně, sympatičtější postavu aby člověk pohledal) ho jistě v mých očích imortalizovali. Noční tábor, proslov, Non nobis a jaksi vzhledem k zbytku filmu nesedící závěr a o to víc fajn - to nejlepší. (29.03.2015)

Tak tohle me vcelku zklamalo. Celej film pusobi znacne divadelne a lacine, kdyz uz nahodou dojde na nejakou bitvu, tak je natocena celkem mizerne. Navic nekdo neustale neco resi, nastesti ne takovym tim typickym Shakespearovo jazykem, takze jim je vetsinou rozumet. Ale i presto jsem se ve filmu misty ztracel, protoze tam je strasne postav a obcas to nejak divne skace v deji. Herecky obsazeni je sice fajn, mladej Bale, mladej Branagh, Holm, Thompson a dalsi, ale nikdo nepodava zadnej oslnivej vykon. Celkove v ramci Shakespearovo adaptaci jeden z tech lepsich kousku, ale v ramci historickyho valecnyho filmu spis prumer. (20.07.2009)

Čím více se blížím k dvacítce, tím více obdivuji ty, kteří v tomto věku dokázali něco významného. Pravda, Kennethovi při natáčení Jindřicha V. táhlo už na třicet, to ale nic nemění na tom, že napsat scénář, zrežírovat ho a ještě se obsadit do hlavní role vyžadovalo velkou dávku talentu a hlavně entuziasmu. A jak se v pozdějších letech ukázalo, toho má Kenneth při adaptování Shakespearových her na rozdávání. Nemůžu si pomoct, ale velmi mi sedí jeho pojetí; v každé hře si najde něco osobitého (v Jindřichu V. kupříkladu pojal krále více jako docela normálního, pochybujícího člověka než neporazitelného hrdinu) a zároveň to komponuje s původním jazykem, který zní, jako byste se skutečně přesunuli o pár stovek let v čase. V některých diskusích si stěžovali i rodilí mluvčí, že ne všemu rozumí, a já - jelikož jsem neměla k dispozici titulky - jsem dokonale všechny obraty nepobrala také, ale k podobnému filmu mi ten krásný, vznešený jazyk plný "th" dokonale sedí. A Kenneth má nejen úžasný hlas, ale také přízvuk, díky kterému se vše, co jako král vyřkne, velmi dobře poslouchá. Po zvukové stránce navíc film disponuje dalším významným kladem: výborným soundtrackem s překrásným chorálem "Non Nobis Domine", který doprovází podle mě nejsilnější scénu z celého filmu: sbírání mrtvol po bitvě u Agincourtu. A ještě jednu scénu si dovolím doporučit: Závěrečné anglicko-francouzské námluvy, kde rázem pochopíte, proč tisíce Britů milovaly pár Ken & Em stejně jako princeznu Dianu a prince Charlese. Zkrátka a dobře, Jindřich V. je po všech stránkách výborné dílo. A až tuto nesnesitelnou tíži bytí vztaženou na krále, jenž si velmi dobře uvědomuje svou zodpovědnost za své poddané a jenž musí kvůli svému postavení tvrdě zakročit i proti svým nejbližším, někdy uvidím s titulky, mé hodnocení s velkou pravděpodobností poskočí o jednu hvězdičku výše. Dodatek 4. února 2011: Titulky stále nemám, ale to nic nemění na tom, že jsem si tuto Kennethovu výpravu do počátku 15. století za jedním z nejpatriotičtějších (a přitom téměř neznámých) anglických králů zamilovala. Slavný tříminutový projev před bitvou u Agincourtu už vám na požádání můžu odrecitovat zpaměti, Derek Jacobi je jedním z nejcharismatičtějších vypravěčů v dějinách a Patrick Doyle se už jen za Non Nobis Domine zapsal do mé skladatelské síně slávy. (06.04.2010)