Karel Havlíček Borovský

Teď dumej o právu, Havlíčku, Havle... Ryze vlastenecký filmový projekt, který měl v očích řadového občana (diváka) rehabilitovat Karla Havlíčka Borovského, významného pražského novináře a radikálního odpůrce rakousko-uherské monarchie. František Smolík, tehdy ještě člen vinohradské scény, sehrál Havlíčka zcela v intencích soudobých představ o filmovém (ne)herectví, tedy výrazně stylizovaně, s náležitým patosem. Že by to dnes ještě někoho vzrušovalo, je takřka vyloučené. (04.10.2008)

Tak jsem byla mile překvapena, když jsem film shlédla. Jakobych ani nevěřila, že byl natočen již v roce 1931! Na ten rok v české kinematografii až neuvěřitelné obrázky a záběry, stejně jako herecké výkony bez přílišných gest(vezmeme-li v úvahy poměrně nedávný přechod z němého filmu do hraného). František Smolík, jak bývalo jeho zvykem, se své role zhostil s grácii sobě vlastní. Filmařům se podařilo zasadit děj do porevolučního Rakousko-Uherska opravdu věrohodně. Zvlášť kouzelné obrázky jsou z kanceláře kancléře Bacha či výjev z Tyrol, kde Havlíček několik let pobýval. Opravdu by mě zajímalo, zda se natáčelo opravdu v Alpách, anebo si filmaři posloužili např. blízkými Tatrami? (02.03.2008)

Zfilmované představení ochotníků na text ilustrující události z pěti posledních let KHB. Patrně šlo o snahu vyjít vstříc představě našich rodáků v Chicagu, kteří to financovali, jak je v úvodu napsáno. Avšak je zajímavé, jaké analogie budí film v době omezené svobody, ať už ten nadřízený úřad sídlí na jihu, východě nebo západě -:) (13.05.2020)

Nepříliš povedený životopisný film. Smolíkův herecký výkon se během filmu vůbec nevyvíjí, Šponarová v roli Julie Havlíčkové je jen jednorozměrná a ostatní postavy jsou snad jen do počtu a početného komparzu. Ani některé "silné" scény nejsou využity tak, jak by zasloužily, např. hned scéna u soudu. Umírající Julie deklamuje na smrtelné posteli básničku s nasazením žákyně 4. třídy a když těžce nemocného Havlíčka vítají při návratu z Brixenu jeho přátelé, jeden z nich, netuše co by vlastně měl hrát, se zájmem pozoruje oblohu. Asi vyhlíží déšť. Innemann byl sice jedním z průkopníků našeho filmu, jeho režisérské schopnosti ale na nějaké ambicioznější filmy nestačily. Scény z Brixenu se opravdu natáčely na místě, to je jeden z mála plusů tohoto filmu. (04.03.2008)

Je zajímavé srovnat Štěpánkova Tyla a Smolíkova K.H. Borovského. Oba filmy mají skvělé technické provedení, Smolík navíc dokáže mnohem lépe připoutat divákovu pozornost, zatímco životní osudy Tyla jsou mnohem zábavnější. Přes skvělou výpravu, herecké výkony a poměrně dobře obecně známé téma, je tento snímek nevýrazný. Ač tu máme velké drama, tak nám není zprostředkováno, a to je velká škoda. Nejvíce mi však bylo líto J.W. Speergra, který v Tylovi hrál K.H. Borovského, ale tady se musel spokojit s vedlejší málomluvnou postavou. (08.08.2023)