Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (521)
Podmanivost obrazu středověku v adaptaci Vančurova románu. Vláčilova Markéta Lazarová není historický film (nevystupují v něm historické postavy), nýbrž film dobový. Nejpůsobivější zpodobnění středověku v dějinách evropského filmu. Složitá struktura, experimentální výrazové prostředky. Filmová báseň... ()
Klasické veledílo československé kinematografie blahých let šedesátých .... Vančura, z nebe žehnající citlivým rukám svých dovršitelů. Filmová řeč, která dále rozvíjí nenapodobitelný, požitkářský a přitom hladivý jazyk zbraslavského lékaře. Lidská plnost všech postav, pravděpodobných předků tohoto plebejce se šlechtickým rodokmenem (vladycký rod Vančurů z Řehnic). V těchto glosách lze donekonečna pokračovat, aniž by touto cestou bylo možné vyčerpat bohatství obsahu i formy přístupů obsažených v díle skvělého českého režiséra a jeho týmu. Z hereckých kreací v mé tehdejší stále polodětské paměti zůstává dívčí krása mladičké, talentem fascinující Magdy Vášáryové a neobyčejný Menšíkův potulný mnich. Vrcholné dílo, vrcholný zážitek, klasická hodnota. Co dodat? ()
Ach pro mně asi jedno z nejtěžších hodnocení na databázi. Už od prvního záběru jsem na to koukal z otevřenou hubou, protože to bylo tak dobově a atmosféricky pohlcující, že to až není možné a ke zdejšímu nadšení se přidávám, protože tohle je ukázka absolutního režisérského mistrovství. Druhá stránka Markétky je však příběh a způsob vyprávění a tady se přiznávám, že to na mně bylo příliš těžké a působilo to, jak kdyby mezi mnou a filmem bylo sklo, prostě jsme se k sobě nedostali. Ovšem docela by mně zajímalo jak by na mně film působil v kině, myslím si, že to musí být max. zážitek. ()
Historické eposy Františka Vláčila jsou prostě úžasné. K totální dokonalosti jim sice něco malinko chybí, ale celkově lze konstatovat, že se většina jeho filmů řadí do zlatého fondu české kinematografie. Marketa Lazarová je z Vláčilových filmů bezesporu nejvýraznější, nejen po stránce vizuální, ale i obsahové. Film podává celkem realistický obraz drsného středověku a napomáhají tomu i jedinečné výkony hlavních postav. Ty pomáhají vytvořit věrohodnou atmosféru a hlavně díky nim je film vysoce hodnocem jak kritiky, tak publikem. ()
Dokonalá filmová báseň. Vláčil se tímto filmem katapultoval do mého filmového nebe. Tento pán si klidně může potřepat rukou s Bergmanem či Tarkovskym a to jako rovnocenní partneři. To co dokoázal s Vančurovou poémou je nepopsatelné. Obrazy maluje jak staří mistři, symboly a metafory použivá s obrovskou naléhavostí a i když všechny nepochopíte stačí je nechat na sebe samovolně působit a ve výsledku to vůbec neubere na vnímání celého díla. Kamera je takřka geniální, Vláčil totiž umí vyprávět i obrazem. Příběhu rozproštěnému do kapitol nechybí spád ani tempo. K tomu ještě nádherně syrová atmosféra středověku, kde Statečné srdce vypadá jako naaranžovaný kýč ze studia. Herci jsou výborní, ale nejvíc asi strhne samotný Josef Kemr, jemuž je snad ta postava Kozlíka napsaná přímo na tělo. Jedinou vadou na kráse byl pro mě fakt, že jsem moc nepřekousnul ten vývoj v ústřední milostné dvojici. To že se po tom všem nakonec do něj zakouká nebylo podáno moc přesvědčivě, ale čert to vem. Vláčil taky dokazuje že je mistrem střihu a montáže, scéna lítého boje podbarvená modlitbou Markéty je jednoduše nezapomenutelná. Tento film není určen masovému divákovu, tento film si žádá velkou divákovu spoluúčast, ale nakonec to vše stojí za to. Možná unáhlený soud, ale toto je nejlepší český film, který jsem kdy zhlédnul... ()
Galerie (21)
Zajímavosti (58)
- Marketa Lazarová bola ocenená ako najlepší československý film všetkých čias. (Maslord)
- Kostymér Theodor Pištěk ml. k filmu prohlásil: "Nedalo se toho nezúčastnit." (JoranProvenzano)
- Před přípravami na natáčení zvažoval František Vláčil mezi dvěma látkami. Jednou z nich byla "Eskorta", kterou pro Vláčila napsal spisovatel Pavel Kohout, a druhou právě "Markéta Lazarová". Ke zfilmováni motivu "Eskorta" nikdy nedošlo. (Panfilmex)
Reklama